Turecko spolupracovalo s teroristy v Sýrii

 Viktor Horký
(Informace bez hranic)
14. 9. 2014
Na rozlehlém syrském bojišti operují desítky povstaleckých či teroristických frakcí ve kterých bojují desítky tisíc dobrovolníků z celého světa. Turecko podle slov bývalého velvyslance Spojených států v Ankaře, Francise Ricciardona, s některými teroristickými skupinami přímo spolupracovalo.

Syrská vláda dlouho upozorňovala, že Turecko umožňuje teroristům průchod přes své hranice a rovněž je vyzbrojuje. Turecko takové zprávy vždy popíralo. Ricciardone řekl, že se osobně snažil tureckou vládu přimět k uzavření hranic, ale neuspěl.

Turečtí představitelé si mysleli, že mohou s teroristy spolupracovat a zároveň je přimět k větší umírněnosti. Ankara podporovala teroristickou skupinu napojenou na Al-Kájidu Al-Nusra Front, stejně jako Ahrar al-Sham. Server The Telegraph píše, že ironicky se Turecku povedlo, co zamýšlelo. Al-Nusra je teď skutečně jednou z umírněných frakcí – to ale jen ve srovnání s Islámským státem. Sebevražedné atentáty, bombové útoky proti civilistům ani popravy zajatců nejsou členům organizace cizí.

Ricciardone řekl, že Spojené státy o spolupráci Turecka s extrémisty věděly, ale byly proti. Ankaře nicméně v takovém jednání nezabránily.

Po třech letech tvrdých bojů a mezinárodní spolupráce s cílem svrhnout vládu prezidenta Assada, se, jak vidno, začínají nařčení spojenců Damašku ukazovat jako pravdivá. Na přímou podporu extrémistů z Turecka upozorňovala jak Sýrie, tak i Irák a Írán. Dále ukazují na Saúdskou Arábii, Bahrajn a Katar. Spojitost těchto golfských monarchií s teroristy se přímo prokázat nepodařilo, země to samy odmítají.

Na syrském bojišti působí mnoho teroristických skupin, například Muhajireen Brigade, Ghuraba al-Sham, Fatah al-Islam, Ansar al-Islam a Suqour al-Ezza. Některé tamní džihádistické skupiny nebojící se použít sebevražedných atentátů potom souhrnně zastupuje Islámská fronta, která chce ustanovit Islámský stát založený na právu šária.

Je to také právě Turecko, které odmítlo poskytnout vznikající koalici pro boj s Islámským státem zázemí. Soustředit se podle svých slov chce na humanitární pomoc.

Naopak podporu Spojené státy nalezly v Egyptě, Bahrajnu, Kuvajtu, Libanonu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených Arabských Emirátech. Egypt již dříve volal po sjednocení arabského světa pro boj s Islamisty a slíbil pomoc každému, koho extrémisté napadnou.

Sýrie, i když o mezinárodní pomoc v boji proti terorismu žádala, odmítá její aktuální podobu. Nelíbí se jí, že Spojené státy i Británie s ní odmítají nálety konzultovat a vše připravují bez jejího souhlasu. Rusko před útoky bez mandátu OSN varovalo jako před aktem agrese. Sýrie jako suverénní stát na svém území nálety nepovolí, pokud s nimi nebude seznámena. Britský premiér Cameron dříve uvedl, že povolení syrské vlády nepotřebuje, protože je nelegitimní. Přidal se tak ke slovům prezidenta Obamy, který prohlásil, že nemá zájem se syrskou vládou na útocích proti Islámskému státu jakkoliv spolupracovat.

Většina západně orientovaných zemí prohlásila letošní volby v Sýrii za frašku poté, co Bašár Assad zvítězil skoro devadesáti procenty hlasy. Mezinárodní pozorovatelé je však prohlásili za legitimní. Západní země volby odmítly také proto, že podle nich nemohli kvůli válce volit všichni občané Sýrie.

Odpor Sýrie nebo maření náletů koaličních vojsk se neočekává, pro Sýrii by to znamenalo válku se Spojenými státy a možná i celou Severoatlantickou aliancí. Ač se syrská vláda na diplomatickém poli brání neautorizovaným útokům na svém území, západní mocnosti mají prakticky dveře otevřené.

Tři roky po začátku války je její konec stále v nedohlednu. Iniciativu armády, která v posledních měsících úspěšně na několika frontách postupovala proti rebelům a s nimi bojujícím teroristům, nyní přebírá Islámský stát, který si připisuje vítězství doslova po celé Sýrii.

Válka, která vypukla po dezerci přibližně deseti tisíc vojáků ze skoro čtvrt milionové syrské armády, a vytvořila prostor pro vznik a účast teroristických organizací, si podle nejnovější bilance vyžádala na 190 000 mrtvých a více než 9 000 000 lidí muselo opustit svůj domov.