9. 1. 2015 http://vlkovobloguje.wordpress.com/ přeložil hroch
Jak v novém roce…?
Rozhovor ruského tv-kanálu kr.linia s M. Děljaginem.
R: Dobrý den, Michaile!
D: Dobrý den! A mimochodem, jste přesvědčena, že se publikum už poléčilo z opice a je schopno vnímat?
R: Doufám. Řekněte, co zásadně nového čeká Rusy v tomto novém roce?
D: Inu, nejdřív je třeba pochopit, že 2015 je jakási optická iluze. Pokuste se místo něj napsat 1995 a vše bude, jak má být. Protože máme mimořádně tvrdou finanční politiku a vláda si vypůjčila svoji hospodářskou a sociální politiku z roku 1995, a tak vidíme: snížení životní úrovně, zúžení sortimentu, snížení víry v zítřek, hrozba propouštění, snížení mezd. Víme, že v některých společnostech a strukturách nejenže nevyplatili novoroční prémie, ale zadrželi i výplaty mezd.
R: A mluvíme-li o zvyšování cen zboží a služeb, které jsme už zaznamenali, co bude pro Rusy nejméně dostupné?
D: Bude to především luxusní zboží, ale z věcí nejnepříjemnějších, na které je třeba se připravit včas, musíme počítat s tím, že na podmínky krize obchod zareaguje a bude zužovat sortiment zboží. Pokud se zúží sortiment Mercedesů, vzruší to málokoho, ale v případě léků …. Takže, pokud potřebujete nějaké vzácnější léky, pak bude lépe, s ohledem na jejich expirační dobu a bez ohledu na aktuální cenu, nakoupit si nějaké do zásoby a ty případně průběžně doplňovat.
R: A co se bude dít s rublem, s úsporami lidí?
D: Po „černém úterý“ 16. prosince rubl poněkud posílil, nějakou dobu bude díky krajně přísné finanční politice a některým užitečným opatřením, ještě růst, domnívám se, že na jaře a nejpozději koncem léta rubl opět zamíří dolů. Vzhledem k tomu, že rubl je derivací kvality řídícího procesu, a podíváme-li se na naše vedení, pak jsou otázky na kvalitu jeho ekonomického bloku zbytečné, je to hrozící katastrofa. A kromě toho je rubl derivací rozvoje ekonomiky jako celku – ale jaký může být rozvoj při krajně drahých sazbách úvěru (sice ne 200-220% jako v roce 1995, ale i tak se vám z nich zatočí hlava).
R: A co v těchto podmínkách čeká malý a střední byznys – dokáže nějak přežít?
D: Začněme z toho, že ten u nás do značné míry sedí ve stínu. Jeho genocidu rozpoutal ještě předloni pan Medvěděv, když se zavřelo 550.000 individuálních malých podniků a živností. Tehdy všichni konečně pochopili, co to liberální vláda je. Pro malý a střední byznys byl stejně už tehdy úvěr nedostupný, větší jeho část se zabývá obchodem, obchod náklady úvěrů následně přesouvá na nás, takže tam bych katastrofu neočekával. Ale tam, kde se vyrábí, vyvíjí – tam bude těžko, protože lidé, kteří se zabývají sofistikovanou výrobou, budou utíkat – oni utíkají už teď. K ostatní výrobě, pokud se dokázala vpasovat do systému, tak ano. Pokud na nich visí ještě staré úvěry, pak jim bude těžko. Krom toho berme v úvahu, že loni byla velmi dobrá úroda, která se sotva letos zopakuje, takže na vesnici se kromě finančního tlaku navalí i možná nepřízeň počasí, drahé dovozy (hnojiva, pesticidy, osivo, atd.)
R: Ale v souvislosti s náhradou dovozů, se malému a střednímu byznysu teoreticky otevírá velká šance.
D: Správně formulujete – právě, že teoretická. Co je potřeba? Volné výrobní kapacity, ale ty už skoro nejsou, zatímco ještě tak v roce 2008 byly. Volná pracovní síla – lidi mající motivaci k práci. Ale naše školská soustava ničí a to doslova, lidi se zájmem o práci. Jistě jsou tu imigranti, ale: z valné části nekvalifikovaní, horko těžko se domlouvající rusky. Navíc je známo, že otrocká práce (a jiné nejsou schopni) je málo efektivní a málo kvalitní. A v Rusku jsme si přece jen na jistou kvalitu už zvykli.
