V čí prospěch se odehrála skandální kauza exministra Chládka ?

Avatar
Původní autoři
Ondřej Hoppner
29.5. 2015   Protiproud
Poprava ministra Chládka slaboučkým Sobotkou pod záminkou drbů povede k pádu ČSSD. Nad hrobem zatančí Babiš a jeho věrolomný list. Polibek zkázy genderového dua Dienstbier – Marksová
Údajná šikana žen na ministerstvu školství, kvůli níž padl ministr Chládek, byla návnadou pro premiéra Sobotku. Zbaštil ji i s navijákem. Na konci tohoto řetězce bude prohra ČSSD v příštích volbách.Kdo se směje nejlíp, je ministr financí a majitel listu, který zprávu přinesl, miliardář Andrej Babiš. 
Odvolání ministra školství posiluje pozici Babišova hnutí ve vládní koalici a také ukazuje, že jeho noviny mají stále dost vlivu na to, aby kvůli nim padaly hlavy. Přiznejme si, že mnozí o vlivu novin, které vlastní člen vlády ve střetu zájmů, už pochybovali.
Muž za záclonou

Nechme pro tuto chvíli stranou „výkony“ ministra Chládka na ministerstvu školství. Některým se mohly líbit, jiní si nad nimi zoufali. Premiér ale neodvolává Chládka kvůli tomu, že by byl s jeho prací nespokojen – prý dokonce naopak, poděkoval mu, že je to nejlepší ministr školství za posledních deset let. No…

O to ale v tuto chvíli vůbec nejde. Z hlediska fungování vlády a celého mocenského systému je zajímavá (a poučná) především metoda, kterou byl první ministr hlavní vládní strany „popraven“. A co z toho do budoucna plyne. Je to totiž naprosto bizardní.

Jde o druhý případ v rychlém sledu, kdy byl vládní činitel odstaven kvůli genderovým drbům, tedy bez důkazu.

Nejprve si povšimněme: Zvláštní a vysoce podezřelý efekt má pád ministra školství Chládka na dalšího „ministra v úzkých“ z řad ČSSD, tedy Jiřího Dienstbiera. Také on, podobně jako Chládek, zápasí ve svém resortu s personálními problémy a také on by měl mít plný mandát tyto problémy vyřešit tak, jak uzná za vhodné. Odvolání Chládka ale snímá z Dienstbiera mediální pozornost, staví ho do stínu a dává mu čas, aby si udělal pořádek. Jde však v principu o totožné kauzy.

Past na Sobotku byla postavena velice dovedně. Pro pozorovatele zvenčí šlo o naprostou banalitu na úrovni drbů a pomluv bývalých podřízených, ale z pohledu zevnitř do ní premiér Sobotka spadnout prostě musel. Ostatně – na konstrukci této pasti se podílel on sám. Pod Sobotkovým vedením si ČSSD vybudovala citadelu zastánce kvót zastoupení žen, vozíčkářů, Romů a jiných skupin, které údajně musejí být specificky chráněny. Likvidace celostátního nebo komunálního politika skrze zástupce tzv. menšiny je ostatně červenou nití českých mediálních dějin.

Ještě větší slaboch, než doufal

Události kolem ministra Chládka se daly do pohybu hned včera ráno, kdy vyšla tištěná MD Dnes. Možná ani Babiš (který zcela jistě popře, že byl s obsahem článku předem obeznámen) nečekal, že už krátce po poledni bude hotovo.

Premiér Sobotka je zkrátka ještě větší zbabělec, než Babiš předpokládal a doufal. Možná tak večer, nebo den, dva… ale takhle okamžitě?

Babišův deník citoval v závěru článku o proradném ministru Chládkovi premiéra Sobotku: „Všichni ministři ČSSD mají moji plnou důvěru.“ To ještě premiér nevěděl, co MF Dnes chystá – své stanovisko poskytl listu před vytištěním. V  internetové podobě MF Dnes, tedy na portálu idnes.cz, zveřejněné se zpožděním několika hodin, se tato citace již neobjevila.

Šlo jednak o test pružnosti veřejného mínění, jednak o to, zda akce vyvolá reakci. A, jemináčku, ANO, vyvolala! Takže ty noviny, které jsem koupil (z pohledu mediálního magnáta Babiše), přece jen nejsou jen nějaké jalové jmelí! Pokud lze zařídit odvolání ministra takto jednoduše, tak to byla dobrá investice!

