Kdo není Jiří Pehe

Avatar
Původní autoři

Petr Žantovský
8. 4. 2015
Bývalý Havlův poradce Jiří Pehe sepsal v Novinkách 7.4. soupis osob a institucí, které podle něj tvoří „seznam prezidentových neoblíbenců“, tedy množinu, jejíž jednotlivé prvky tu a tam kritizuje Miloš Zeman. Jednoho by mohlo napadnout, že Pehe je veden nízkým osobním zájmem či záští a chce poškodit dobré jméno pana presidenta. My ovšem dokážeme, že takové podezření je zcela liché.


Jako první Pehe jmenuje rektory univerzit, které Zeman nezve na hradní trachtace, protože více než jeho milují katolickou buznu jménem Putna. Zde můžeme vyloučit střet zájmu zcela zjevně. Pehe není rektorem žádné univerzity, pouze řediteluje pražskou rezidenturu New York University, což znamená, že americkým studentům poskytuje základy češtiny a českých reálií, stará se jim o hudební program a jiné zábavy, a to zpravidla v rozsahu semestru nebo akademického roku. Jako spolupracovníky tam má samé staré známé – Moniku Pajerovou, Tomáše Klvaňu, Josefa Zieleniece a takové. Zde tedy Peheho nelze podezírat z osobní zášti, neboť jako nerektora jej Zeman na Hrad ani zvát nemůže, i kdyby chtěl.

Dále prý Zeman nemá rád „řadu sociálnědemokratických politiků, kteří v minulosti buď nepodpořili jeho prezidentskou kandidaturu, nebo ho kritizovali“. Pokud je známo, Pehe není členem ČSSD, ačkoli by to z jeho článků v sociálnědemokraticky orientovaném Právu mohlo čouhat jako sláma z bot. Faktem je, že na Zemanovu presidentskou kandidaturu v roce 2003 neměl Pehe žádný vliv. Otázka je, zda měl vůbec někdy na něco vliv, ale to sem nepatří. V tomto bodě je tedy čistý jako lilium.

Zeman dále údajně nemá v lásce prezidentského protikandidáta Karla Schwarzenberga, jakož i strany bývalé vládní koalice. Inu, co se divit: což má Sparťan v lásce Slávistu? Nebo Klausovec Havlovce a naopak? Až napíše Pehe pochvalný, nebo bude stačit jen objektivní článek o Václavu Klausovi, osobně slibuji, že půjdu pana presidenta pokárat za jeho nepěkný vztah ke knížeti. A musím říci, že se na tu chvíli upřímně těším, protože Pehe je zdatný psavec a toto mu půjde jistě od srdce.

President prý nemá rád Český rozhlas poté, co nechtěl dál živě vysílat jeho Hovory z Lán, když v přímém vysílání pořadu použil řadu vulgarit. Ani zde nelze Pehe podezřívat z podjatosti. Vždyť přece není vlastníkem Českého rozhlasu, jakkoli by se to podle frekvence jeho výstupů na veřejnoprávních vlnách mohlo zdát.

Dále Zeman nemá rád Českou televizi kvůli údajné neschopnosti plnit svoji veřejnoprávní funkci, takže Zeman prý by jí, kdyby to bylo na něm, odebral koncesionářské poplatky. Nutno připustit, že platit z veřejnoprávních poplatků anonymní cenzory, kteří vystřihují důležité části z projevů nejen presidenta, ale vlastně kohokoli, kdo není ČT po chuti, je trochu hýření. V tom snad lze Zemanovi dát za pravdu. Nicméně i zde platí, že Pehe Českou televizi (zatím) nevlastní, takže míru cenzury v ČT patrně neovlivní. Ledaže by tím bezejmenným střihačem byl sám Pehe, čemuž by nahrával fakt, že vystřižené jméno z presidentova projevu patřilo Zdeňku Bakalovi, což byl Peheho kolega z Havlova myslitelského kroužku. Nicméně předpokládejme, že New York University platí své ředitele lépe než Česká televize střihače, takže je Pehe i zde patrně z obliga.

Zeman se netají, a Pehe to správně připomíná, svou neláskou vůči skupině Pussy Riot, jejíž členky umanutě odmítá považovat za bojovnice za lidská práva, a naopak je označuje slovy „ruská pornografická skupinka“. Zde bychom se asi měli trochu věnovat výkladu slov „Kundí virvál“, neboť to je překlad názvu této skupiny, a též konkrétním lidskoprávním aktivitám Kundího virválu. Bylo by třeba vést zasvěcenou, pokud možno akademicky vyfutrovanou diskusi o tom, za jaká práva Kundí virvál bojuje, když kolektivně a veřejně souloží před budovou muzea a portrétem Dmitrije Medvěděva, přičemž jedna členka Kundího virválu souloží v dosti pokročilém stádiu těhotenství; snad tedy bojuje za právo kolektivně a veřejně souložit i krátce před slehnutím. Nicméně je zřejmé, že Pehe není členkou Kundího virválu, a patrně ani lesbičkou (za které se členky Kundího virválu hrdě označují), a proto ani zde nelze mluvit o jeho (či její?) osobní zaujatosti.

Náš president podle Pehe dále nesnáší kdeco: Českou národní banku, Jaceňuka, protagonisty Islámského státu, utečence před Islámským státem, norskou sociální službu Barnevernet, a vposled samozřejmě amerického velvyslance Schapiroa. Zde jedinkrát bychom mohli vysledovat jakousi kolizi zájmu, neboť Spojené státy jsou ta země, která Pehe platí, a proto lze pochopit, že k ní má poněkud citovější postoj. Nic lidského nám ale nebudiž cizí.

Hříchem ze všech nejstrašnějším však, podle Pehe, je Zemanova zášť vůči „pražské kavárně“. Zde je nezbytné Pehemu zatleskat a z plna hrdel volat „Sláva mu, on je pašák!“ Je přece známo, že president před decentní kávou upřednostňuje plebánské moky vyšší brizance, před kultivovaným přežvykováním salátu dává přednost řepácké konzumaci tlačenky a jelítek. Konečně Pehe pronesl něco opravdu zásadního, nad čím by se takto odhalený, doslova odinvestigovaný, hradní pán měl zhluboka zamyslit. Pokud ovšem není tím, co naznačuje Pehe v závěru své jasnozřivé analýzy, totiž „blbcem a hlupákem“. V takovém případě by podobné zamyšlení nedávalo smyslu, neboť by nenastal předpoklad, že se Zeman pod vlivem Peheho zdrcujících a veskrze objektivních a nezaujatých odhalení konečně změní a – obdobně jako Arizonská pěnice Tornádo Lou – se nestane „jiným, lepším“. Pokud to nenastane, nezbude nám, než vyčkat lepších příštích časů, kdy bude naším presidentem Pehe. Neboť tím on opravdu, ale opravdu není.

(zasláno autorem)