Na druhé straně byl zničen systém kvalifikace, všichni družně vykřikují hesla, skáčou kolem tématu jako Ukrajinci kolem ‘moskalů’, ale prakticky v tom nikdo nic nedělá. Dále jsou nutné levné úvěry, ale bankovní systém se zadýchává a sazby vyhlášené centrální bankou jsou nesmyslné. No, a za třetí je to přístup k infrastruktuře. Pokuste se dnes připojit k el. síti, k plynu, atd. Jsou regiony, kde se ten problém řeší, ale není jich mnoho.
R: Je aktuální situace v Rusku schopna změnit vnitropolitický obraz Ruska?
D: Pokud si vedení státu neuvědomí, že tyto zmatky jsou výsledkem války, kterou proti němu vedou, že ten liberální klan, který sedí ve vládě a ve vedení CB (centrální banky – pozn.red.), má k Rusku stejný vztah jako např. paní Merkelová nebo jiní představitelé liberálního křídla v Evropě, pak tyto kruhy vyvolají systémovou krizi v Rusku, život nám udělají nesnesitelným a následně my sami, na nějakém dalším majdanu, toto vedení státu svrhneme. Je alternativa – pokud se vedení státu vzpamatuje a začne zemi rozvíjet, ale zatím to tak nevypadá.
Jsou tu objektivní příčiny. U nás se vedení státu ekonomikou nezabývá. Ovšem, pokud se Vám doma, s prominutím, porouchá nádržka na WC, tak se v tom nebudete hrabat a zavoláte instalatéra, aby to odborně opravil. Putin, dle mého názoru, postupuje podobně. Problém ale má v tom, že „instalatérem“ v oblasti ekonomiky je pro Putina Kudrin. Jiné ekonomy Putin, zřejmě nejenže nezná, ale dokonce ani nemá tušení o jejich existenci, o tom, že existují nějaké jiné názory, než liberální, že se ve světě už nějakých 15 let provádí jiná politika, on sám má jiné úkoly, tak to svěřuje stále tomu Kudrinovi.
R: Copak vedení země neví, že tato politika může dovést zemi k nějakým majdanům…?
D: Víte, já mám podezření, že oni žijí tak dobře a spokojeně za těmi vysokými zdmi v sídlech s bazény, trávníky, psíky a lesíky, že něco takového nepozorují. Na druhé straně jsou to lidé bodří, humánní… Když jsem před pěti lety řekl, že na Putina budeme jednou vzpomínat jako na velkého demokrata a humanistu, tak na mě mnozí ukazovali, ťukali si na čelo a měli mě za blázna. No a dnes uznávají, že dnešní politika dovede zemi do takového stavu, že bude Putin, bez jakýchkoli uvozovek, velkým demokratem a velkým humanistou.
R: A v té souvislosti: domníváte se, že se nespokojenost může teoreticky vyvinout do tak velkých protestů, že je bude někdo schopen využít ke změně režimu?
D: Víte, ony už vyvřely i loni. Loni na podzim v Sevastopolu, kde lidé v přístavu zjistili, že jim za září zaplatili 4 tisíce rublů, a že se jim tedy výplata snížila 8x ve srovnání s dobou v rámci Ukrajiny, potom v Ufě byla hladovka pracovníků první pomoci, v Moskvě byla stávka na spadnutí (lidem prostě snížili výplatu, bez nějakých devalvací, bez katastrof – jen tak). S nadcházejícím jarem přijdou velké sociální protesty. Domníváte se snad, že lze zničit zdravotnictví v Moskvě a s nikým to nehne? Nebo že se to omezí na nějakých 6.000 lidí, kteří se tam shromáždili 2. listopadu, nebo 2.000, kteří se tam sešli o něco později? Ne, neomezí se. Vám také nebude jedno, že Vás ve městě nebude mít kdo léčit. A takových liberálních „reforem“, jakými je praktická likvidace moskevského zdravotnictví, je velmi mnoho. Nebo si vezměte moskevské dopravní zácpy. Více než polovina dotazovaných na internetu (moskvanů i nemoskvanů) je přesvědčena, že starosta Sobjanin a jeho parta Moskvu plánovitě ničí. Jistě buduje se řada silničních estakád, multifunkční lékařská centra, za což jim Moskva tleská. Ale zničení malého byznysu, parkování, dostupnost lékařské péče, zhoršení životního prostředí – to vše v myslích znehodnocuje to předchozí. A myslím si, že to není problém výhradně Moskvy.
