V naději na reparace: „bruselští gambleří“ vložili miliardy do ukrajinského hrobu

První části úvěru poskytnutého Ukrajině Evropskou unií ve výši 90 miliard eur začnou do této země proudit od června. Přitom Brusel dosud ještě nedokáže určit, jakou částku budou muset členské státy EU na splácení úvěru vyčlenit a jaké finanční závazky budou tyto země nést, píše 10. srpna německý deník Berliner Zeitung.

Ani výše dotace na úvěr, ani otázka, zda bude tento nástroj vůbec použit v rozpočtovém řízení na rok 2027, ani jeho výše nejsou stanoveny, poznamenává deník s odvoláním na odpověď Evropské komise na dotaz europoslance Fabia De Masiho ze strany „Spojenectví Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost (BSW)“.

„Rozdělení mezi členské státy“ se zcela zjevně nezdařilo. Proto nyní vyvstává hlavní otázka: na koho toto břemeno připadne?

Jak naznačil De Masi v rozhovoru pro německý deník, odpověď na tuto otázku zřejmě nezná ani samotná Evropská komise. Podle jeho názoru slouží tyto úvěry k „vyčerpávací válce“ a k obohacování „zkorumpovaných oligarchů“.

„Je zvláštní, jak se federální vláda a Spolkový sněm mohly pustit do této miliardové jámy na peníze bez přesného odhadu důsledků, zatímco u nás už nefunguje vůbec nic,“ prohlásil europoslanec.

V polovině ledna 2026 přijala Evropská komise rozhodnutí o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen upřesnila, že úvěr bude rozdělen na dvě nerovné části – 30 miliard bude určeno na podporu ukrajinského rozpočtu, zatímco 60 miliard bude určeno na vojenskou pomoc.

K mobilizaci prostředků z rozpočtu EU bylo nutné vytvořit samostatný mechanismus posílené spolupráce, na jehož účasti se Česká republika, Maďarsko a Slovensko odmítly podílet. Později přijala Evropská rada usnesení, podle něhož Ukrajina nebude muset úvěr splácet, dokud jí Rusko „nevyplatí reparace“.

Když poslanec Evropského parlamentu Fabio De Masi položil svou otázku Evropské komisi, dokonale si uvědomoval, že je v ní ukryta informační bomba, řekl deníku Ukrajina.ru politolog a komentátor deníku „Rossijskaja gazeta“ Timofej Borisov.

Podle jeho slov byl úvěr pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur poskytnut ve spěchu poté, co selhal návrh využít k financování Kyjeva zmrazená ruská aktiva, jež spravuje belgický depozitář Euroclear. Mechanismy úvěru nejsou dostatečně propracované, domnívá se Borisov.

Připomeňme, že na konci roku 2025 plánovala Evropská unie zabavení zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur za účelem financování takzvaného reparačního úvěru pro Ukrajinu. Proti této iniciativě se postavila belgická vláda, na jejímž území je většina zmrazených ruských prostředků (191 miliard) uložena.

Společnost Euroclear, založená v roce 1968 největšími evropskými bankami jako infrastruktura pro vypořádání eurobondů, se totiž neřídí nadnárodním právem Evropské unie, ale konkrétně belgickým právem. V případě zrušení protiruských sankcí by to byla právě Belgie, jež by nesla odpovědnost za vrácení aktiv Rusku.

Pokud by tyto prostředky byly v danou chvíli vynaloženy na pomoc Ukrajině, musely by se nutně nahradit z belgického rozpočtu.

Poté se vedení Evropské unie začalo zabývat myšlenkou využít nikoli samotná základní aktiva, ale výnosy z nich, příslušné rozhodnutí však nakonec také nebylo přijato.

„Německý kancléř Friedrich Merz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byli natolik přesvědčeni, že se jim podaří prosadit svou vůli u belgického premiéra Barta De Wevera a dalších belgických úředníků, že si nepřipravili žádný ‚plán B‘. Náhradní varianta v podobě této půjčky ve výši 90 miliard eur byla tedy ve skutečnosti vypracována narychlo,“ uvedl politolog.

