18. 9. 2014 Parlamentní listy
Geopolitické výzvy a současné Rusko. O problematice na aktuální téma přednášel … v Srbském kulturním centru historik a expert na dějiny Ruska ve dvacátém století Emil Voráček. Podle něho se nacházíme v ohnisku informační války plné lží. Na Českou televizi se prý ani nemusíme dívat, protože tam chodí stále ti samí a dopředu tedy víme, co budou říkat.
Proč by Rusko a Západ měli být konečně vnímáni jako rovnocenní partneři? Na tuto otázku se historik Emil Voráček snažil odpovědět během své přednášky. Ta se měla uskutečnit už před časem v Lidovém domě v rámci Masarykovy demokratické akademie, byla však zrušena oficiálně z technických důvodů, ovšem bez náhradního termínu. V prostorách Srbského kulturního centra proto přednášku uspořádal Slovanský kulturní institut.
Emila Voráčka si ve čtvrtek večer do pražské Sokolské ulice přišlo poslechnout několik desítek lidí. Historik v úvodu poznamenal nepříliš medializovanou věc. V rámci své práce významnou část času věnoval bádání v ruských archivech. Nyní to však není možné, protože byla pozastavena spolupráce české a ruské Akademie věd.
„Vypadá to dnes, jako by nějakým generálům vyhovoval nový válečný konflikt. Jako by lidstvo za sebou nemělo už dost válek,“ srovnával historik současné události kolem ukrajinské krize a nálady před sto lety v roce 1914.
Vzpomeňte si na rozpad Jugoslávie a prohlášení z NATO
Doplnil to jedním příběhem z téhož roku, který mnohé i v dnešní době ilustruje. V roce 1914 se na recepci jednoho pražského hotelu objevil člověk, který se představil jako Ivan Ivanovič Ivanov. Obsluha hotelu proto zavolala policii a pro domnělého Rusa Ivanova se vydala policejní jednotka. Tím Rusem ale byl spisovatel a humorista Jaroslav Hašek.
V čem spočívá problém ruského střetávání se Západem? „Vnímání Ruska a Západu má hlubokou historii, především je ale dnes vztah Ruska k Západu vnímán jako hrozba. Už to tak bylo označeno v materiálech NATO a Rusko reaguje přípravou změny obranné doktríny. Rusko je po transformaci zemí východní Evropy tlačeno kamsi dozadu. Mnoho politiků ale současnou situaci vnímá hodně zjednodušeně,“ míní historik.
Podle něho bychom si měli vzpomenout na rozpad Jugoslávie, bombardování zbytku země, nebo na to, když tiskový mluvčí NATO hovořil o minimálních ztrátách při bombardování. „Skutečnost byla jiná. Význam byl ten, že země, která byla dlouho pod tlakem, utrpěla ztráty, ze kterých se dodnes nevzpamatovala,“ vysvětlil Voráček.
Jsme v informační válce, kde se lže
„Nacházíme se v ohnisku informační války, která je plná lží a sabotáží v kyberprostoru. Když se třeba dívám na německou televizi, je neuvěřitelné, co předvádějí naše média. Politiky ani Radu České televize to nijak nevzrušuje. Je ale Putinova strategie tak útočná, jak se líčí ve sdělovacích prostředcích?“ položil řečnickou otázku Emil Voráček.
Podle uznávané americké informační agentury, která zjišťovala vnímání Ruska v očích obyvatelstva, to prý nejhůře dopadlo v Polsku, kde je protirusky naladěno 81 procent lidí, takže skoro celá populace. V Německu jde o 79 procent. Německo bylo dlouho strategickým partnerem Ruska, to ale teď padlo. Přesto má Německo nejsilnější hospodářskou spolupráci. Naopak pozitivní vztah k Rusku v Číně má přes 60 procent populace a podobně třeba v Řecku.
„Rusko je dnes považováno za autoritářský stát s prvky diktatury a vedle toho politolog Jiří Pehe chválí úroveň ukrajinské demokracie. Ekonomická situace v Rusku byla za Putina stabilizována, oproti tomu Ukrajina je zdevastována. V Rusku i na Ukrajině byli oligarchové, ale v Rusku byli od moci odstřiženi, zatímco na Ukrajině si vytvářejí své soukromé armády,“ porovnával historik.
Ať se Rusko podělí o své bohatství…
Během akce se objevila i narážka na někdejší americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. Emil Voráček uvedl příklad výroku jedné americké političky, aniž ji jmenoval. Ta podle něho označila za nespravedlivé, že má Rusko tak obrovské světové bohatství a nechce se o ně podělit se světem. Na to se z publika ozvaly hlasy, že jde o Madeleine Albrightovou. „Řekla to krvavá balkánská řeznice,“ ozvalo se od jednoho z diváků.
Jak dále doktor Voráček zmínil, slavný spisovatel a nositel Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn v roce 1995 obvinil ruskou vládu, že je ideologickou kolonií Západu, je infantilní, a obvinil Ameriku, že podporuje a živí sibiřský separatismus. Každému musí být z logiky jasné, že tlak na Rusko plodí protitlak z ruské strany, která musí hájit své pozice.
V návaznosti na to historik Voráček připomněl slova někdejšího sovětského ministra zahraničí Molotova: „Musíme být bráni jako rovnocenní partneři Západu, pokud to tak nebude, zařídíme se podle svého.” To se v jisté formě opakovalo později a říkají to i neruští politici, třeba slovenský expremiér Ján Čarnogurský.
Válka patří do minulosti, politici by měli dbát o stabilitu státu
„Zodpovědnost politiků za racionální strategickou zahraničněpolitickou koncepci státu a tomu odpovídající výroky jsou zásadou důvěryhodné zahraniční politiky a tím i stability státu. S tím by snad souhlasil i Schwarzenberg,“ sdělil Voráček za chápajících posměšků z publika.
Podle jeho slov je potřeba, aby v našich veřejnoprávních médiích byli politici a odborníci různých směrů a ne, aby vystupovaly stále tytéž hlavy. „U těch si dovedu představit, co řeknou a nemusím se na to ani dívat. Ať si páni politici laskavě uvědomí, že současná situace vede následně i k destabilizaci státu. Řešení problémů prostřednictvím války patří jako staré harampádí do minulosti,“ podotkl v závěru rázně Emil Voráček.
Donbas čeká ekonomická katastrofa
Jeden z jeho někdejších studentů Denis Žernov následně krátce pohovořil o Ukrajině, krizi ukrajinské identity a současné tamní situaci. „Otevřeně si řekněme, že na Ukrajině probíhá krutá občanská válka a přicházejí tam o život civilisté. Ukrajinská identita je velice mladá, zformovala se ve dvacátých, třicátých letech a v té době se formovala i ukrajinská gramatika,“ připomněl Žernov.
Podle něho bude konflikt probíhat ještě minimálně rok, maximálně trochu utichne přes zimu. K tomu je třeba připočíst i humanitární katastrofu, kdy bez účinné humanitární pomoci nastane hladomor. Mír teď jen tak nastat nemůže. K tomu Voráček doplnil, že bude následovat i katastrofa ve formě ekonomického propadu, protože průmysl na východě Ukrajiny nemůže fungovat, protože ho nebude mít kdo obsluhovat. Lidé, kteří tam pracovali, tak utekli buď do Ruska, nebo naopak hloub na Ukrajinu.
PhDr. Emil Voráček, DrSc.
Vědecký pracovník, zástupce vedoucího oddělení dějin 20. století Akademie věd ČR. Témata, kterými se zabývá: Odborné zaměření na dějiny Ruska 20. století, jeho sociální a ekonomický vývoj, Rusko v mezinárodních vztazích, politický a ekonomický mechanismus totalitních diktatur, ruské politické myšlení; krize demokracie a diktatury ve 20. století; československo-sovětské vztahy.