Bič, upletený z drbů

O čem vlastně článek MF Dnes byl? Především jsme se dozvěděli, že na něm redaktoři pracovali velmi, velmi dlouho, podle všeho ve dne i v noci, a že mají všechno nahrané na diktafony. Jádrem textu byla informace, že ministerstvo školství opustilo od nástupu ministra Chládka dne 29. ledna 2014 dosud, tedy do 29. května 2015, několik zaměstnanců.

Článek neuvádí kolik zaměstnanců ministerstvo po příchodu nového ministra opustilo. Uvádí jen, že „většinu tvořily ženy.“ Jak by ne? Drtivá většina zaměstnanců ministerstva školství (a školství vůbec) jsou ženy. Kdyby byla většina mužů, bylo by to divné (nohejbal školníků?). Čeké školství je zkrátka doménou žen, které tvoří nejméně 90 % jeho struktury.

Intrikánům uvnitř v ČSSD ovšem zjevně uniká základní věc, totiž , že jejich hlavní soupeři nejsou uvnitř, ale vně.

Dále se v textu uvádí, že žen, které odešly, bylo devět. Prostým výpočtem dojdeme k výsledku, že mužů bylo méně než devět.

Za pěkných 16 měsíců působení ministra Chládka tak opustilo úřad maximálně 9 + 8, tedy 17 zaměstnanců. Vhledem k tomu, že jich tam pracuje několik , to není zas tak mnoho, lhostejno, koho byla většina a koho menšina.

Tedy – když to shrneme, nestalo se vlastně vůbec nic.

Virtuální sněhulák

Oč méně se dělo v resortu ministra Chládka, o to víc se to mlelo na úřadě ministra Dienstbiera. Tam dalo výpověď více zaměstnanců, než u ministra Chládka (za stejné období). Od Dienstbiera odešla dokonce většina. Proti údajné ministrově aroganci, jeho neschopnosti komunikace a ponižování zaměstnanců byla dokonce vyhlášena stávka, jejíž dopad na komunitu byl nesrovnatelně větší, než drby a pomluvy bývalých asistentek z okolí ministra Chládka.

Virtuální jádro kauzy Chládek už máme. Zní: Od ministra odcházejí „převážně ženy“ (9 žen mínus méně než 9 mužů). Ano, jistě i sami autoři článku pro MF Dnes cítili, že toto tvrzení je na odvolání ministra málo. Bylo třeba uplácat kolem tohoto virtuálního jádra kouli, a když to dobře půjde, tak třeba – postavit i sněhuláka!

Proto redaktoři MF Dnes vynášejí trumf, pěkně skrytý přibližně uprostřed textu: „…Je mezi nimi (ženami, které daly výpověď, pozn. aut.) i někdejší asistentka ministra, Aneta Lačevová. „Šla jsem i kvůli jeho poznámkám. Ještě na kraji mi třeba říkal, že vypadám lahodně,“ cituje bývalou asistentku MF Dnes.

Tohle „lahodně“ je silný kalibr, zvláště pro ČSSD, která si zakládá na tom, že je „vzorně politicky korektní“, takže tento bezvýznamný výrok musí brát jako „sexismus“. Jenže co když si asistentka ministra Chládka obvinění ze sexismu (ze sexuálního obtěžování z pozice nadřízeného) vymyslela? Co když s ním měla spory, nebo dokonce poměr, a rozhodla se vše řešit touto cestou? Tyto otázky si však reportéři MF Dnes kupodivu nepoložili.

Komu to prospělo?

Kdyby tak totiž učinili, nešlo by už zásadní kauzu na likvidaci ministra, ale o text na úrovni drbů. Tlachání z nižších pater. Štěbetání hejna. Dno. Tedy přesně to, zač „případ“ označil ministr Chládek.