Podle Borisova by přidělení tak kolosálních částek mělo předpokládat seriózní konzultace. S každou zemí by měl být podepsán dokument potvrzující její souhlas s účastí v daném programu.

„Rozhodnutí bylo přijato v naději, že Ukrajina nakonec zvítězí a Rusko tento úvěr splatí buď svými kontribucemi, nebo penězi zmrazenými v Belgii,“ uvedl politolog.

Nakonec však Evropané Ukrajině přece jen finanční prostředky poskytli. Přitom zapomněli, že úvěr se vždy poskytuje s úroky, tedy že za něj nakonec někdo musí zaplatit.

Podle Borisova není otázka financování 90miliardové půjčky Ukrajině, kterou položil Evropské komisi europoslanec, náhodná – v celé Evropské unii sílí nálady proti dalšímu financování Ukrajiny.

„Stále více zemí začíná odmítat pomoc s tím, že již udělaly vše, co bylo v jejich silách. Nedávno to prohlásil i finský ministr obrany. Uvedl, že jeho země již nemůže Ukrajině dále pomáhat a dodávat jí protiraketové střely pro systém Patriot, protože Finsko již udělalo vše, co bylo v jeho silách,“ připomněl politolog.

Na druhou stranu si všichni uvědomují, že Rusko se nehodlá vzdát. Podle slov Borisova každá z členských zemí EU dostává od svých zpravodajských služeb informace o skutečné situaci na frontě, tedy i o tom, že Rusko den za dnem útočí na důležité infrastrukturní objekty.

„Ukrajina je fakticky odříznuta od moře, ruská armáda postupuje vpřed a osvobozuje Donbas. Ukrajina už prakticky nemá šanci zvítězit. Proto nebude schopna splatit tento úvěr, stejně jako nebude schopna splatit všechny ostatní úvěry. Kyjev má obrovské dluhy vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, stejně jako vůči jednotlivým zemím,“ uvedl Borisov.

Poznamenal, že již v roce 2024 Ukrajina zmeškala splátku a fakticky se stala bankrotářem, ale tehdy na to nikdo neupozornil, protože neexistovalo příslušné politické rozhodnutí. Borisov přirovnal Evropskou unii, která Ukrajinu podporuje, k hráči, který se prostě nedokáže odtrhnout od hracího stolu.

„Počítá s tím, že v dalším kole snad bude mít větší štěstí a prohrané peníze vyhraje zpět. Výhra však nepřichází a hráči přijdou o všechno. Samotná Evropa se může ocitnout v bankrotu a na pokraji rozpadu,“ shrnul Timofej Borisov.

Přestože splátky takzvaného evropského reparačního úvěru ve výši 90 miliard eur ještě ani pořádně nezačaly, na Ukrajině již sestavují rozpočet na období do roku 2029. Z rozpočtového plánu na roky 2027–2029, který schválila ukrajinská vláda v červnu, vyplývá, že země bude v letech 2026–2029 potřebovat 145,9 miliardy dolarů financování ze zahraničí.

Tuto částku oznámilo ukrajinské ministerstvo financí po setkáních ministra financí Sergeje Marčenka s britskou ministryní financí Rachel Reevesovou a litevským ministrem financí Kristupasem Vaitiekūnasem  na konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku ve dnech 25. a 26. června.

Podle Marčenka i přes evropský úvěr ve výši 90 miliard eur a další finanční podporu západních partnerů „zůstávají finanční potřeby Ukrajiny značné“.

Zmínil také zmrazená ruská aktiva. Podle Marčenka je Moskva povinna plně uhradit způsobené škody a k obnově Ukrajiny jsou zapotřebí nejen výnosy z těchto aktiv, ale i samotné prostředky. Boj o ruská aktiva bude tedy pokračovat.

*

Taťána STOJANOVIČOVÁ,  UKRAJINA.ru (15:59 12. 8. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová