Donbas: bitva rozvědek

Bavor V.
1.6.2015  Poznámky pana Bavora

O výsledku války rozhodnou Síly speciálních operací. Ale ne ukrajinské … Události posledních dnů na Donbasu si zaslouží, abychom se na ně podívali pozorněji. Takhle vypadá znepokojivá kronika:
1.května ve 13:00 přišlo milici upozornění místních obyvatel ze čtvrti Kambrod města Luhanska na výskyt skupiny ozbrojenců v maskáčích, kteří si říkali opolčenci. Vzhledem k tomu, že se zajímali o rozmístění vojenských posádek, začali občané tušit cosi nedobrého. Do Kambrodu byla vyslána skupina rychlé reakce min.vnitra LLR, na kterou ozbrojenci zahájili palbu. Během boje byla část banditů zlikvidována, jeden zajat. Mezi jeho věcmi byla m.j. zjištěna maskovaná uniforma západního vzoru, maska a seznam neznámých tel.čísel.

V Luhansku byly, v zájmu odhalení osob nacházejících se na území města nezákonně, zahájeny přísné kontroly dokumentů.

2. května v 17:40 na území Doněcké oblasti mezi kontrolními body „Gorlovka“ (kontrolovaným opolčenci DLR) a „Majorsk“ (kontrolovaným VSU) byl v léčce ostřelován z automatických zbraní automobil společného Centra kontroly a koordinace (SCKK), ve kterém cestoval vedoucí ruského zastoupení v SCKK gen.plk. Lencov spolu s doprovodem důstojníků. Skupina se vracela z vesnice Širokino, v jejímž okolí pokračují ozbrojené srážky a ostřelování.

Při tomto přepadu nebyl nikdo z cestujících raněn.

Ve stejný den v 18:50 v blízkosti osady Michajlovka najela na minu a následně byla rozstřílena z kulometů kolona tří automobilů, ve které cestoval populární velitel praporu „Přízrak“ armády LNR Alexej Mozgovoj. Velitel, stejně jako sedm jeho průvodců zahynuli.

Ponechme stranou okamžitě nastartované spory o to, kdo Mozgového skutečně zabil: vlastní (jak tvrdí v Kyjevě), „ukrajinští partyzáni“ z oddílu „Stíny“ (na tom trvá jejich vůdce Alexandr Gladkij), anebo čísi velmi profesionální průzkumná skupina, speciálně vysazená v LLR k likvidaci Mozgového. Jak to ale vypadá, je podstatné něco jiného. Souhrn událostí posledních dní, podle mého názoru, svědčí o tom, že se na území Novoruska prudce aktivizovala diverzní válka. Kdo ji aktivoval – to je jiná otázka a o ní se zmíním – níže.

Zatím vyjádřím další předpoklad. Po celou zimu nás vojenští analytici po obou stranách fronty krmili prognózami: až roztaje sníh a oschnou cesty se válka na Donbasu rozhoří s novou silou. A co se děje? Sníh dávno není, zem v těch krajích oschla už před měsícem, ale do ofenzívy se nikdo nepouští, strany se omezují jen na přestřelky ze zbraní všech kalibrů.

Mám za to, že se charakter občanské války na Ukrajině zásadně změnil.

Vladimír Putin dávno a jednoznačně dal na vědomí, že nikomu nedovolí zničit samovyhlášené republiky Donbasu. Ale Petr Porošenko nemá sílu nejen dát svým vojákům rozkaz „Stop!“ ale nemůže si dovolit ani změkčit jestřábí rétoriku, protože v takovém případě by se jednoduše udusil kouřem hořících pneumatik. Proto celý podzim a zimu obě strany konfliktu kopaly zákopy a opevnění, prokládaly minová pole, doplňovaly, cvičily a přezbrojovaly vojenské jednotky a seskupení. Ta obrovská práce nemohla nepřinést výsledek.

Na frontě se vytvořila svérázná vojenská parita. Taková, při které jakýkoli pokus o útok hrozí vysokými ztrátami, ale nezaručuje aspoň nějak přijatelný výsledek. Ano, a na čem tedy mohou spočívat cíle jakékoli ofenzívy dnes? Ať už pro opolčence, či ukrajinské vojáky?

Opolčenci se vzdali pochodu na Kyjev už loni. Mariupol také neobsadili, přestože k tomu měli pár kroků. A ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory po celý podzim neúspěšně a navýsost tupě bojovaly o doněcké letiště – marginální dokonce i v podmínkách této války. Ještě kdyby se tato armáda aspoň pokusila převzít pod kontrolu samotnou megapoli s milionem obyvatel? Jistě, v ulicích samého, nepřátelsky naladěného Doněcka by se 60 tisícové seskupení, které se na straně Kyjeva účastní tzv. ATO, jednoduše rozpustí, roztaje a bude bito rozvášněnými měšťany. A je tu ještě Luhansk a Gorlovka, atd. Kde mají ukrajinští vojáci vzít tolik posádek?

Takže se věc posunuje k tzv. „zamrzlému“ konfliktu na Donbasu? K něčemu podobnému Podněstří? Pokud by Porošenkovi za zády nikdo nestál, tak by se to nejspíš i stalo. Ale daleko za hranicemi Ukrajiny je spousta sil, které potřebují v těchto krajích nekonečnou válku.

Opusťmě ale politiky a podívejme se na vojáky, kteří jsou otevřenější a vojácky přímočaří. Tak například, americký gen.por. Mulholland, od ledna 2015 zástupce ředitele CIA pro vojenské otázky. Nedávno na setkání s vlivnými politiky ve Washingtonu prohlásil, že „musí být uděláno vše pro vtažení Ruska do války s Ukrajinou“.

