Na rozdíl od “západních křižáků” Putin s muslimy jednat umí

Avatar
Původní autoři

28. 9. 2015   zdrojzdroj
Ve Francii mnozí reagovali poměrně negativně na otevření nové mešity v Moskvě, protože tam je historicky velmi odlišný postoj k islámu než v Rusku, kde již dlouho koexistuje s křesťanstvím. Kromě toho se, otevřením mešity v předvečer velkého muslimského svátku a připravované vojenské operace v Sýrii, projevil Vladimír Putin jako chytrý politik, poznamenává Boulevard Voltaire. Ujištěním ruských muslimů o tom, že není “západní křižák”, si zabezpečil svůj týl.


Rusové jsou považování ne zbůhdarma za mistry v šachu, i když hru oni sami nevymysleli, píše Nicolas Gauthier na stránkách Boulevard Voltaire. V předvečer Svátku oběti, pro muslimy stejně důležitého jako Velikonoce pro křesťany, Vladimír Putin otevřel v Moskvě největší mešitu-katedrálu v Evropě. Stojí za zmínku, že nebyla postavena od základu, byla jen výrazně zrestaurována.

Ve Francii však nebyla tato událost vnímána příliš kladně, konstatuje novinář. Problém spočívá v tom, že Francouzi mají historicky jiný pohled na islám než Rusové. Ve Francii je islám považován za importované náboženství, přivezené migranty ze severní a subsaharské Afriky, jejichž způsoby se často liší od těch evropských.

Avšak na Východě je historické schéma úplně jiné: kavkazské republiky byly islamizovány, když Rusko bylo ještě pohanské, uvádí článek. Proto měl Vladimír Putin plné právo říci, že islám je “nedílnou součástí” té Svaté Rusi, která se nyní znovu staví na nohy. Kromě toho je islám v Rusku blízký súfismu a absolutně odolný vůči saudskému wahhábismu, který se omezuje na obyčejné zákazy ve stravování a nařízení, týkající se oblečení, ale přitom se snaží destabilizovat ostatní muslimské státy se souhlasem Američanů.

Tak proč ruské úřady potřebovaly zorganizovat slavnostní otevření nové mešity a podrobně o něm informovat ve světovém tisku, ptá se autor článku. Jde o to, že Vladimír Putin nechce opakovat politické chyby SSSR, zejména se snaží vyhnout se novým vleklým konfliktům, jako byl ten vAfghánistánu. Svého času konflikt v Afghánistánu, díky egyptským teologům, saudskému kapitálu a technické podpoře USA, vrátil ze zapomnění koncepci vojenského džihádu nebo malého džihádu, připomínají noviny. Nesmí to být zaměňováno s velkým džihádem, jehož účelem je bojovat se svými vnitřními démony.

Proto při otevření nové mešity usiloval Vladimír Putin o zachování všech výhod v předvečer vojenské operace v Sýrii, zdůrazňuje Boulevard Voltaire. Ruský vůdce nechce být považován za “západního křižáka”, který jede bojovat s vykonstruovanou islámskou hrozbou. Jako vytříbený znalec geopolitiky chápe, že je třeba zajistit “svůj” týl uklidněním “svých” muslimů.

Avšak vidět v tomto gestu vychytralý úmysl a vypočítavost by bylo příliš nespravedlivé, ujišťuje novinář. Když Putin říká, že “džihádisté ​​deformují islám”, je možné mu věřit. Na jeho podnět ruští muftijové aktivně uplatňují oficiální stanovisko státu, podle něhož “mají být všichni muslimové vzděláváni v souladu s tradičními hodnotami islámu a všem pokusům vnutit jim myšlenky, které jsou cizí pravému islámu, je potřeba od základu zamezit.” Stručně řečeno, Vladimír Putin chce zformovat ruské muslimy, kteří budou ctít ruské tradice a ruskou kulturu, i když jsou takoví již odjakživa.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová