Luděk Prokop
29. 4. 2015
Pokud spící lhostejný národ neprobudí, dokud k tomu zbývá již jen maličko času, ani národní buditelé typu Václava Bartušky, pak se národ probudí až teprve v bolesti a v pláči, až když bude již doopravdy hodně pozdě a zle. Bude-li vůbec „něco“.
Zásluhou velice upřímně vyřčeného, nepokrytého výroku zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, Václava Bartušky, zásluhou výroku k brutálnímu násilí proti neozbrojeným lidem, výroku k děsivé lidské tragédii v Oděse a Dněpropetrovsku, konkrétně zásluhou výroku ve znění: „Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé.” – se konečně naplno dozvídáme, kam, k jakému cíli, k jakým koncům, jsme naší politickou reprezentací, v čele s vládou pod vedením sociální demokracie, vedeni a zaváděni. Respektive, jakými metodami má být dosaženo kýženého míru a čemu konkrétně tvrdohlavě vzdoruje a nesmiřitelně brání nepřítel svobodného západního, demokratického mírumilovného lidstva, proti čemu stojí prezident Putin.
Konečně někdo z vládních kruhů na rovinu sdělil, na jakých pozicích naše vláda stojí a jak to s tím fašismem na Ukrajině a jejím postojem k němu, skutečně je. Tohle již nejde nijak zakamuflovat. Z toho se již nelze vylhat ani při sebevětším divadle na rozhorlení a pobouření, mistrně předváděném a hraném samotným ministrem zahraničí Zaorálkem. Tímtéž Zaorálkem, který je jinak k protiruské propagandě příkladně vstřícný a horlivě ji podporuje. Dělat z Ruska Říši zla je v pořádku. Dodávat zbraně na Ukrajinu je taky v pořádku, tj. taky v zájmu míru. A dodejme, že v zájmu podobného míru se naplno činíme, jak to jen jde. Dělat ze skupiny několika ruských motorkářů teroristickou hrozbu, zajisté, co vás nemá, to umíme. Nicméně otevřeně podporovat masakry neozbrojených civilistů na etnickém základě? To už je silná káva. Z toho se vylhat je velice obtížné i pro takového protřelého diplomatického harcovníka ošlehaného severoatlantickými větry, jako je Zaorálek. To už je skutečně doopravdy nediplomatické a rozhodně, rozhodně nepřípustné přiznání k realitě směřování naší zahraniční politiky. Takže ty, ty, ty – Václave, takhle na rovinu to říkat nelze, víckrát to už nedělej. Na to se musí jinak, a sice pozvolna, jako jsme to dělali doposud. Takhle bychom mohli jen nahrát argumentům zlého Putina, které tu a tam, vzdor důsledné kontrole médií, mezi zájemce prosáknou. I tak s tím máme, problémy až, až. Takový děsivě odhalující faul, si ta naše vláda snaživá nezaslouží.