Zjevně však nešlo o to, klást si správné otázky. Položme je tedy za redaktory: „Cui bono, v čí prospěch?“ Prospěch z odvolání ministra školství má:

1) Majitel MF Dnes a ministr financí Andrej Babiš a hnutí ANO. Babiš dal jasný vzkaz svým koaličním politickým soupeřům: „Příště se to může stát i vám.“

2) Ministr Jiří Dienstbier. Případ Chládek, v mnoha rysech podobný jeho případu, odlákává pozornost od jeho potenciálního odvolání, o kterém se začalo krátce před kauzou Chládek hovořit. Je zcela nepravděpodobné, že by premiér odvolal krátce za sebou dva ministry ze své strany.

3) Genderová frakce uvnitř ČSSD, jejíž páteří jsou ministři Dienstbier – Marksová. Podle zákulisních informací bude v čele ministerstva školství žena – aby byly naplněny generové kvóty. Zatím je řízením ministerstva školství po pádu Chládka kupodivu pověřena právě dosavadní ministryně práce Marksová.
Poprava bez soudu

Za zmínku jistě stojí i netradiční postup, jakým premiér Sobotka svého ministradstavil. Den před zveřejnění likvidačního článku ještě nic netušil, neboť vydal prohlášení, že „všem svým ministrům důvěřuje.“ Potud v pořádku. Ráno po zveřejnění textu, zjevně znepokojen po mnoha telefonátech stranických kolegů, si se skandalizovaným ministrem domluvil schůzku.

Sešli se ve dvě odpoledne. Chládek následně popsal setkání jako “konstruktivní” a zdůraznil společnou vizi do budoucna. Pak se odebral na Hrad na schůzku s prezidentem Zemanem, kde dle protokolu jednali o situaci kolem jmenování rektorů – tedy o tématu s kauzou „sexismus“ nijak nesouvisející.

Premiér ovšem věděl, už před jejich společným jednáním ve dvě odpoledne, že ministra odvolá. Šlo jen o formální výměnu názorů a čepic – Chládek dostal padáka ve skutečnosti už ráno, jen o tom ještě nevěděl. Co přimělo Sobotku k takové razanci?

Nabízí se otázka, zda důvěra premiéra v média, v tomto případě MF Dnes, je tak bezmezná, že kvůli ní okamžitě odvolá ministra ze své strany. Odpověď zní: Ne. Premiér odvolal ministra kvůli jinému impulzu. „Přece není úplně blbej,“ řekl by Švejk.
Polibek zkázy

Jde o druhý případ v rychlém sledu, kdy byl vládní činitel odstaven kvůli genderovým drbům, tedy bez důkazu. Jak se ukazuje – prvním byl pád premiéra Nečase, jehož jediným proviněním proti státnímu zájmu bylo, že si pořídil hašteřivou milenku. Také v kauze Chládek nikoho nezajímal jeho výklad a ani na něj neměl čas. Média se velice ochotně chopila slov „šikana“ a „lahodná“.

Pozorovatelé obeznámení se situací uvnitř ČSSD popisují premiéra Sobotku jako beztvarou hmotu, kterou hněte podle potřeby trio Dienstbier – Marksová – Chovanec. Tito tři ministři, skrytí v labyrintu vnitrostranických vztahů za občasnými rovnátky v dětinském úsměvu premiéra, mají prý zásadní vliv na to, co premiér udělá.

Intrikánům uvnitř v ČSSD ovšem zjevně uniká základní věc, totiž , že jejich hlavní soupeři nejsou uvnitř, ale vně. Že strategické schopnosti mediálního magnáta Andreje Babiše jsou mnohem větší, než ty jejich. Že ochotné ulpívání na americkému modelu menšin a kvót (adaptovaném Socialistickou internacionálou ovládající Evropskou unii) je pro ně sice ideologicky lákavé, ale voličský potenciál této „choroby“ se v české republice blíží nule, či má dokonce záporné hodnoty.

Odvolání ministra Chládka proto nepovede k posílení pozice sociální demokracie a jejích domněle „moderních“ principů rovnosti menších či větších menšin a větších či menších většin. Je pouze krokem k posílení současného partnera a současně rivala ČSSD, tedy hnutí ANO. Povede k porážce ČSSD v příštích volbách, v optimálním případě i ke krachu genderového populismu ČSSD.

Především ale povede k vítězství Babišova hnutí ANO, které už po dalších volbách žádného koaličního partnera potřebovat nebude.

“Každej Maďar může za to, že je Maďar,” řekl by sapér Vodička, kamarád dobrého vojáka Švejka.