Vždyť je to tak prosté, páni rektoři (určeno též poslancům a senátorům)

Oldřich Průša
7. 5. 2015
Z mnohaleté zkušenosti lze u prezidenta Miloše Zemana vypozorovat, že nedělá věci bez příčiny. Natož bez rozmyslu. Někdo mu jeho tahy vyčítá, jiní je obdivují. On však nepohrdl v minulosti ani skleničkou, ani šachovnicí. V souvislosti s aktuální „profesorskou aférou“ je třeba problém posoudit v širších souvislostech.


Napadá mne několik otázek:

Měl být přijat Zákon č. 451/1991 Sb. kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky ze dne 5. 11. 1991?

Jak dlouho měl být uvedený „lustrační zákon“ platný?

Jak byla jeho platnost prodlužována?

Byl Miloš Zeman stoupencem tohoto zákona?

Dokázal, že mu na uvedeném zákoně záleží?

Respektoval jej v minulosti?

Hledá cestu jak donutit stoupence zákona, aby se „chytili za nos?“

„Skočili mu na špek“ všichni ti dnes křičící?

Nestala se prezidentovi zmiňovaná tři jména pouze záminkou pro něco jiného?

Záleží hlavě státu na atmosféře ve společnosti?

Budou ti tři uvedení pánové jmenováni profesory?

A finále. Bude po jejich jmenování ještě onen zmíněný zákon součástí právního řádu ČR?

Pozn.: podrobnosti viz.: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=1991&cz=451