Řecká výzva EU

Petr Iskenderov
25. 1. 2015 ruvr.ru
Občané Řecka se zúčastní dnes 25. ledna mimořádných parlamentních voleb. Ustojí v nich proevropská vláda, anebo se dostanou k moci euroskeptici v čele s levicově radikální koalicí SYRIZA? Odpověď na tuto otázku je důležitá nejen pro Řeky, ale také pro celou Evropu.
Nejnovější sociologické průzkumy ukazují, že situace není pro zastánce evropské integrace příznivá. Koalice SYRIZA je schopna získat 34 až 35% hlasů. Řecká sociologická služba PAMAK jí dává dokonce 36,5% hlasů. V tomto případě nezíská vládnoucí pravicově centristická koalice Nová demokracie nynějšího premiéra Antonise Samarase ani 30% hlasů. Kdysi všemohoucí levicově centristická PASOK si může zaručit podporu 5 až 6% voličů, a podle některých odhadů zaostává dokonce za radikálně nacionalistickým Zlatým úsvitem (6%).

Pozice předáka koalice SYRIZA Alexise Tsiprase je nanejvýš jednoduchá, a proto srozumitelná značné části řecké společnosti znavené sociálně ekonomickou krizí a požadavky mezinárodních věřitelů. Tsipras slibuje, že se zřekne tvrdých rozpočtových úspor a uspořádá nová jednání se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. V případě, když nebude dosaženo výsledků, které by Řeky uspokojily, vyhrožuje předák koalice SYRIZA, že nebude platit účty a vrátí národní měnu drachmu.

Je jasné, že to je vážná hrozba nejen pro samotné Řecko, ale také pro celou eurozónu, kterou čekají v tomto případě nové finanční otřesy a eventuální „efekt domina“ za účasti jiných „problematických“ států. Může to ohrozit solventnost celé EU a dát Evropanům důvod k tomu, aby položili svým předákům nepohodlné otázky. Mj., proč Brusel přebírá závazky z poskytování pomoci kyjevským úřadům, když není schopen vyřešit vlastní problémy? A Německo bude sotva chtít živit najednou Řeky a Ukrajinci. List The Financial Times zjevně vidí podobnou perspektivu, a uveřejnil článek pod tímto zdrcujícím titulkem: „Slabým článkem Evropy jsou její voliči“.

Pokud jde o samotné Řecko, můžeme mluvit o nebezpečí nejen ekonomických, ale také politických otřesů, vezmeme-li v úvahu stupeň radikalizace obyvatelstva. K podobným otřesům, které měly za následek diktaturu „řeckých plukovníků“, už došlo v této zemi na konci 1960. let. I když je nyní situace v Řecku a v celé Evropě jiná, teoreticky je možný dokonce i tento scénář, podotkl v interview pro Radio Sputnik expert Ústavu Evropy RAV Vladislav Bělov:

– Je samozřejmě těžko si představit podobný vývoj událostí, protože jde o „dvě různé Evropy“. Řecko je v současné době integrováno do struktur NATO, je členskou zemí politického a ekonomického svazu EU a účastníkem Maastrichtské dohody. Teoreticky však podobná varianta není vyloučena. Více než to: v případě realizace podobného scénáře může být všechno uskutečněno v rámci ústavy – mj. když vypuknou v zemi nepokoje.

Řecká výzva EU však nikam nezmizí ani v případě, když se Nové demokracii a jejím koaličním partnerům přece jen podaří zachovat vládnoucí postavení. Státní dluh Řecka činí už dnes 177,7% objemu HDP, a tento problém je třeba tak či onak řešit. „Místo, aby i nadále tuto realitu popírali, měli by ministři financí členských zemí EU začít v ní pracovat. Měli by si zamyslet nad tím, jak mají odlehčit dluhové břemeno Řecka“, podotkl v interview pro agenturu AFP expert Londýnské ekonomické školy Paul De Grauwe. A to už nezáleží na konkrétním poměru sil na řeckém politickém Olympu.