11. 6. 2015 zdroj a zdroj a zdroj
Evropský parlament doporučil členským zemím EU, aby přehodnotily své vztahy s Ruskem a nadále ho nepovažovaly za strategického partnera. Je to uvedeno v rezoluci, zveřejněné na internetové stránce zákonodárného orgánu.
“Vzhledem k agresi proti Ukrajině a anexi Krymu (řada západních zemí považuje připojení poloostrova k Rusku za anexi – pozn.”Lenty.ru”), jsou nyní naše vztahy na rozcestí. Kreml nyní musí rozhodnout, jakou cestu vybrat – spolupráce nebo dalšího ochlazování vztahů”, řekl europoslanec za Litvu Gabrielyus Landsbergis. Na základě jeho vystoupení byl vypracován návrh rezoluce, informovala agentura “Interfax”.
V dokumentu poslanci vyzývají země EU, aby se zdržely dvoustranných kontaktů s Ruskem, protože “by to mohlo narušit jejich jednotu.” Text rezoluce rovněž hovoří o nutnosti “čelit ruské propagandě”, podpořit občanskou společnost v Rusku a nezávislé ruskojazyčné sdělovací prostředky v Evropské unii i mimo ni.
Rezoluce také odsoudila Moskvou sestavenou černou listinu 89 občanů EU, kterým je odepřen vstup do Ruska. Podle europoslanců toto “kontraproduktivní opatření ještě více oslabuje součinnost mezi Moskvou a Bruselem.”
Dokument rovněž uvádí podmínky, za kterých je možné obnovení spolupráce: “stane se tak, když Rusko bude respektovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny včetně Krymu, dodržovat Minské dohody, zastaví vojenské a další působení v blízkosti hranic s EU.”
Rezoluce Evropského parlamentu také uvádí, že evropští zákonodárci jsou přesvědčeni, že pouze důsledné plnění evropské legislativy v oblasti energetiky, zejména “třetího energetického balíčku”, a také formování vnitřního trhu s energiemi v EU, umožní čelit využívání energie “pro politický tlak” Ruska na některé členy a kandidáty EU.
Evropský parlament požaduje od Evropské komise “neprodlené vyčlenění dostatečných finanční prostředků na konkrétní projekty, které budou zaměřeny na oponování ruské propagandě uvnitř a mimo EU a poskytnou objektivní informace pro širokou veřejnost v zemích “Východního partnerství”. Rovněž se navrhuje vyčlenit finanční prostředky na vytvoření “ruskojazyčných médií, která by mohla konkurovat ruským médiím, jež jsou pod státní kontrolou, aby se poskytly rusky hovořící populaci spolehlivé a nezávislé zdroje informací.”
Poslanci jsou také “hluboce znepokojeni zintenzivněním kontaktů a spolupráce mezi populistickými, fašistickými, krajně pravicovými stranami EU a nacionalistickými silami v Rusku při podporování ruské vlády”, a také existující podle nich “finanční podporou, kterou Rusko poskytuje radikálním a extrémistickým stranám v zemích EU.” Instituty EU musí čelit hrozbě vytvoření “nacionalistické internacionály,” je uvedeno v rezoluci.
Navrhuje se vytvoření mechanismu pro shromažďování a zveřejňování informací o finanční, politické a technické podpoře politických stran a dalších organizací v EU Ruskem. Návrh usnesení doporučoval přijmout v budoucnu zákon, zakazující financování evropských politických stran politickými a ekonomickými organizacemi se sídlem mimo EU. Avšak při hlasování byl přijat ústní pozměňovací návrh na nahrazení výrazu “zákaz” za “transparentnost”.
Pro rezoluci hlasovalo 494 europoslanců, proti – 135, dalších 69 se zdrželo hlasování. Závaznou působnost tento dokument nemá.
