Když jsou vlastní občané nepřáteli…

Vladimír Pelc
16. 9. 2014   Vaše věc
Agentury přinesly zprávu, že Petro Porošenko, t. č. ukrajinský prezident, při návštěvě přístavního města Mariupol na jihovýchodě země (8. 9. 2014) řekl konečně pravdu: „Nařídil jsem (armádě), aby zajistila obranu Mariupolu řadou raketometů, tanky … a vzdušnou podporou … Nepřítel utrpí zdrcující porážku. Je to naše země, nepřítel bude drtivě poražen.“

Čas od času se stává, že pro zparchantělé vládní či politické funkcionáře, kteří jsou aktuálně u moci, se jejich vlastní spoluobčané stanou nepřáteli.

Nepřátelští pro taková individua jsou občané proto, že se chtějí sami rozhodovat, kdo je má ve vládních orgánech zastupovat, chtějí si vybrat, jaký bude jejich stát, s kým se budou kamarádit a s kým ne, sami v referendu rozhodnout, jestli utvoří stát nový, nechtějí, aby je ukrajinská armáda spolu s hordami neofašistických hrdlořezů, údajných dobrovolníků placených oligarchy, vraždila, mrzačila a vyháněla z jejich domovů, chtějí, aby země kde žijí, byla jejich zemí… – ale takové rozhodování, názory a představy občanů přece političtí parchanti a oligarchové připustit nesmějí! Protože by ztratili svou moc, prebendy, sinekury…

P. Porošenko řekl svou pravdu – pro něj jsou ukrajinští občané, zcela jistě ti, co žijí v Luhanské a Doněcké oblasti, nepřáteli.

Ve skutečnosti to je opačně: Nepřáteli ukrajinského lidu, a to nejen občanů z uvedených oblastí, jsou on a jeho mocenská suita.