R: Zmínil jste Sevastopol – co podle se Vás bude dít na Krymu?
D: Inu, na Krymu neočekávám nic dramatického, tam vše bude relativně stabilní, protože při pohledu na sever, na ty poskakující lidi, kteří se jim před očima mění v šílené opice… Podívejte se. V polovině září jsem byl na Krymu, jezdil jsem tam, hovořil jsem s lidmi, a rozhovory to byly velmi otevřené. Jistě, v soukromém rozhovoru, beze svědků, si mi postěžovali na místní úředníky, na moskevské…, ale když jsem jim položil otázku, zda jim nebylo lépe jako součásti Ukrajiny a zda by pro ně nebylo lepší se opět k Ukrajině připojit, tak v malém vzorečku – dva mi hned chtěli rozbít hubu a další dva nepochopili moji otázku. Takže z toho bych obavu neměl. Něco jiného bude, až se zase někdo pokusí jim snížit výplatu za minulý měsíc, nebo něco podobného… pak to bude takový výbuch, že se nám v Moskvě bude zdát, že by bylo lepší, kdyby byli v Ukrajině zpátky.
R: A co infrastruktura Krymu – stavba mostu přes Kerčský průliv…?
D: Pojďme si neplést výstavbu se spiknutím. Most je miliardový byznys, ale vzít elektrický kabel dlouhý 4,5 km a přetáhnout ho po dně Kerčského průlivu, nebo podobná operace s vodovodním potrubím, tak toho, podle všeho soudě, ohromná a silná Ruská Federace není schopna. Je to nejspíš tím, že náš management si zvykl posuzovat jakýkoli problém ne s hlediska jeho potřebnosti, ale s hlediska možnosti vlastního obohacení. Kdo dnes takto neuvažuje, nemá podle nich na pozici co dělat a je nejvyšší čas ho z funkce uklidit…
R: Co můžete Rusům poradit po praktické stránce – jak oslabit vliv krize na svoji rodinu, atd.?
D: Přísně šetřit, ale ne na zdraví, protože jakákoli nemoc je v pokročilém stádiu dražší, než na počátku. Nelze šetřit na odpočinku a rekreaci, ale racionálně volit mezi luxusním a účelným. Věnovat se upevnění rodiny, vztahů s přáteli. Protože známé ruské přísloví, že je lepší mít 100 přátel než 100 rublů, bude mít v novém roce velmi aktuální pokračování: – peníze vezmou, ale přátelé zůstanou… No, a až sleze sníh, tak zahrádku, brambory, česnek… protože sice můžeme počítat s lepším, ale připravovat se musíme na horší!
R: Přejete si, aby se některé z Vašich předpovědí nevyplnily?
D: Samozřejmě, především bych si přál, aby se vedení naší země vzpamatovalo, aby až 12. ledna půjdeme znovu do práce, jsme zjistili, že kolonu vyhodili z vlády, že techničtí manažeři pracují na rozvoji a ne na rozkradení země, že kabel na Krym byl položen už 25. prosince, ale v zaujetí Svátky jsme zprávu o tom přeslechli, stejně tak, že už funguje vodovod tamtéž. Ovšem já moc na novoroční a vánoční pohádky nevěřím. Zatím mi vláda nedala důvod předpokládat, že mezi špatným a dobrým rozhodnutím jsou schopni nevybrat to špatné.
Michail Děljagin, (46 let) jeden z nejcitovanějších ruských ekonomů, profesor, doktor věd, ředitel Ústavu pro studium problémů globalizace.
