Ani ten Fénix

kresba Hana Janoušková

Marek Řezanka
7. 9. 2014  Literárnínoviny
Uprostřed všech příměrů Putina k Hitlerovi se na pozadí rýsuje hrozba, která den ode dne nabývá výraznějších rozměrů. Bojovníci „IS“ dali o sobě a svém chálífátu opět vědět: „S pomocí Alláha také osvobodíme Čečensko a Kavkaz.
Islámský stát s pomocí Alláha existuje a bude existovat a bude expandovat. Tvůj trůn se už třese. Je v nebezpečí a zřítí se, když tě dostaneme. Jsme na cestě se svolením Alláha.“ Tento vzkaz je určen ruské hlavě státu.

Najde se nějaké pověstné Andersenovo dítě, které uprostřed zástupů klanících se nahému císaři vykřikne, že panovník na sobě nemá ani spodky? Nebo se zaměříme toliko na Putina jako největší hrozbu 21. století s tím, že jinak žijeme v „nejlepším možném světě“? Copak naše paměť nedokáže analyzovat příčiny rozmachu skutečné teroristické hrozby pro celý svět? Zapomněli jsme na vymyšlené důkazy o „iráckých zbraních hromadného ničení“? Vytěsnili jsme ze svých hlav bezprecedentní útok USA na suverénní stát, který se ničím neprovinil – a to bez mandátu OSN? Nedochází nám, že právě tímto způsobem se proti terorismu nebojuje – že ale takto terorismus vzniká – z podhoubí nenávisti, chaosu, zmařených a zničených životů?

Zatímco NATO bude dumat, jak se Putinovi přiblížit co nejblíže, tiká na Blízkém a Středním východě časovaná bomba. Bomba, která může spustit dominový efekt.

Kreslíme na obálky časopisů ruského prezidenta s hitlerovským knírkem a s ulízanou patkou na hlavě. Je tu však někdo jiný, kdo se netají plány na územní zábor a prolévání krve. Jednou v historii již Západ podlehl pokušení poštvat proti sobě dva režimy, zatímco on si počká takzvaně „za bukem“. Nakonec z toho byla ničivá světová válka. Podlehne i tentokrát pokušení nechat Rusko zmítat v boji s náboženskými fanatiky, místo toho, aby spolu s Ruskem hledal řešení, jak se s problémem, který svou politikou způsobil, vypořádat?

foto: ukraina.ru

Představitelé USA mají pozoruhodný dar podporovat režimy a síly, které se ve svých důsledcích obrátí proti nim. Vzpomeňme si na Táliban, na kruhy, které USA podpořily v Libyi, v Egyptě, na očividně fašistickou nikým nevolenou vládu na Ukrajině či na situaci v Iráku. Takto nevypadá vzor demokracie.

Naším problémem je, že na jednu stranu ve své rétorice vehementně útočíme na Putinovo Rusko, na stranu druhou bagatelizujeme a relativizujeme neomluvitelné zločiny USA – statisíce zmařených životů v Iráku by úplně stačily. Je zajímavé, jak selektivně přicházíme se sankcemi vůči velmoci, jež prosazuje svou vůli. V jednom případě takové jednání nazveme „rolí světového četníka – jak jinak než hodného a zodpovědného“, v jiném pak máme jasno o „celosvětovém padouchovi“. Podobný dvojí metr svědčí o vyprázdnění hodnot, za něž se schováváme, jež však v praxi ani nevyznáváme – a jež pošlapáváme na každém kroku.

Zahráváme si s ohněm, aniž si připouštíme spáleniny. Může se však stát něco horšího – plameny nás mohou sežehnout na popel, z něhož už ani bájný Fénix nepovstane.

foto: ukraina.ru