Václav Danda
5. 2. 2016 ProtiProud
Václav Danda komentuje poslední vývoj syrského konfliktu, který se stále více přibližuje přímému vojenskému střetu mezi NATO a Ruskem, což by mělo nedozírné osudové následky
Na syrské frontě dále přituhuje. Diplomatická jednání v Ženevě prakticky zkrachovala. Aby OSN, která je formálně organizovala, nemusela přiznat už po několika dnech neúspěch, takzvaně je na neurčito přerušila. Výsledky “kyvadlové diplomacie” (přebíhání z místnosti do místnosti mezi znepřátelenými stranami) přinesla totiž pouze zdvořilostní fráze.
Ne tak “bojové porady” jako ta, která v americké režii proběhla před několika dny v Římě. Tam naopak dala “západní koalice” jasně najevo, že i nadále se bude rozhodovat na frontových liniích. A Rusko vzápětí upozornilo, že podle všeho lze očekávat vpád Turecka do Sýrie. Tam by se ovšem jeho pozemní jednotky střetly minimálně s ruským letectvem, které v podstatě ovládá nebe nad bojištěm. Přímý střet s armádou členské země NATO by mohl spustit řetězovou reakci s nedohlédnutelnými následky. Možná však, že právě tento bojový “test” si američtí stratégové přejí.
Nic moc jiného jim už ostatně ani nezbývá. Postupující syrská armáda útočí na Allepo a ruskému letectvu se podařilo přerušit zásobovací trasu, kterou Turky podporovaní teroristé dostávali zbraně i proviant. A to je hlavní důvod krachu ženevských jednání.
Jak zastavit Asada?
Požadavky “umírněných teroristů” pozvaných do Ženevy pod pláštíkem tzv. “opozice” (umírněnost je dána tím, že jsou prodlouženou rukou Spojených států, Izraele, Saúdů a Turecka) směřovaly k jedinému cíli: K okamžitému přerušení Asadova postupu i mimořádně účinných ruských leteckých útoků – což Syřané i Moskva samozřejmě odmítli. “Rusko neukončí své letecké útoky dokud nebudou teroristé poraženi,” konstatoval ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V úterý totiž jeho americký protějšek John Kerry vyzval v Římě “svět”, aby nepolevoval v “boji proti Islámskému státu”. Čímž chtěl říci, že už nezbývá, než vyslat do Sýrie pozemní jednotky, aby Asadův postup zastavily. Maskováni údajným bojem proti ISIL (který USA vytvořily) pak obsadit demarkační linie, které by vedly k rozdělení země na vlivové zóny, podle etnického a náboženského klíče.
Bez obalu to vzápětí oznámila Saudská Arábie. “Království je připraveno podílet se na jakýchkoliv pozemních operacích v Sýrii, na nichž by se koalice dohodla,” řekl televizi Al-Arabíja saúdskoarabský brigádní generál Ahmad Asírí, který je zároveň mluvčím koalice vedené Saúdskou Arábií, jež vede válku v Jemenu.
Turecká provokokace
Římské jednání členů americké koalice navazuje na sérii kroků, které odstartoval 13. ledna Obama ve svém poselství k národu, kdy vyzval Kongres ke schválení pozemní operace v Sýrii. Následovala “válečná porada” v Paříži a 23. ledna se zjevil v Istanbulu viceprezident USA Joe Biden, který zřejmě dojednal podrobnosti o klíčové roli Turecka v celém konfliktu.
To demonstroval jen týden po Bidenově návštěvě incident, jako přes kopírák podobný listopadovému sestřelení ruského bombardéru SU-24, který dostal Rusko Turecké vztahy na bod mrazu. Víkendový incident, kdy ruský stíhací bombardér Su-34 měl být podle Ankary v tureckém vzdušném prostoru 20 až 25 sekund nad územím provincie Gaziantep u hranic se Sýrií – a údajně tak opět narušil turecký vzdušný prostor – vztahy maximálně vyhrotil. Zjevně plánovaně.
“Je to čirá propaganda bez jediného důkazu,” řekl agentuře Interfax mluvčí ruského ministerstva zahraničí Igor Konašenkov. Turecko nicméně varovalo, že Moskva případně ponese “strašlivé” následky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně oznámil záměr sejít s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podotkl, že o setkání žádal už opakovaně, ale neúspěšně.
