Rakouské prezidentské volby – vyjde jim to ještě jednou?

– vlk –
23.5.2016
 

Myslím, že podobné volby jako bylo druhé kolo rakouských prezidentských Evropa buď ještě vůbec nebo už hodně dlouho – nezažila.
V době, kdy začínám psát tenhle článek – 21,00 hodin včera, jsou sice sečteny všechny hlasy vhozené do uren a po jejich sečtení je zřejmé, že kandidát Svobodných Hofer získal 51,9 % oproti svému soupeři, exšéfovi Strany zelených Alexandru van der Bellenovi, kterému ve volebních místnostech projevilo důvěru 48,1 % voličů. Mělo by tedy být jasno.
Není!


Protože na sečtení ještě čekají hlasy těch, kteří volili korespondenčně. A těch je 885 347. Takže zásadní počet! Skoro 14% z celkového počtu 6,382.507 zapsaných voličů. Jinými slovy – Norbert Hofer vede momentálně o nějakých 114 885 hlasů. Což je jaksi nic. A trendově prý Hofer u těch, co nešli přímo do volebních místností, nýbrž na poštu, podle prognóz rakouského tisku i veřejnoprávní televize ORF, musí vysoce prohrát.

No uvidíme. Může být, že vy čtete tenhle sloupek v době, kdy už je úplně jasno. Pro mne samozřejmě platí, že ráno, či nejpozději někdy kolem poledne jej budu muset dodělat s ohledem na úplně konečné výsledky.

A tehdy už všichni budeme znát odpověď na klíčovou otázku těchhle rakouských, ale nebojím se říci – evropsky významných voleb – vyjde jim to ještě jednou?

Komu a co vyjde, se ptáte?

Jednoduchá odpověď – těm, kteří díky své nekompetenci, nabobské aroganci, neexistujícímu smyslu pro realitu a pudu sebezáchovy zdiskreditovali myšlenku a princip Evropské unie a jejích hodnot, udělali z Evropy starou ženu, která jen vzpomíná na časy své mladosti a nalhává sama sobě, že je ještě mladice a při tom už dávno není schopna rodit děti. Obrazně i doslova.

Tedy vyjde jim ještě jednou to, že se jim povede o pár tisíc hlasů porazit nespokojené voliče, kteří zkrátka už mají dost mistrování a  blábolů a chtějí konečně vidět nějakou praktickou politiku, která bude mít hlavu a  patu….

Abych byl upřímný – sám nevím, co si mám přát. Vlastně vím – jako občan České republiky si přeji vítěství Alexandera van der Bellena. Mám k tomu docela dost dobrých důvodů. Ještě se k nim dostanu. Ovšem zrovna tak vím, že být Rakušanem, byl bych volil Hofera! Říkáte schýza? Nikoli! Jen rozdíl mezi zájmy českého a rakouského voliče.

Ten rakouský hlasuje podle svých zájmů – to znamená, že svůj hlas dal tomu, kdo si myslí, že jeho zemi prospěje více. A je zcela zřejmé, že proti sobě stojí dva světy. Svět velkých rakouských měst a rakouský venkov. Všechno zcela jasně demonstruje následující mapka, která ukazuje, kdo z obou kandidátů kde vyhrál:

 
Modrá území = vítězství Hofera
zelená území = vítězství van der Bellena

To rozdělení je naprosto zřejmé! Van der Bellen je prostě kandidátem městských voličů! Vyhrál prakticky ve všech velkých centrech a jejich příměstských regionech. S výjimkou spolkové země Volralberg a oblasti Gnund v Solnohradsku všude jinde prohrál. A převážně drtivě. Venkov má zjevně plné zuby těch, co v Rakousku představují jejich tzv. kavárnu. Tedy samozvaných elit, sebejmenovaných mravokárných arbitrů a  neomylných průvodců do všelijakých moderních a modernistických slepých uliček. Kteří kde koho poučují, co má dělat, co si má a jak myslet, co komu má a musí zaplatit. Tohle dobře známe i od nás – ve vztahu volební výsledky v Praze a středních Čechách versus zbytek republiky.

Proto říkám – být včera rakouským voličem, volil bych Hofera. Protože i já toho mám plné zuby a jakkoli jsem přesvědčený fanda myšlenek, na nichž vznikla Evropská unie, volil bych tentokráte proti ní. Protože neznám jiný recept, jak zařídit, aby se konečně vzpamatovala.

