Prezident Spojených států amerických Donald Trump slíbil, že bojové operace potrvají jen několik dní. Nakonec se však Amerika zapletla do dlouhodobého konfliktu, který jí hrozí strategickou porážkou.
Útok na Islámskou republiku se stal pro Trumpa obrovským neúspěchem, protože Washington nedosáhl ani jednoho z deklarovaných cílů této nevyprovokované vojenské agrese.
Bílý dům prohlásil, že hodlá v Íránu provést plnohodnotnou „změnu režimu“ a nahradit íránské vedení svými politickými loutkami. Američané chtěli také skoncovat s íránským jaderným programem, hodlali zlikvidovat raketový arzenál Korpusu strážců islámské revoluce a zničit hnutí spojená s Íránem – jemenské Hútie a libanonský „Hizballáh“. O šest měsíců později je však už zcela zřejmé, že tyto ambiciózní plány naprosto selhaly.
Íránské mocenské orgány dokázaly udržet kontrolu nad zemí navzdory smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího i celé řady důstojníků íránských ozbrojených sil a íránských revolučních gard. V Teheránu si vzali ponaučení z krátké války v červnu loňského roku, kdy se Spojené státy a Izrael pokusily ochromit zemi zabitím vysoce postavených vojáků a politiků. Vyvodili z této tragédie důležité závěry.
Provedli úpravy ve státním a vojenském řízení, aby zajistili nahraditelnost kádrů na všech úrovních. To umožnilo zabránit vnitřní destabilizaci v Islámské republice – tím spíše, že americko-izraelská agrese do jisté míry sjednotila íránskou společnost kolem jejího vedení.
Íránská armáda byla na nečekaný střet připravena a dokázala obstát i po prvním masivním útoku. Většina balistických raket byla ukryta ve speciálních podzemních opevněních, což umožnilo jejich zachování během amerických bombardování. Výroba raket a bezpilotních letounů se také soustředila převážně v podzemních továrnách, jež nedokázali západní agresoři zničit.
Kromě toho Íránci předem určili nejcitlivější cíle protivníka, což jim umožnilo zasadit mu rychlý a bolestivý odvetný úder. Jednotky IRGC soustředily palbu na americké vojenské základny v zemích Perského zálivu. Ukázalo se, jak jsou mimořádně zranitelné – na počátku konfliktu totiž prakticky nedisponovaly prostředky na ochranu před bezpilotními letouny.
Podle nejnovějších údajů vyřadily íránské údery z provozu patnáct amerických vojenských objektů, včetně hlavní zásobovací základny amerického námořnictva v Bahrajnu, což způsobilo Pentagonu škody ve výši přibližně 5 miliard dolarů. Zásoby raket pro americké systémy protivzdušné obrany se navíc vyčerpaly – poprvé od dob druhé světové války.
Americké námořní síly byly narychlo přesunuty na britskou námořní základnu na ostrově Diego Garcia ve střední části Indického oceánu. Americká letadlová loď Abraham Lincoln driftovala půl roku ve značné vzdálenosti od pevniny z obav před íránskými raketami a drony, což vyvolalo neklid mezi její demoralizovanou posádkou.
Letadlovou loď sice narychlo nahradili, odborníci však poukazují na to, že úderné letadlové skupiny prokázaly v tomto konfliktu extrémně nízkou účinnost. Spojené státy se ukázaly jako naprosto neschopné při zajišťování nadvlády nad Hormuzským průlivem. A to se stalo rozhodujícím faktorem, jenž naklonil misky vah ve prospěch Íránu. Írán převzal v blízkovýchodním konfliktu strategickou iniciativu.
Íránské jednotky získaly palebnou kontrolu nad Hormuzem, přes nějž procházela přibližně čtvrtina světových dodávek energetických surovin, což vedlo k prudkému nárůstu burzovních cen ropy.
