Petr Vavruška
11. 6. 2016
Nejen v ČR je trestuhodně podceněn systém špionážních odposlechů státních institucí. Jeho kritéria jsou prý bezpečnost, terorismus, organizovaný zločin, průmyslová a obchodní špionáž. Zejména v případě přijetí TTIP to umožní USA získat strategické výhody s nedozírnými důsledky pro státní a hospodářskou svrchovanost celé Evropy. Existuje proti tomu vůbec nějaká obrana?
Definice problému
Telekomunikační provoz dnes probíhá skoro výhradně po optických sítích. Svět je zasíťován miliony km optických kabelů položených v zemi, v moři, v oceánech. Každé z desítek jejich optických vláken je schopno přenášet stovky gigabit/s dat. Z dokumentů, whistleblowera Snowdena vyplývá, že britské výzvědné středisko GSHQ je trvale nabouráno do stovek páteřních světových kabelů a monitoruje, kopíruje a ukládá z nich obrovské toky citlivých osobních i strategických vojenských či ekonomických informací. Ty sdílí pomocí programu Tempera, analyzující obsah a metadata s americkým partnerem – národní bezpečnostní agenturou NSA.
Jak je to vůbec možné? Napojení na páteřní kabely operátorů optických sítí, /pod ostrými sankcemi přísně utajovaného odposlechu/ je totiž často podmiňováno udělením či odebráním licence telekom. společnostem. Těm nezbývá než spolupracovat.. Britský Guardien naznačuje společnosti kterým byly náklady propláceny.
Bezpečnost spojení je zajišťována tzv. „kruhovými spoji“. Tzn. že každý páteřní spoj musí být zálohován jinou cestou, např. v případě transatlantického optického kabelu třeba přes opačnou stranu zeměkoule. Komunikující nemají ani tušení kudy jejich hovor probíhá. To platí i pro vnitrostátní provoz, jehož záložní okruhy mohou probíhat jinými státy i když některé tuzemské instituce tvrdí, že disponují vlastní sítí. Kvůli nákladům však bývají kombinovány s pronajatými optickými vlákny od dominantních nadnárodních společností na našem území. Zde je řada možností jak celé informační toky nekontrolovaně, např. i mimo území republiky „napíchnout“ a získané informace odeslat na patřičná místa ke „zpracování“. Nelze tvrdit, že se to tak děje, ale je to velmi pravděpodobné.
Systém pro analýzu tohoto ohromného toku dat je dalším nezbytným prvkem telekomunikační špionáže. Jeho kapacita umožňuje sledovat provoz současně až 30 milionů tf kanálů. Kritérii výběru tohoto gigantického systému jsou bezpečnost, terorismus, organizovaný zločin a hospodářský blahobyt“ /rozuměj – průmyslová a obchodní špionáž/. V případě přijetí TTIP to umožňuje USA získat strategické výhody s nedozírnými důsledky pro celou Evropu.
Dálkově ovládány, ale i přes satelity, jsou mj. i zbraňové systémy „bránící svobodný svět“ Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru a zejména Saudské Arábie. Státy Zálivu si tak zaplatí raketový systém namířený proti Íránu, Sýrii a Rusku, které budou, dle Obamy interoperabilní s programy Pentagonu. Odborníci vědí, že kromě odposlechů, lze dnes hacknout téměř vše, včetně provozu JE. Exšéfka hackerského útvaru NSA definovala jeho cíle jako „Získat nezískatelné a přístup k našim nejtěžším cílům“, mezi něž prý už patří 85000 počítačů mj. i demokraticky zvolených vlád / podotýká Spiegel/.
Proč?
V ČR je dnes položeno nejméně 30000 km páteřních optických kabelů asi s 1500000 km optických vláken. Cca 98% je privátních a většina ve vlastnictví zahraničních společností. Běží-li po takových páteřních sítích strategické okruhy státních institucí, což pro ČR platí v plné míře, – tedy vlády, tajných služeb, ministerstev obrany, zahraničí, vnitra, průmyslu, financí a dalších, či komunikace týkající se výzkumu a významných obchodních informací /jako např. tendr dostavby JE/ existují desítky míst, kde je možné tuto komunikaci “napíchnout“. To zejména v uzlech, kde se signály větví, nebo kvůli útlumu optického signálu opakují.
Bezpečnost nebyla při privatizaci telekomunikací, našimi vládami vůbec brána v úvahu. Nicméně odposlechy nejvyšších představitelů evropských zemí /Merkelová, Holande/ ukázaly, že i zde byla tato pravidla, v naivní důvěře ke spojenectví, zanedbána. Paradoxně dokonce tajné služby Německa, klíčového státu EU, jsou v této oblasti /podle Spiegelu/ „ochotným pomocníkem“ USA.
Jak… Jak se špionážním odposlechům státních institucí bránit? Pokud svrchovaný stát dovolí jinému byť spřátelenému ale mocnému spojenci špiclovat své politiky a podniky a nijak na to nereaguje, jak potom dnes definovat státní a hospodářskou svrchovanost? V současnosti existuje jediná možnost obrany – plně státní optická síť. Jakékoliv její menšinové spoluvlastnictví s jiným subjektem, představuje riziko. V takové síti je potom nezbytné vytvořit striktní pravidla pro konstrukci telekom. okruhů, snižujících možnosti strategických odposlechů na minimum. K tomu je nezbytné vytvořit vysoce kvalifikovaný a nezávislý kontrolní tým a sw, schopný průběhy okruhů přesně identifikovat..
Kdo a kdy?
V ČR je již jen jediná /nejmenovaná/ síť, kde má ještě stát majoritu /60%/ a která by mohla být pro tato kriteria, dnes už obtížně a po značných technických i legislativních úpravách, adaptována. Autor pracoval 10 let jako specialista výstavby a konstrukce optických sítí a jeho připomínky k zabezpečení proti odposlechům nebyly brány v úvahu. Nikdo se totiž ani neodvážil pomyslet, že je vůbec něco takového ve spojeneckých vztazích možné. Dnes zůstává otázkou najde-li vláda odvahu se touto problematikou vážně zabývat. V servilních zemích EU tomu tak patrně není.