Ale jako občan České republiky si nezbytně musím přát, aby to Hoferovi nevyšlo. Důvod je jednoduchý – arogantní a sebestřední politikáři z EU, Berlína a Paříže dokonale zdiskreditovali svým počínáním jak na Ukrajině, tak při „řešení“ řeckého problému, ale hlavně migrační tsunami jednotnou Evropu a tzv. evropské hodnoty. Což samozřejmě probudilo a probouzí tvrdý nacionalismus v jednotlivých zemích. Včetně Rakouska. A to snadno vygeneruje v Evropě obrovské problémy v  blízké budoucnosti!!!

Dokáži vám, že jde opravdu o krajně nebezpečnou hru s ohněm a proto si dovolím od Rakouska a tamních prezidentských voleb nyní odbočit. Mám totiž toho stále exponovanějšího a  atrofovanějšího nacionalismu strach. Čím dál větší. Dám sem dva příklady, které jsem našel na monitoru tisku v posledních dnech.

Podle tohoto zdroje měl polský prezident Duda pronést v Sejmu nedávno následující slova:

„Apeluji na všechny občany Polské republiky, aby byli připraveni bojovat o návrat bývalých polských zemí, kde naši lidé jsou i nadále podrobeni obtěžování a ponižování od již nového ukrajinského vedení.”

„Pokud moderní Ukrajina odsuzuje činy Sovětského svazu, tak by Ukrajina měla dobrovolně vrátit území Polska, která patřily k Polsku až do roku 1939. Již pracujeme na návratu Polesí, Galicie a Volyně a  potřebujeme podporu celé populace Polské republiky. Každý občan této země by měl být připraven na spravedlivý boj o navrácení polského území, které je domovem pro obrovské množství etnických Poláků, kteří potřebují naši ochranu,”

V Budapešti to bylo ještě divočejší – tam už jaksi přešli od slov k činům:

„Slovensko, nenávidíme ťa!“ spievali vlani radikáli z Hnutia 64 žúp pred našou ambasádou, ktorú chránili zátarasy a desiatky policajtov.

Pred slovenskou ambasádou v Budapešti opäť zavejú vlajky Veľkého Uhorska, rozhoria sa fakle a bude sa skandovať „Mindent vissza!“ (Všetko späť!).

Maďarskí radikáli sa totiž stále nezmierili s Trianonskou mierovou zmluvou, ktorou sa 4. júna 1920 vymedzili nové hranice medzi nástupníckymi štátmi rakúsko-uhorskej monarchie.

Detaily si zájemci dohledají zde:

Našu ambasádu v Budapešti obkľúčia radikáli, budú žiadať Veľké Uhorsko

Dvě sousední země – v jedné žádá ulice totální revizi hranic, vzniklých jako výsledek I. světové války a  v podstatě zničení jednoho suverénního státu, v  druhé dokonce její prezident požaduje revizi výsledků II. světové války s  tím, že mu jaksi vůbec nedochází, že pokud by někdo připustil změny východních hranic jeho země, nutně to bude znamenat současně i nové vytýčení polských západních hranic….

Jak orbánovské Maďarsko, tak Kaczinského Polsko mají v řadách českých/slovenských odmítačů Evropské unie velké sympatie. A zcela jistě i Hofer. Jen to nandat Bruselu…..

Promiňte, ale jako občan České republiky, pokud myslím alespoň na dva kroky dopředu, takový pohled sdílet nemohu!!! Ani trochu. Minulý týden jsem zde dvakrát psal o Hermanovi a jeho mimořádně servilním a  pro Českou republiku fatálně nebezpečném podlézání Sudetským Němcům. Nemám na tom co měnit. Na rozdíl od Hermana a jiných podobných mne nijak neuklidnilo, že Landsmanschaft už zřejmě do svých stanov konečně zapracoval to, že se vzdává jakýchkoli majetkových nároků vůči České republice, vyplývající z odsunu.

Z prostého důvodu, například že jeho součást – takový Wittikobund, to se vší rozhodností a prý navždy odmítl. Takže když najde politickou podporu a  ochotný soud, může majetkové otázky kdykoli otevřít. A jsme u jádra pudla – Wittikobund je nebo aspoň podle mých posledních informací byl součástí německého Lansmaschaftu. A bylo by velkou otázkou pro onen případný soud, zda musí nebo nemusí akceptovat rozhodnutí střešní organizace. Jenže vedle německých vyhnaneckých spolků a svazu existují ještě rakouské! A ty něco podobného odmítly a odmítají. A můžete hádat kdo je už delší čas největším zastáncem rakouských vyhnaneckých organizací – Hoferova mateřská strana FPÖ. Takže je otázkou času než….

Co tím chci říci – na českém/slovenském politickém internetu se velmi často uvažuje podle hesla – nepřítel mého nepřítele je můj přítel – ergo kladívko, každý, kdo je momentálně proti Bruselu/Merkelové je fajn a správný chlapík, s kterým bychom se měli paktovat.