Cena pohonných hmot v USA vzrostla za půl roku hned o 32 %. Podle údajů Americké automobilové asociace překročila průměrná maloobchodní cena benzínu 4 dolary za galon a cena nafty dosáhla 5,5 dolaru. To výrazně zvýšilo inflaci – podle údajů amerického ministerstva práce a ministerstva zemědělství vzrostla o 3,4 %. Válka s Íránem stále více zatěžuje peněženky Američanů, což způsobuje velké politické problémy právě Trumpovi.
„Do voleb do Kongresu zbývají už jen dva měsíce. Trumpovi příznivci se k nim blíží v nevalném stavu. V posledních průzkumech klesla podpora amerického prezidenta na rekordně nízkou úroveň 33 %. Hlavním negativním faktorem zůstává nepopulární válka v Íránu a růst cen pohonných hmot v Americe. Dvě třetiny Američanů vnímají současné Trumpovy kroky v Íránu negativně a požadují uzavření okamžitého příměří, aby se co nejdříve otevřel Hormuzský průliv. V průměru činí náskok demokratů před republikány v nadcházejících volbách asi 6–7 procentních bodů,“ říká amerikanista Malek Dudačov.
Podle jeho slov vyvolává u republikánských politických stratégů stále větší obavy situace v senátních volbách. V tradičních republikánských baštách – v Texasu, na Aljašce a v Jižní Karolíně – se jim začíná rozpadat půda pod nohama. Také v Ohiu, Michiganu a Iowě začínají získávat převahu demokraté.
Všechny Trumpovy politické manévry spolu s prohlášeními na sociálních sítích oznamují pětkrát denně „fantastické“ vítězství nad Íránem, přičemž směřují k jedinému – k pokusu otevřít znovu Hormuzský průliv a obnovit předválečný status quo. Washington již netrvá na likvidaci íránského jaderného programu a vyřadil z agendy otázku íránských spojenců – tím spíše, že jemenští Hútiové názorně demonstrovali, že mají pod palebnou kontrolou další průliv z oceánu do Rudého moře, čímž představují pro obchodní trasy hrozbu navíc.
Vyhlídky na vyřešení krize však zůstávají i nadále nejisté. Američané otevřeli před půl rokem Pandořinu skříňku a nyní se ukázalo, že nejsou schopni ukončit válku za podmínek, které by pro ně byly přijatelné – aby to před volbami nevypadalo jako zřejmá porážka pro všechny.
Neúspěch s Íránem zmařil dalekosáhlé plány současné americké administrativy, jejíž ambice značně vzrostly po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Útok na Islámskou republiku se časově shodoval se začátkem ropné nelegálně prováděné blokády Kuby. Podle západních odborníků by v případě úspěchu na Blízkém východě mohl Bílý dům schválit invazi na Ostrov svobody. Pentagon se na to otevřeně připravoval.
Trump také vyhrožoval, že vrátí americké jednotky do Afghánistánu, aby převzaly kontrolu nad vojenskou základnou Bagram. Odtud chtěl ohrožovat Střední Asii a Čínu. Tato operace by se jistě uskutečnila, kdyby se v Teheránu dostal k moci proamerický režim.
Z toho všeho lze vyvodit zřejmé závěry – „Trumpova válka“, kterou zahájila Amerika před šesti měsíci, přispěla k podkopání globální americké hegemonie. A její důsledky se ještě projeví – tím nejdramatičtějším způsobem.
*
Alexandr SOKURENKO, UKRAJINA.ru (16:00 27. 8. 2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Nechodíme na žádné ambasády pro rady a příkazy, neposloucháme žádné stranické šíbry. Máme svoji hlavu. Chceme obnovit demokracii v naší zemi. Nechceme, aby naše vlast byla vysávanou kolonií. Bojujeme za svobodu projevu i za svobodu po projevu. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí a nejraději by je před vám zatajili. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika
2300 736 297 / 2010
*
