Kdo si hraje s řeckým ohněm může zapálit Evropu!

Avatar
Původní autoři

Jiří Kouda
7. 2. 2015      První zprávy
Když řecký premiér Alexis Tsiprias nabídl jednání o restrukturalizaci dluhů své země, poněkud to zaskočilo všechny, kteří tvrdili, že s novou vládou nelze o ničem jednat. To oni totiž nechtějí jednat. Než se stačila SYRIZA nadechnout, aby cokoliv řekla k dluhům Řecka, přišla celá série jasných a tvrdých prohlášeních lídrů Německa, Francie, a dalších, že „nepřichází v úvahu odpuštění ani části dluhů“ zemi, která má mít na krku balvan o velikosti 320 miliard dolarů.

Bylo zřejmé, že banky a jejich politicky prodloužené ruce Trojky – ECB, EK a MMF okamžitě vrhnou po krku levicové straně, která v programu slíbila, že skončí se škrtací (škrtící) ekonomikou, dopadající na obyvatelstvo, mladé lidí a uvrhávající lidi do chudoby. A děsila finanční euroatlantickou mafii tím, že nechce platit všechny dluhy. Nezavinily je totiž „líní“ Řekové, jak psala dementní média, ale zkorumpovaná sebranka ruku v ruce s evropským kapitálovým a zbrojařským byznysem!

Ultimata a vydírání

A také se do Řecka pustili – Německo vydalo prohlášení, že „Atény nesmějí omezit žádné z dosavadních úsporných opatření a reforem“. Aby bylo jasné o co jde – veřejný sektor musí opustit 150 tisíc lidí ( v zemi, kde je více než 25 % lidí bez práce!), zavede úsporná důchodová reforma a udrží minimální mzdu na snížené úrovni.

Musí rovněž pokračovat v privatizaci přístavů a nemovitostí, stejně jako prodeji státního majetku v energetice. To vše mají doprovázet přebytky rozpočtu (letos 3 % a příští rok 4,5 %), aby se za nějakých 20 nebo 30 let dluhy snížily na přijatelnou úroveň z dnešních 175 procent HDP! A do roku prý aspoň na 120 procent HDP.

Ačkoliv odborníci tvrdí, že jet o nereálné, Trojka na tom fanaticky trvá.

Pikantní je to zvláště od Německa, které v minulém století zbankrotovalo třikrát a jemuž byly odpuštěny válečné reparace (naposledy po spojení NDR a Spolkové republiky v roce 1990 dle dohody z roku 1953). Které by mělo platit mimo jiné i Řecku (odhaduje se, že až 100 miliard eur). Tehdy jsme neslyšeli poněkud infantilní řeči „dluhy se musí platit“, které zní třeba i od hlavy našeho státu.

Řecký premiér Alexis Tsipras překvapil umírněným návrhem, že nepožaduje odepsání dluhu, místo toho přišel s plánem, aby se hlavní část dluhu převedla na nové dluhopisy navázané na tempo hospodářského růstu. A  jaká byla odpověď?

Evropská centrální banka odpověděla zcela nekonstruktivní brutalitou tak, že ve středu vpodvečer přitvrdila boj s řeckou vládou, když pozastavila přijímání řeckých cenných papírů jako zástavu v měnověpolitických operacích, což ve svém důsledku bude znamenat, že řecké banky nebudou mít k dispozici dostatek levných úvěrů v eurech. Ty by jim musela poskytnout řecká centrální banka a samozřejmě s příslušným úrokem.

Hraní si (jen) s řeckým ohněm?

Čistě vyděračský postoj Trojky vůči Řecku (a ne naopak) má málo možnosti. Izolovaná malá země se dostane ještě do horšího ekonomické a sociální stavu, v němž radikální názorypřevezme nacistické hnutí. Pokud je zvažována tato varianta, dá se konstatovat, že lídrům EU a MMF je milejší ultrapravice než levicová strana, a tudíž demokracie jako taková je nezajímá.

Další možností je, že donutí či vypudí Řecko z eurozóny (tzv. Grexit). Jak říkají ekonomové, „v takovém případě by zřejmě došlo k částečnému, ne-li úplnému odpisu řeckého dluhu, což by například pro Německo představovalo ztrátu 70 mld. EUR. Zvýšila by se nedůvěra v eurozónu jako celek a rostla by obliba euroskeptických politických stran. Závazky řeckých bank, které by zůstaly denominované v euru, by byly velmi obtížně splatitelné. Následně by Řecko spadlo do hluboké recese spojené s vysokou mírou nezaměstnanosti a opětovným růstem zadlužení“ (Miroslav Frayer, analytik Komerční banky).

Je zde i varianta, že se SYRIZA nepodvolí a jeho příklad budou následovat i jiné země. Španělské hnutí Podemos (Můžeme) už veřejně vystupuje v modrobílých (řeckých) barvách. Zatím bossové evropské politiky a kapitálu dokazují, že tzv. evropské hodnoty jako je humanita, solidarita a demokracie, jsou pro ně jen vyprázdněné floskule. Ať už si myslí cokoliv, jejich asociální si hraní s řeckým ohněm může nakonec zapálit celý kontinent. A ten by mohl hořet právě pod uvedenými hesly.