Nová republika
Po uhlíku se šílenci v Bruselu vrhnuli na dusík, který jim také vadí. Jestliže s uhlíkovou stopou svázali vše, co je spojeno s dopravou, energiemi, a tím i s každodenním životem a běžnými potřebami moderní doby, čímž má její omezování drsný dopad na každého z nás, a to přinejmenším v oblasti svobody pohybu a financí, pak nyní je na řadě dusík. Ten je pro změnu součástí potravinového průmyslu.
JINDŘICH KULHAVÝ sice Andreje Babiše nijak neobdivuje, ale uvědomuje si, že v tom klíčovém českém zájmu – válka nebo, mír – nebude pouhou loutkou generálů Pentagonu a NATO jako jejich uměle vyrobený “plastový” Petr Pavel
Vládnoucí junta v podobě Pětikoalice oznámila, že ve svém boji proti dezinformacím vytvoří velmi brzy nástroj v podobě zákonu, který bude tvůrce jiné pravdy než veřejně politiky a jim sloužícími médii proklamované tvrdě postihovat. Dostáváme se tím do situace, kterou lze srovnat s obdobím protektorátu a znovu poté s vládou KSČ.
Fialův předklon před vrchností až k zemi se stane legendárním
Dnešní státní svátek kdysi spojovaný se dnem studentů a později oslavovaný jako počátek tzv. Sametové revoluce dostává nový nádech. I když nelze očekávat zásadní změny vzešlé z dnešních akcí, jisté je, že důvodů k naštvanosti českého národa je momentálně mnohem více, než tomu bylo 17.listopadu 1989. A to je po tehdejších 41 letech vlády komunistů co říct.
Dopad rakety ruské výroby na polské území vzbudil na světové scéně jistý rozruch. Největší asi na té naší. První reakcí bylo všeobecné zděšení a mnoho lidí zbystřilo. O něco později se situaci můžeme pousmát, tedy pokud by dva lidé nepřišli o život.
Rakušanův “zvací dopis”: Proč asi k nám novodobý Bilak zve milionovou armádu Ukrajinců? Kyjevizace českého státu pokračuje. Ožebračování našich občanů nabírá na obrátkách. Média, cenzura a hynoucí český lev. Jak dlouho ještě?
Uplynulý víkend byl ve znamení voleb. U nás to byly komunální, v Itálii parlamentní. Možná je hloupé si to myslet, ale paradoxně ty italské byly mnohem důležitější. To proto, že se v jedné…
Na snímku “ctihodná” společnost na lavičce Václav Havla Máme za sebou pár let socialismu, tedy aspoň ti starší z nás, což jsme si kdysi mysleli, že bylo tak trochu za trest,…
Situace u nás je v mnoha směrech kritická. Většinu lidí napadne vcelku oprávněně na prvním místě především energetická krize a možný brzký kolaps v této oblasti, další na řadě je ekonomický propad a v neposlední řadě můžeme připomenout nízkou úroveň politické kultury. Přidejme naprostý nedostatek morálních hodnot většiny zaměstnanců v mainstreamových médiích a máme tu nelichotivý obraz České republiky.
