Jde Porošenkovi o život a čeká Ukrajinu nový Majdan? Oleg Carev hovoří o dalším převratu

28. 1. 2015 Aeronet

Arsenyj Jaceňuk dal příkaz k přípravě informační kampaně proti ukrajinskému prezidentovi. Arsen Avakov již sbírá kompromitující materiály. Předseda parlamentu Novorusije Oleg Carev v exkluzivním rozhovoru pro server Ridus vysvětluje, proč se kurátorům USA v Kyjevě – Turčynovi, Jaceňukovi a oligarchovi Kolomojskému, nelíbí Porošenko a přejí si jeho svržení, až i jeho smrt.

Olegu, vy jste řekl, že zaoceánští kurátoři Petro Porošenka připravují jeho svržení. V čem konkrétně se prezident Ukrajiny nehodí USA?

Na Ukrajině pracují v zájmech USA tři skupiny. A i když mezi sebou navzájem vedou konkurenční boje o politický vliv, stejně jako za podpory USA i místní elity, situace je taková, že Porošenka je nutné vyměnit.

Za prvé – je silně propojen s ruským velvyslancem Michajlem Zurabovem a také má silné vazby na Lipeck (pozn.: západoruské město, ve kterém Porošenko vlastní čokoládové továrny). Plus ještě řada skutečností, které nechci komentovat, abych nеzhoršoval i bez toho komplikovanou situaci.

Za druhé – Porošenko se více přiklání k míru v Donbasu, zatímco USA potřebují válku. A ne proto, že ho trápí svědomí pro nevinně umírající lidi. Porošenko chápe, že v podmínkách míru bude mít více vlastních kompetencí. V takovém případě by se ustanovil postavou číslo dvě na politické scéně Ukrajiny – první místo už je obsazené velvyslancem USA. Během období bojů je výhoda na straně hlavy Ministerstva vnitra Arsena Avakova, který se ukazuje být mužem jeho konkurentů, Turčynova a Jaceňuka. Kromě toho ještě Kolomojskij vytvořil na jihovýchodě země celou armádu svých gangů, které nemají poslouchat rozkazy Kyjeva. Vyrovnat se se svými soupeři má Porošenko šanci jen v mírových podmínkách .

V čem konkrétně je rozpor mezi Porošenkem a mezi Jaceňukem, Turčynovem a Kolomojskim?

Porošenko je v konfliktu s Jaceňukem a Turčynovem ještě z dob, kdy se Jaceňuk stal premiérem. Jaceňuk na tomto poli začal velmi aktivně vydělávat a nebyl ochoten se dělit. Porošenko chápe, že jeden z těch dvou (Jaceňuk nebo Turčynov) mohou obsadit prezidentské křeslo a dělal všechno pro to, aby ve své vládě Jaceňuka neměl. Ale přijel viceprezident USA Joe Biden a trval na velké koalici. Do té doby to byla hra. Na jedné straně Jaceňuk chtěl koalici bez Porošenka, na druhé Porošenko chtěl koalici bez Jaceňuka.

Kolomojskij nezbytně potřebuje prostředky pro svůj byznys, který se nachází ve složité situaci. A Porošenko mu neumožňuje refinancování. Už jednou se mu refinancování dostalo, když obchodoval na Krymu. Tehdy vložil své prostředky na valutový trh a přišel první propad národní měny. Mimochodem, současný kurz dolaru vůči hřivně je o 30-40% vyšší, než bylo deklarováno státem. Kolomojskij velmi touží získat peníze, аle nedostává je. Proto je v konfliktu s Porošenkem. A věřte mi, já moc dobře znám Kolomojského. Pokud on by konflikt s prezidentem považoval za nemožný, nikdy by do něj nešel. Kolomojskij považuje Porošenka za velmi slabou postavu.

A to je celé. Porošenko vedle sebe nikoho nemá. Аmeričanům se nelíbí a domácím konkurentům také ne. Prezident Ukrajiny je dnes v kritické situaci. A sázka této konfrontace je vysoká. Konkurence připravuje další ozbrojený převrat a Porošenko může být i zavražděn. V sázce je jeho život.

А jak se připravují odpůrci Porošenka?

