Referendum, které by nemuselo být

Avatar
Původní autoři

Tereza Spencerová
2. 5. literárky
Co nedokáže armáda, dokážou neonacisté z Pravého sektoru. Ve městě po střetech s pochodem místních „federalistů“ hoří několik budov, vzduchem létají Molotovovy koktejly a podle Kyjeva byli už dopoledne zabiti tři lidé a patnáct jich bylo zraněno. V podvečer pak v Budově odborů zahynulo nejméně 38 lidí – někteří uhořeli, jiní se udusili dýmem, další zemřeli po skoku z vyšších pater .

Po nedávném přesunu hlavního štábu PS na východ, do Dněpropetrovska a dohodě o spolupráci s tamním gubernátorem, oligarchou Ihorem Kolomojským, vyhlásil v neděli Pravý sektor mobilizaci a vyzval všechny své členy a sympatizanty, aby se se zbraněmi dostavili na sraziště před místním sídlem ministerstva vnitra. A v pondělí se už spolu s hooligans charkovského fotbalového týmu Metallurg objevili v dosud nijak nevyhraněné Oděse. Ve městě po střetech s pochodem místních „federalistů“ hoří několik budov, vzduchem létají Molotovovy koktejly a podle Kyjeva byli už dopoledne zabiti tři lidé a patnáct jich bylo zraněno. V podvečer pak v Budově odborů zahynulo nejméně 38 lidí – někteří uhořeli, jiní se udusili dýmem, další zemřeli po skoku z vyšších pater. Zatímco proruská média vinu za masovou vraždu připisují Pravému sektoru a jeho „koaličním partnerům“, některá prokyjevská kupodivu o vině mlčí. Otázka je přitom prostá: Qui bono? V Oděse se v každém případě stalo cosi, co razantně mění dosavadní pravidla hry.

Tento potenciální zárodek skutečné občanské války přitom česká mainstreamová média popisují jen velmi krkolomně, příkladem budiž například tvrzení, podle něhož se PS a hooligans v Oděse střetli „s proruskými aktivisty žádajícími federalizaci Ukrajiny a samostatnost její východní části“. Tato bizarní a navzájem se vylučující charakteristika nicméně shodou okolností odpovídá aktuálnímu myšlenkovému horizontu mladých Ukrajinců – 78 procent z nich (ve věku mezi 18 a 26 lety) podle průzkumu rovněž nechápe rozdíl mezi pojmy „federalizace“ a „separatismus“.
Kyjevu mezitím vypověděla poslušnost další města, mezi nimi i Alčevsk a Antracit, „lidová republika“ v Doněcku svou moc rozšířila o úřad místní prokuratury, jejíž sídlo obsadila na Prvního máje, a rebelové ve Slavjansku jako „gesto dobré vůle“ propustili dva zajaté příslušníky elitních oddílů Alfa.
Mimochodem, referendum, které je v Doněcku naplánováno na 11. května, předloží voličům jedinou otázku a v ní není ani zmínka o Ukrajině nebo Rusku. Zní: „Podporujete vznik Doněcké lidové republiky?“ Nikdo přitom s jistotou netuší, co se stane, kdyby většina účastníků referenda řekla „ano“. Agentura McClatchy´s cituje lídry „lidové republiky“, podle nichž nejde ani tolik o připojení k Rusku nebo vyhlášení nezávislosti, jako o důrazný vzkaz Kyjevu, aby tomuto lidnatému průmyslovému regionu začal naslouchat. Pokud by prý Kyjev souhlasil se dvěma dlouhodobými požadavky, nic z toho všeho by se nemuselo dít. „Pokud by kývli na to, že ruština bude druhým oficiálním jazykem Ukrajiny, tak aby všichni byli s to rozumět oficiálním dokumentům, které je třeba přečíst a podepsat, a pokud by Doněcku dali více místní kontroly nad daněmi, které se posílají do Kyjeva, abychom tady z toho mohli udělat lepší místo k životu, byli bychom nejspíš spokojeni,“ říká člen městské rady Nikolaj Zagorujko. „Ve skutečnosti, kdyby na oba požadavky přistoupili, mohli bychom referendum odsunout a později na něj úplně zapomenout.“