Europoslanec se právě vrátil z Ukrajiny: bída, občanská válka a předvolební boj

Miloslav Ransdorf
22. 10. 2014  zdroj eurozprávy
 

Lidé přestávají platit nájemné. Nemají prý totiž finanční prostředky na nárůst životních nákladů a mnoho se jich stěhuje z měst. Podle agentury UNIAN plánuje Naftogaz zvýšení ceny plynu čtyřikrát. A tady se ukazuje barbarství tohoto systému v plné nahotě: Ukrajina totiž plyn má. V Charkovské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti se těží takové množství plynu, které zcela pokrývá potřebu obyvatel. Kdyby se ovšem nekradlo ve velkém.

V Dněpropetrovské oblasti se také rozmáhá pravicový radikalismus, který zastrašuje společnost, drží ji v napětí a manipuluje s ní. Dněpropetrovsk leží daleko od zóny bojů, ale je obkličován tzv. blokposty ozbrojenců s hromadami pytlů s pískem. Dochází k ničení volebních prostředků, k útokům na agitační stánky, k fyzickým útokům na agitátory a roznašeče letáků, i když neměly tak spektakulární charakter jako lynč Nestora Šufryče v Oděsse. Objevilo se i použití bodných a střelných zbraní a hrozby likvidací. Výkonná moc odstavila dva oblíbeneé televizní kanály (34 TV a televizní regionální kanál Rudana). Zaregistroval jsem i útok na středisko Bloku Petra Porošenka a útoky na agitační prostředky Baťkivčiny i dalších stran, ale nejvíce jsou útoky zaměřeny na proruský Opoziční blok.

Jen u Opozičního bloku bylo 39 hrozeb fyzické likvidace, 13 případů likvidace volebních stánků, 8 případů odcizení prostředků agitace, 26 případů poškození volebního stánku, 5 případů hrozby použití střelné zbraně, dokonce i granátu, 4 případy pokusu o zapálení agitačních prostředků, útoky na volební komise i na jednotlivé kandidáty, více než 200 případů poškození billboardů a plakátů. Představitel prezidentské strany Konstantin Usov mi řekl, že tak špinavou předvolební situaci ještě nezažil. I proto jsem rozšířil výzvu ke spolupráci a na místě rozmístil dva dokumentaristy, kteří sbírají materiál k volebnímu procesu.

Jaký politický vývoj čeká Ukrajinu?

Jaceňukova Národní fronta do Verchovné rady projde, ale Porošenkovi k vládní většině nepomůže. Jaceňuk totiž stojí proti Porošenkovi. Proti Porošenkovi je i Tymošenková se svou Baťkivščinou. Radikální strana Oleha Ljaška sice ztrácí, ale do parlamentu se dostane. Hrycenkova strana Občanská opozice bude v parlamentu přítomna asi také. Hrycenko patrně stejně jako Ljaško asi Porošenka podpoří. To se dá říci o Ťihipkově Silné Ukrajině, která je vlastně rezervou pro Porošenka a vyznačuje se silnou dávkou demagogie. Komunistická strana Ukrajiny, vedená už mnoho let Petrem Symonenkem, je pod velkým tlakem a soud s ní zatím není ukončený, takže letos asi neuspěje.

Levostředový Opoziční blok získává na síle zejména ve východních průmyslových oblastech a výčet stran, které se mohou dostat do Verchovné rady, doplňuje Sjednocená svépomoc, kterou vede lvovský primátor Sadovoj. Ten nikoho nenapadá, ani Rusy ne, mluví uměřeně, střídmě a prohlašuje, že Ukrajina se musí spolehnout sama na sebe. Svým střízlivým postojem získává stále větší podporu normálních lidí. Myslím, že se může stát nakonec i oporou Porošenka, který bude jeho hlasy potřebovat na zformování většiny..

Závěrem podotýkám, že politická mapa je velmi nepřehledná a ke stabilitě nepovede. Jeden můj ukrajinský známý, v politice velmi zkušený člověk, předpokládá na jaro politický výbuch (vzryv). Kéž by se mýlil. Protože jeho důsledky bychom pocítili i my.