A čímže to v takové těžké a riskantní věci může být prospěšný právě generál Mulholland? Přece svými bohatými zkušenostmi. V nedávné minulosti totiž nynější zástupce ředitele CIA sloužil jako zástupce velitele Sil speciálních operací (SSO) armády USA. Takže Mulholland po čtyři roky velel profesionálním diverzantům a rozvědčíkům. Podivnou shodou událostí se po jeho příchodu do CIA začal vytvářet dojem, že právě zmíněné „Síly“ dnes nesou základní tíhu bojových akcí na Donbasu.

Je-li tomu tak, potom to jistě nebyly ukrajinské SSO. Ale pokud ukrajinské diverzně průzkumné skupiny (DPS) na Donbasu jsou, tak jsou zatím jen jako poskoci – ale bojují jiní. Protože Kyjev teprve přistoupil k formování vlastních speciálních jednotek toho druhu.

V ukrajinském genštábu, pravda, už několik měsíců pracuje správa SSO. Má dokonce velitele – plk. Krivonos. Ten je ale teprve na samém počátku cesty. V každém případě Krivonos letos v dubnu prohlásil: „Máme málo času, proto musíme co možná nejrychleji začít formovat SSO, přestat kecat a vzít za konkrétní úkoly“.

Kdože potom bojuje místo Krivonose, který má málo času? Prolistujme staré záložky. Řekněme, zprávy z července minulého roku. V režimu nejvyššího utajení přiletělo ze základny SSO ve státě Georgia do Kyjeva 180 instruktorů speciálních jednotek. Všichni výborně ovládají ruský jazyk. Zahraniční hosté byli bez meškání přesunuti do Mariupolu, kde zahájili výcvik ukrajinských frekventantů. Nikde se ale nedočtete, zda tyto kurzy mají jen teoretický ráz? Nebo se přece jen předpokládá bojová praxe? A pokud ano, – účastní se jí i američtí hosté?

Existuje mnoho informací o tom, že na Donbasu naplno bojuje gruzínská speciální jednotka, která absolvovala výcvik v USA. Vezměme nedávný případ se zajetím dvou raněných údajně ruských průzkumníků, kpt. Jerofejeva a sgt.Alexandrova 16.května u města Štěstí. Kolem tohoto případu vře na Ukrajině spor o to, kdože vlastně ty dva chytil? Kdo si má v mundůru vrtat dírky pro řády? Mužstvo 92.mechanizované brigády VSU, nebo 24.úderného praporu „Ajdar“? Anebo – pracovníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské bezpečnostní služby (SBU)?

Nicméně, zde je k tomu komentář zástupce vrchního velitele sboru min.obrany DLR Eduarda Basurina: „Celý ten kyjevský zmatek kolem toho, kdo se zúčastnil chycení těchto bojovníků: zda vojáci 92.brigády VS, či karatelé „Ajdaru“, nebo SBU, – má vysvětlení. Podle upřesněných informací naší agenturní rozvědky, se v onen den v tom prostoru nacházela diverzní skupina gruzínských speciálních sil“.

Basurin upřesnil, že základní tábor gruzínských SSO působí pod krytím výcvikového střediska ukrajinské Národní gardy a nachází se v oblasti Severodoněcka. Proto o jeho existenci ví jen SBU a ani 92.brigáda ani „Ajdar“ o nich nemají ponětí. Proto poté, co se zúčastnili celkového bojového brajglu, se domnívají, že jen jim a nikomu jinému náleží kyjevské provolávání slávy hrdinům.

Na tomto místě poznamenám, že informace o účasti gruzínských SSO se už dřív klubaly zpoza závěsu vojenského tajemství. To, když v tisku informovali, že Alexandr Grigorašvili, který zahynul na Dobasu 18.12.2014, sloužil v SSO min.obrany Gruzie. Ještě předtím zahynul v boji o doněcké letiště jiný příslušník gruzínských SSO Tamaz Suchiašvili.

Daleko více svědectví je o účasti polských speciálních jednotek v bojích na jihovýchodu Ukrajiny. Například loni 8.prosince stanice radiorozvědky domobrany zachytila rozhovory protivníka v polštině. A pár hodin poté, v noci na 9.prosince v blízkosti sídla Nikišino bylo v boji zabito všech osm členů diverzně-průzkumné skupiny. Při detailní prohlídce těl byly na jejich oděvech objeveny nášivky spec.jednotky „Jednostka Wojskowa Komandosów“ polských ozbrojených sil.

Předtím, 26.června 2014 byl v blízkosti kóty Saur–Mohyla zabit snajper z Polska vyzbrojený nejmodernější americkou velkorážní puškou, jaké jsou ve výzbroji výhradně speciálních jednotek.

Ještě dříve, 16.června bylo na místě pádu ukrajinského vojenského dopravního letadla IL-76 nalezeno množství ohořelých dokladů v polštině. Nicméně, určit s jistotou, zda šlo o cizí speciální jednotku nebo o obyčejné žoldnéře, nelze. Stejně tak to nelze ani vyloučit.

Podle informací rozvědky opolčenců působí dnes na straně protivníka 19 diverzně-výzvědných skupin, zformovaných ze zahraničních příslušníků speciálních sil. Je jasné, že tito lidé neumožní v příštích měsících vyhasnutí války na Donbasu. Ať si politici podepisují, co chtějí …