Velmi před tímto zjednodušeným uvažováním českého/slovenského voliče – VARUJI!

Není to pravda a v případě nacionalismu a těch, kteří ho akcentují, to platí dvojnásobně. Jestliže totiž lovíte hlasy na základě nacionalismu a  funguje vám tahle taktika, pak nutně musíte stále více a více „přikládat pod kotel, tedy neustále vyhledávat nové a nové nacionálně laděné agendy a  to ve stále vyhrocenější formě!!! A nacionalismus vždycky nakonec vede k přímé konfrontaci se sousedy! Tak to prostě je!

A Hofer, resp jeho strana prostě nacionalisté jsou. Stejně jako v Německu Pegida!

Ještě si přejete Hofera?

Snad jsem to objasnil – chci, aby Brusel – tedy všichni ti Junckerové, Tuskové a  Schulzové dostali ťafku, chci, aby ji dostala Merkelová, Hollande a  s nimi celá pražská kavárna, všichni ti Halíci, Bursíkové, Kocábové, Štětinové, Schwarzenbergové… Nicméně problém je v tom, kdo jim jí dá… Aby od něj nepřišla pro nás časem ještě daleko horší.

Evropské elity a ti, co kontinentu vládnou, selhali a  totálně selhávají. Viditelně každý den.

A rakouské a  další volby za uplynulých 12-16 měsíců jsou toho naprosto dokonalým indikátorem! Hofer v I. kole dostal necelých 37% hlasů. V druhém se proti němu spojili všichni ostatní kandidáti a doporučili svým voličům, aby hlasovali pro ven der Bellena a  to včetně bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu Irmgard Grissové, která skončila jen velmi těsně třetí, a  jejíž voliči zřejmě nakonec o novém rakouském prezidentovi fakticky rozhodli. Při účasti 68% zapsaných voličů v kole prvním, v  tom druhém přišlo rekordních 72%!!! A přesto dokázal, bez korespondenčních hlasů získat Hofer skoro 52% . Proti celém zbylému politickému centru země!!! Neuvěřitelný výsledek – nadpoloviční většina! Jeden proti všem…

1.kolo                                                       2.kolo

HOF = Hofer

VdB = Van der Bellen

Gri= Grissová

atd.atd.

Nichtwahler = nevoliči.

Rozhodnou tedy ti, co volili nepřímo a poštou… A bude to podle všeho doslova o desítky hlasů. Už existují i odhady, jak že to poslední sčítání v pondělním dopoledni vyjde. Pokud prý korespondenční hlasování dopadne podobně jako to přes voličské průkazy, pro ty, co hlasovali jinde než ve svém obvodu, měl by van der Bellen nakonec obsadit prezidentský palác v Hofburgu s „VĚTŠINOU“ 2 900 hlasů!!!! Čtete dobře – prý to má být tak, že o budoucím rakouském prezidentovi rozhodnou necelé tři tisícovky hlasů navrch!!!! Tedy 0,0005% ze zapsaných voličů!! Jaká je asi tak legitimita takového prezidenta pro poražené!!!!

Pokud to zase Junckerům, Schultzům, Tuskům a Merkelovým vyjde, ačkoli oni v Rakousku fakticky totálně prohráli, zřejmě to bude znamenat, že se nic nezmění. Že se nepoučí. Ačkoli by je měl akutně strašit dnes už bývalý bývalý rakouský kancléř Faymann. Který jel dlouho na jejich vlně. Jak ohledně Řecka, tak především při migrační pohromě. Dopracoval to tak daleko, že nejdříve, vlivem klesajících voličských preferencí přístup k migrantům otočil totálně o 180 stupňů, ale stejně se dočkal drtivého debaklu v prvním kole prezidentských voleb obou kandidátů vládních stran a musel jít. A  to Faymann i rakouští lidovci prohlédli, na rozdíl od Mama Merkel, už před drahným časem, tak, jak se to Bruselu nebo Berlínu zatím ani vzdáleně nepodařilo!!! Ale kdyby byl ještě týden zůstal ve svém úřadu, tak nejspíš už Hofer mohl slavit. Merkelová, Juncker a spol. nedokázali vyvodit rozumné závěry pro svou politiku z žádných, v poslední době konaných voleb. Jestliže vyhraje van der Bellen, budou i tentokráte dělat, že je všechno v pořádku a furt se práší za kočárem. Ačkoli jejich výhra bude historicky těsná. A skutečným výsledkem bude, že se Rakousko stane další zemí na pokraji studené občanské války. Tedy země hluboce a nesmiřitelně rozdělené. S tím, že Hoferovi voliči se s porážkou nejspíš hned tak, pokud vůbec – nesmíří. Protože budou mít za to, že jejich kandidátovi byl triumf ukraden. Tím spíše, že by k jeho porážce došlo v korespondenčním hlasování…. A  nacionalismus v podalpské zemi bude mít velké žně!

My zase budeme poučováni mainstreamem o tom, jak zvítězily celoevropské hodnoty nad pravicovým populismem. Nikdo se nebude obtěžovat vyvozovat nějaké rozumné závěry, které by ten rostoucí nacionalismus zastavily. Opět to skončí jen u mistrování mravoučných keců a blábolů. Až to prostě jednou rupne.

V Rakousku klid nebude. Ať vyhraje ten či onen kandidát. Tam je zaděláno na opravdu trvalý konflikt. Hofer prohlásil, že by jako prezident zvážil své pravomoce, mezi kterými je odvolání vlády, van der Bellen se zase nechal slyšet, že pokud FPÖ nakrásně vyhrála příští volby, tak v žádném případě nepověří jejího šéfa Stracheho sestavením vlády. Parádní vyhlídky!!! Tohle je demokracie pro patologii.

A ještě jednu poznámku – když vidím tu aktuální podivnou politicko-voličskou mapu Rakouska, promítnuty mimořádně těsné výsledky a vzpomenu si na volbu londýnského starosty, nemohu se zbavit dojmu, že velká města a jejich hlasování versus venkov, rovná se v podstatě podílu migrantů (s volebním právem) v příslušném městě nebo obci. Tedy s výjimkou oblasti Gmundu a spolkové země Vorlarleberg… A  toto tvrzení si dovolím vyjádřit o přesto, že mám k dispozici grafy o vzdělanostní struktuře voličů jak Hofera, tak van der Bellena, a které říkají, že Bellen profituje z  kmene voličů s vyšším vzděláním…

Mám vůbec řadu zajímavých grafik v těmhle volbám. Ale třeba proto, že neznáme, zatím, odpověď na otázku všech otázek – kdo vlastně u našich jižních sousedů vyhrál…

Je nepochybné, že tyhle volby byly ani ne tak hlasováním o rakouských vnitřních věcech, ale prostě hlasováním o Evropské unii a  jejím praktickém chování. Znovu však zopakuji, že pokud vyhrál van der Bellen, nikdo z toho hejna potrefených husí si z  toho žádné poučení nevezme. Na poplach se začne být jen tehdy, když nakonec vyhraje Hofer. Rakousko okamžitě získá nálepku xenofobního státu a  vůbec superošklivého kačátka, které bude potřebovat přísnou výchovu od pomazaných hlav. Při výhře jeho protikandidáta se dočkáme sebepřesvědčování, že demokracie přeci jen vyhrála nad těmi zlými. Současní mocní zase jednou obelžou sami sebe. Tak jako to udělala nedávno Amnesty International. Když dělala průzkum jak lidé v různých zemích světa přistupují k migrační problematice. Z výsledků vyjímám:

V průzkumu byly také dvě další otázky týkající se přístupu k azylu a současné azylové politiky.

Přístup k azylu:

  • 73 % dotazovaných souhlasí, že lidé prchající před válkou či pronásledováním by měli mít možnost získat ochranu v jiných zemích.
  • Nejvíce přístup k azylu podporují ve Španělsku (78 % rozhodně souhlasí), Německu (69 % rozhodně souhlasí) a Řecku (64 % rozhodně souhlasí)

Vlády by měly pro pomoc uprchlíkům udělat více:

  • 66 % respondentů si myslí, že vlády by měly udělat více pro to, aby uprchlíkům pomohly.
  • V několika zemích, které se nachází přímo v srdci uprchlické krize, více než tři čtvrtiny obyvatelstva čekají od úřadů víc. Totéž také v Německu (76 %), Řecku (74 %) a Jordánsku (84 %).
  • Nejméně větší činnost vlády v pomoci uprchlíkům podporují v Rusku (26 %), Thajsku (29 %) a Indii (41 %).

„Nečekali jsme, že uvidíme tolik solidarity vůči uprchlíkům, ale výsledky odrážejí inspirující soucit s lidmi, kteří prchají před válkou. Lidé chtějí udělat, co jen mohou, ne se k uprchlíkům otočit zády. Politici by se měli zachovat stejně. Zdá se, že lidé se řídí principy mezinárodního práva více než mnohé vlády. Ty stále více porušují nebo ignorují závazky, které existují už 65 let,”

Pokud vám lezou oči z důlků a  zajímají vás další podrobnosti tohoto podivuhodného průzkumu, naleznete je na české stránce Transparency Internatonal

Ovšem prezidentské volby u našich sousedů hovoří prokazatelně úplně jinak! Ale koho to zajímá?