Jaceňuk uskutečnil soukromou schůzku , které se zúčastnil Arsen Avakov a někteří poslanci. Jaceňuk jim dal za úkol připravit informační kampaň proti Porošenkovi. Mají ho obvinit ze selhání hospodářské politiky, ze znehodnocení měny, z neúspěšných vojenských operací v Donbasu a také ze jmenování cizinců na ministerské posty.

Avakov účastníky ujistil, že bude spolupracovat s médií, která budou v kampani zainteresována, a dělit se s nimi o informace získané z odposlechů Porošenka a z Úřadu pro shromažďování citlivých informací.

Internetem koluje verze, že pokud na Ukrajině dojde k ekonomickému kolapsu, nový kyjevský režim se sesype sám. Jak tohle okomentujete?

Sami od sebe se jenom rodí kočky. Všichni to nevidí tak optimisticky. USA mají připraveno množství scénářů. Za prvé, USA vytvořily celou plejádu loajálních politiků. Odejde proamerický Porošenko, přijde proamerický Turčynov nebo Jaceňuk. Pak – Andrej Sadovyj anebo někdo další. To všechno jsou proameričtí politici. K dnešku neexistuje jediný ne proamerický politik, který by se dostal k moci. Celá lavička náhradníků je pod kontrolou USA, připravena plnit jejich vůli.

V čase vietnamské války se několikrát měnily proamerické vlády. A válka pořád trvala. Každá nová hlava země házela zodpovědnost za neúspěchy na svého předchůdce a tato písnička se hrála dokola. Válka skončila, až když vyhrál komunistický sever. Ani politická, ani vojenská a ani ekonomická situace země na to neměla vliv.

Pro Donbas také existuje několik scénářů?

Přesně tak. První scénář — vojenská konfrontace, která ale selhává. Ukrajinské úřady věřily, že jsou dostatečně silné zničit odpor DLR a LLR. Zvažovaly dvě možnosti: zcela území očistit od nás, separatistů anebo, v nejhorším případě, obsadit tři čtvrtiny Doněcka a izolovat Doněckou a Luhanskou republiku od sebe. Jenže nic z toho se nepodařilo. Novoruské ozbrojené síly se postavily na odpor a následně berou útokem Пески a Авдеевку , aby zamezily dalšímu ostřelování obydlených čtvrtí Doněcka. Ukrajinská armáda je v panice. Cesta z Doněcka ke Kyjevu je ucpaná auty a nacionalisté utíkají. A podobně se to odehrává v Mariupolu. Druhý scénář — to je ekonomická izolace Donbasu. DLR a LLR nejsou schopny bez podpory oživit svá hospodářství. A Rusko bude nuceno jim pomoci. A tento scénář poskytuje hned dvě varianty: dokud budou DLR a LLR dál bojovat, bude Rusko obviňováno a sankcionováno za vojenskou pomoc. A pokud bojovat přestanou, bude Rusko obviňováno a sankcionováno za ekonomickou pomoc.

Dnes nikdo z ukrajinských politiků neříká, že nejdůležitější je mír a nastavení přátelských vztahů s Ruskem. Oni vědí, že ještě nějaký čas bude situace pod kontrolou USA, proto se hlásí k protiruským postojům, aby prostě přežili. Ale někteří mí kolegové – poslanci stěhují své rodiny za hranice Kyjeva nebo do měst sousedících s ukrajinským hlavním městem natolik, nakolik nechtějí, aby jejich rodiny zažily utrpení, ke kterému v důsledku převratu dojde.

Nasvědčuje to, že tragédie na Ukrajině ještě dlouho nezmizí ze zpravodajských kanálů?

