Roman H.
19.11 2015 Rukojmí
Pro začátek uvedu jen nesmysly západní propagandy. Média se infikovala chronickým virem protiruské a protiputinovské nenávisti, proto lze neustále číst rozličné báchorky, viz. tvrzení, že Krym je stejná záležitost jako Sudety. Shoda je však pro Kyjev pouze v jednom – Mnichovská dohoda, kterou podepsaly stejné země, jako dnes politickou asociační dohodu Ukrajiny s EU, nutící ji k odtržení vazeb s Ruskem a kroku do propasti. Tenkrát byly odmítnuty přátelské nabídky SSSR, dneska Ruska. To už spíš obrazně Majdan jako Sudety…
Paralela s rozbitím Československa na konci třicátých let zaujala i podřadná média. Britský bulvární deník Daily Mail porovnal Putinův projev o připojení Krymu a Sevastopolu k Rusku a proslov Adolfa Hitlera z října 1938 o obsazení Sudet. „V lidských srdcích a myslích byl Krym vždy integrální součástí Ruska,“ prohlásil Putin. „Německé sudetské obyvatelstvo bylo a zůstane německé,“ cituje Hitlera deník. O tom zásadním však ani slovo. Holt, bulvár. Sudety totiž nebyly nikdy německé; Němci se v Sudetách usídlili ve 13. století dobrovolně na pozvání přemyslovským králem Přemyslem Otakarem I. a souhlasili, že budou patřit oni a jejich potomci k této zemi a pod správu místních úřadů a panovníků… I v dobách, kdy jsme existovali pod Habsburky nebylo Království České nikdy fakticky zrušeno.
Krym naproti tomu patřil od roku 1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy, což bylo až do poloviny 20. století. Tehdy „totalitní praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění ARK do Ukrajinské SSR“; jednalo se o svévolný akt Chruščova bez opory v tehdejší sovětské ústavě. Německo bylo v roce 1938 jednoznačně totalitní diktaturou. Dnešní Ruská federace má naproti tomu všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran. Navíc referendum na Krymu proběhlo spontánně, bez násilí a donucovacích prostředků…
 |
Server Pohled Zvenku.cz uvedl: Jednou ze silných amerických reakcí bylo prohlášení Hillary Clintonové, co je evidentně stále pod vlivem psychického trauma jako manželka, podvedená orální nevěrou svého manžela Billa. Bývalá americká ministryně zahraničí kritizovala udělování ruských pasů občanům Ukrajiny: „Jestli se vám to zdá povědomé, jedná se o to samé, co dělal Hitler ve třicátých letech.“ Tehdejší taktiku Německa podle ní připomíná i ruská rétorika: „Hitler stále říkal, že etničtí Němci v zemích jako je Československo nebo Rumunsko jsou utlačováni.“ Prohlášení Hillary Clinton si však ve Spojených státech vysloužilo kritiku. „S těmito historickými analogiemi musíme být opatrní,“ řekl deníku The Washington Post bývalý americký diplomat Lawrence J. Korb. „Mohou více uškodit, než pomoci. Ať je Putin cokoliv, není jako Hitler.“ Hillary později ke svému prohlášení dodala, že jejím cílem bylo, aby lidé měli „malou historickou perspektivu“. Odmítla, že by srovnávala Putina s Hitlerem. „Navrhuji, že bychom se možná měli poučit z taktiky, která byla použita dříve…“
Nikdo ze sudetských Čechů a hlavně Židů nezapomene na “křišťálovou noc” z 9. na 10. listopadu 1938; v Sudetech, které po Mnichovské dohodě už šest týdnů patřily německé říši, nacisté vypálili a poškodili na 35 synagog, celkem jich bylo v Německu vypálených a zdemolovaných 267, k tomu přes 7 500 vypleněných židovských obchodů a bytů, 91 přímo při pogromu zabitých Židů a 30 tisíc židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Sudety se rozkládaly v prostoru od ašského výběžku přes Karlovarsko, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko a Opavsko…
Německu tak bylo na rozdíl od Krymu násilím postoupeno území o rozloze 28 680 km, kde bylo celkem 3 751 obcí, v nichž žilo 3 653 292 obyvatel. Z toho bylo přes tři a půl milionu československých státních příslušníků, podle národnosti Němců, Čechoslováků a Židů. Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch Říše. V úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy, dále nesměli vykonávat žádné politické funkce, ani na obecní úrovni. Postupně byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu.
Omezována a nakonec zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí i kázání a bohoslužby v češtině. Zavřena byla většina českých veřejných knihoven, české střední školy, omezen byl počet základních škol. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce, a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku 1943 se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli Češi omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou. Stejná opatření zavedli nacisté proti Židům. O něčem podobném dnes na Krymu vůči Ukrajincům či Tatarům vůbec ani neuvažovali… Krym a exprezident Francie Valery Giscard d’Estaing
Kde nic není, ani čert nebere. Ukrajině ubývají dezertující vojáci, proto jsou nervózní také v EU a USA. A konkrétní zvyšování příjmů krymských dezertérů? Není pravda, že má Krymský poloostrov krizi; možná se nemají jako v bavlnce, avšak i tak pro vojáky s ruským pasem je na Krymu plat pětkrát vyšší, než měli v ukrajinské armádě, pětinásobné jsou i slibované penze, a co víc, lze je dostat o dvacet let dříve, než v ukrajinské armádě. Putin nařídil zvýšit na Krymu všechny penze na ruskou úroveň, což v praxi znamená jejich takřka zdvojnásobení. Bratru zvýšení životní úrovně Krymu za 36 miliard rublů. Proč ne, ušetří přece za nájemní smlouvy v Sevastopolu a za zrušení slevy na svůj EU zaplacený plyn pro Ukrajinu. Nechal vytvořit federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, už v červnu se zvýšily platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu
A jak vypadá dnešní Krym? Jak se staví jeho obyvatelé ke znovusjednocení s Ruskem? Jaká je tamní ekonomická úroveň a jaký je běžný život? Reportáž z Krymu pořídil Roman H.
Promenáda s obchody na nábřeží v Jaltě. I teď v říjnu tam byla příjemná teplota a dost turistů, zejména když bereme v úvahu, že je to konec sezóny.
Nábřeží s parkem v Jaltě. Na nábřeží je množství kaváren, restaurací a obchodů. Rostliny jsou subtropické, na promenádě a u hotelů rostou palmy.
Na nábřeží v Jaltě je večer živo. Pouliční hudebníci, restaurace, lidé tancují. Bohužel jsem z tohoto večerního života vyfotografoval málo, měl jsem k dispozici jen fotoaparát v mobilu.
Zpívá Charlie Armstrong, vnuk známého amerického jazzového hudebníka Louis Armstronga. Charlie je zde velmi populární.
Centrální potravinový trh v Jaltě, zboží je hlavně místního původu, všude jsou nápisy –„kupuj krymské produkty“. Kromě přirozené touhy podpořit domácí produkci je to asi i reakce na sankce EU a potravinovou blokádu ze strany Ukrajiny.
Centrální trh v Jaltě. Prodávají se zde téměř všechny druhy potravin: od ovoce a zeleniny přes suché plody, koření, med, maso, uzeniny, ryby, pečivo, cukrovinky atd. Existují i normální obchody s potravinami, ale tento velký trh je zřejmě nejpopulárnějším zdrojem potravin.
Výběr uzenin je dle mého názoru snad větší než u nás v hypermarketech. Pokud pravicoví aktivisté na Ukrajině myslí, že blokováním aut směřujících s potravinami na Krym uškodí krymským občanům, tak škodí jenom ukrajinským exportérům.
Velký výběr masa a masných výrobků v masné hale trhu. Hladem zde určitě nikdo netrpí. Je ale pravda, že lidé říkají, že od blokády se zvedly ceny potravin. Viní z toho ale EU a Ukrajinu. Ukrajina se snaží blokovat vodní kanály na Krym, raději nechají vodu téci do moře, jen aby škodili.
Masný obchod. Tato „kupující“ se nakonec dočkala od prodavače porce zdarma.
Nad jižním pobřežím se tyčí hory do výše 1550 m, tj. asi jako naše Krkonoše. Stoupají přímo z moře, tak působí ještě vyšším dojmem. Pásmo hor chrání pobřeží od chladu ze severu.
Jalta a vrcholy hor v oblacích. Na Krymu je mnoho hezkých hotelů, i když infrastruktura byla za doby vlády Kyjeva zanedbávána, a tak silnice nejsou v dobrém stavu. Zajímavostí je, že v Jaltě nejsou semafory, jen značky hlavní a vedlejší ulice. A kupodivu to celkem dobře funguje.
Jachty v zátoce Balaklava nedaleko Sevastopolu. Balaklava je zmíněna poprvé v Homérově eposu Odyssea. Krym byl osídlen Řeky i Římany, v muzeu v Jaltě je velké množství antických památek. Nad městečkem je Janovská pevnost ze 14. století.
Rybářské loďky v chráněné zátoce v Balaklavě. V přírodní jeskyni vlevo byla za sovětského svazu ponorková základna.
Jedno z mnoha koupališť na břehu moře. Pláže jsou oblázkové jako např. v Chorvatsku. V létě jsou zde stejné teploty jako na francouzské riviéře, v říjnu bylo 23 °C.
Kavárna na břehu zátoky v Balaklavě, za kavárnou je zábavní dráha pro děti. Nad kavárnou Janovská pevnost ze 14. století.
Anton P. Čechov žil poslední léta svého života na Krymu. Na snímku je sousoší na motivy jeho povídky „Dáma s psíčkem“. Ženatý muž Dmitriji Gurov tráví sám dovolenou na Jaltě, kde se zamiluje do mladé Anny – dámy s psíčkem.
Představitelé velké trojky v Livadijském paláci. V letech 1941–1943 byla východní fronta jedinou frontou v Evropě a i po otevření západní fronty v roce 1944 vázal SSSR přes 65 % sil nacistického Německa. Během Jaltské konference se nikdo nesnažil popřít rozhodující roli Ruska při osvobození Evropy od nacismu. To teď Západ přepisuje historii.
Asi polovina aut má ještě ukrajinské poznávací značky. Protože se majiteli škodovky vpravo ještě nepodařilo číslo vyměnit tak, si alespoň dal ruskou vlajku za okno. Lidé jsou velice rádi, že už nejsou částí Ukrajiny. Ani jeden, s kterým jsem hovořil, nebyl stoupencem Kyjeva.
V navigaci Microsoftu je tato ulice vedena ukrajinsky jako „vulytsia Mikoly Hoholja“. Těžko poznat že se jedná o ulici Gogola (ул. Гоголя). Na Krymu jsou oficiálními jazyky ruština, ukrajinština, tatarština. Na Ukrajině je to jen ukrajinština a vláda přejmenovává nejenom ulice, ale i lidi. Když se někdo jmenuje Frigorii, tak mu do pasu dají Hryhoryj apod.
Prodávaná trička na stáncích ukazují, co si místní myslí o předání Krymu Ukrajině šéfem komunistické strany Sovětského svazu Chruščovem. Nápis: „Krym odevzdal“ pod portrétem Chruščova a „Krym přijal“ pod fotografií Putina. Zajímavé, že Západ tak vehementně hájí něco, co svévolně udělal šéf komunistů.
Kolonáda nad přímořským parkem s kavárnou téhož jména.
Hosté restaurace snídají na terase s výhledem na město.