Vztahy mezi Moskvou a Ankarou se vyostřily
Podle ruského listu Komersant přiblížil víkendový incident možný přímý vojenský střet mezi oběma státy. “Vztahy mezi Moskvou a Ankarou se vyostřily až na samu hranici a hrozí střet. Turecké válečné letectvo bylo uvedeno do stavu bojové pohotovosti a Moskva na druhé straně přesunula na základnu v Sýrii nejmodernější bojové letouny Su-35S“. Materiál Komersantu, na kterém se podíleli tři vojenští analytici, si všímá také skutečnosti, že Ankaru tentokrát jednoznačně podpořili jak šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, tak Pentagon.
Ankara se tentokrát vyhnula přímé vojenské konfrontaci a neriskovala přímý útok na ruský letoun. Důvod je zjevný: Rétorika tureckého vedení svědčí o snaze konflikt s Moskvou co nejvíce internacionalizovat a dostat ho mimo rámec dvoustranných vztahů, o čemž svědčí právě jednoznačnější podpora ze strany euroatlantických spojenců, než tomu bylo při sestřelení ruského letounu v listopadu.
Připravené Rusko
Moskva pochopitelně této nebezpečné hře rozumí, a proto se rozhodla nasadit do bojových operací to nejlepší co má k dispozici – nejnovější letouny Su-35S. Jde o čtyři stroje, které armáda dostala loni v říjnu a listopadu. O víkendu přeletěly přes Kaspické moře a vzdušný prostor Íránu a Iráku do Sýrie na letiště Khmeimin, kde se ihned zapojily do bojových operací. Rusko tak má jen na základně v Latákíji v současné době už kolem stovky letounů a vrtulníků.
Jen během posledního týdne provedlo ruské letectvo 468 vzletů včetně 24 vzletů provedených z ruského území dálkovými bombardéry Tu-22M3. Ruské válečné letouny zničily 1.354 zařízení teroristů v syrských provinciích Aleppo, Latakia, Hama, Homs, Damašek, Rakká, Dará a Deir-ez-Zor.
Právě díky tomu, jak již řečeno, mohla Asadova armáda spolu s domobranou Národních obranných sil (NDF) odříznout v severní provincii Aleppo dvě hlavní zásobovací linie ISIS: silnice Masqan-Aleppo a Haras-Al-Bab. Syrské síly rovněž postoupily od blízké vesnice Handarat na Mazra’a Al-Malah. Tam probíhají ostré střety. Zemědělské statky kontrolované teroristy totiž leží na cestě ke strategické vesnici Ard Al-Malash.
Pozvánka do války
Ruské ministerstvo obrany mezitím zveřejnilo důkazy o tom, že teroristům z Islámského státu operujícím u tureckých hranic významně pomáhá turecká armáda. Když Turci nyní na hranicích se Sýrii shromáždili silné vojenské seskupení, je zjevné, že se připravují k mohutné intervenci do Sýrie. Stejně jako je pravděpodobné, že právě o tomto scénáři jednal Biden v Istanbulu.
Všechno nasvědčuje tomu, že Američané se rozhodli poslat Rusku další pozvánku do války prostřednictvím své loutky v Ankaře. S tím souvisí i to, že Ankara zakázala Moskvě vyslat nad Turecko průzkumné letadlo. “Máme vážné důvody pro podezření, že se Turecko intenzivně připravuje na vojenskou intervenci na území suverénního státu: Sýrie“.
Ruská armáda vidí “stále větší počet příznaků tajných příprav tureckých ozbrojených sil k operaci na syrském území,” uvedl též v prohlášení mluvčí ruského ministerstva obrany generál Igor Konašenkov. Podle něho soustřeďuje Turecko na hranici “typ zařízení, které se používá k umožnění rychlého přesunu vojenských kolon se zbraněmi a střelivem ve válečné zóně, stejně jako přesunu a evakuace personálu“.
Krach ženevských jednání dává najevo, že především Američané flirtují s přímým střetem s Ruskem. Již velmi blízká budoucnost ukáže, zde se jim jejich nová riskantní “turecká hra” se sirkami u blízkovýchodních ropných vrtů nakonec nestane osudnou.
Bohužel i nám všem.