Přestat informovat o Ukrajině je ještě na dlouho. Rusko dvacet let nesmělo zasahovat do dění na Ukrajině. Američané a Evropané celou tu dobu úplně v pohodě v zemi pracují.Investovali miliardy dolarů. Vytvořili na Ukrajině 5000 nevládních organizací, kde platí 150 000 zaměstnanců. To je celá armáda , která v potřebné chvíli provedla příkaz a uspořádala Majdan . Rusko, které se mezitím soustředilo na rozvoj další spolupráce s jednotlivými představiteli elitních zemí, tomu nevěnovalo pozornost , ač tito zástupci ne vždy plnili závazky, které na sebe vzali. To byla velká chyba. Při vzniku СНГ- Содружество Независимых Государств (pozn.:Společenství nezávislých států – organizace zahrnuje 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu, vznikla 8. prosince 1991 a zakladateli jsou Rusko, Ukrajina a Bělorusko) přijalo Rusko závazek nezasahovat do sousedních zemí.Tím se stalo, že Rusko po dlouhý čas nemělo vliv na veřejné mínění v bývalých sovětských zemích. A teď v žádném případě nelze situaci zanedbat. USA po celá desetiletí udržovaly fašistické režimy v Latinské Americe. Likvidovaly politické odpůrce , vytvářely eskadry smrti (pozn.: viz eskadry smrti zde), ekonomika byla zničena, národy žily v bídě a nikdo s tím nemohl nic udělat.

A teď – Porošenka svrhnou, ale mírumilovní lidé budou dál umírat. Minské dohody neplatí (pozn.: Minské dohody zde) , setkání „Normandské čtyřky bylo zrušeno (pozn.: uskutečnilo se druhý den po interview viz zde, ale jednání v Kazachstánu viz zde) . Rusko se snaží o navázání vztahů s Porošenkem, ale jestli ho svrhnou, bude to zcela nová kapitola. K moci přijdou ještě větší rusofobové – vášnivé americké loutky, se kterými Rusko nemá žádné kontakty. Porošenko hovořil o svém prezidentství ještě na další tři roky od vstupu na prezidentský úřad. Přijížděl do Moskvy a setkával se s vlivnými lidmi. Jak si vzpomínáte, Porošenko byl předtím ministrem zahraničních věcí a měl velmi dobré osobní vztahy.

Mám zprávy, že převrat je naplánován na výročí Majdanu. Patnáctého února bude v Kyjevě národní shromáždění. A je velmi pravděpodobné, že v poslední chvíli se změní v ozbrojený útok na prezidentskou administrativu, jako u Janukoviče.

Porošenko velmi dobře chápe rizika. Již vytvořil skupinu lidí, která pracuje na odvrácení převratu. V ní jsou někteří vysoce postaveni úředníci a zaměstnanci úřadu, který dohlíží na bezpečnostní síly.

Dodatek:

V kontextu tohoto rozhovoru jsou možná pochopitelnější současné snahy Porošenka o obnovení Minských dohod, ač to celkově vypadá tak, že Porošenko neví, čí píseň by zpíval. Na druhou stranu jsou v tomto kontextu pochopitelnější i současná důrazná Putinova obviňování Západu z vedení Kyjeva k vyhrocení válečného konfliktu na Ukrajině. Ono to totiž po výročí Majdanu může být ještě mnohem horší. A když to shrnu, tak loutkové vlády ve všech zemích, kde mají USA své zájmy a kde své dosazené marionety ovládají tak, jak si zamanou a kde přes odposlechy a za mohutné spolupráce presstituských médií a různých neziskových organizací zruší každého nehodícího se způsobem, že to vyzní jako „vůle davu“, je to to nejsmutnější, co mi vložený rozhovor dal. Separatistu Olega Careva, bývalého (a samozřejmě zcela marného, protože proruského) kandidáta na prezidenta jsem poprvé viděla na videu, kdy si na vlastní kůži osahal prozápadní „demokracii“ a video nemůžu nevložit:

Do okradeného a zbitého stavu (více) tehdejšího proruského prezidentského kandidáta Olega Careva totiž přivedl masakr zmanipulovaného davu poté, co si Carev v ukrajinské tv dovolil hovořit o Banderovcích atd. Věřme, že na našeho prezidenta Zemana nečeká něco podobného, on by to nemusel přežít:

Nevím, jestli je nějaká šance vymanit se z hegemonských zájmů USA. Snad by pomohlo, kdyby si co nejvíce lidí poslechlo slova bývalého agenta KGB, který v roce 1970 utekl do USA a který měl jasno už v roce 1985, kdy vzniklo video s názvem „Jak vymýt mozek celému národu“: