EU potvrzuje fašistické tendence. Po referendu v Británii chce ještě pevněji spoutat členské státy

Avatar
Původní autoři

2. 7. 2016   Stop multikulturnímu fanatismu

Je nutné, aby všechny členské státy co nejrychleji převzali jednotnou měnu, vyloučíme angličtinu jako úřední jazyk EU. Taková slova, která jasně potvrzují, že nikým nevolení úředníci nemají v sobě sni špetku svědomí. Pronášejí je evropští lídři poté, co se Britové rozhodli, že opustí tento svazek, jenž se již netají pokusy o zničení státní suverenity svých členů. 

Ještě před referendem Jucker na adresu Britů vyslal výhrůžky, že pokud vystoupí, bude s nimi jednáno jako s dezertéry. A v Bruselu se Nigela Farrage dokonce Juncker zeptal: „Co tady vůbec děláte?“ Na což mu jedna z hlavních tváří kampaně za brexit odpověděla: „Já jsem byl lidmi zvolen, abych tu byl, co vy?

Kampaň plná naprostých nesmyslů

Už od jednání Camerona s EU poté, co vyhrál volby a oficiálně slíbil, že vypíše referendum o setrvání Velké Británie v EU, šel britský premiér ostře proti brexitu. Jeho slova doslova naháněla strach, ale mnozí se jim prostě smáli. Cameron přitom vůbec nezačal špatně, ale zřejmě zpanikařil, když viděl preference, které až o 15% favorizovaly opuštění EU. Možné potíže s jednáním s členskými státy EU, kdy polopravdivě uváděl, že Británie přijde o volný pohyb zboží a osob, doslova nabil ostré.

Přes ekonomiku, selhání britské měny, klesání akcií a zdražování rychle přešel doslova k filozofickým zbraním hromadného ničení. Nejdříve nenápadně prohlásil, že opuštění Británie nahrává Rusku. Jak jinak, že. Pak zvětšil kalibr a řekl, že brexit pomůže i Islámskému státu. A nakonec, aby toho trapného vyhrožování nebylo dost, řekl, že „leave“ ohrozí mír na Západě. Mimochodem, řekl to jen 6 týdnů po teroristických útocích v Bruselu. Cameronovi se pak v diskusích smáli. „Co přijde dříve? Třetí světová, nebo globální krize způsobená brexitem?“ zeptal se ho Fasai Islam, politický komentátor Sky News, a zasloužil se o potlesk i od části tábora odpůrců brexitu, kterým též přišla kampaň premiéra jako směšná a přehnaná.

 

O vraždě, která se hodila v kampani, se již nemluví

Velký zastánce EU a reportér iDNES.cz Mánert v den vyhlášení výsledků referenda na svém Twitteru a později i v on-line reportáži sdílel obrázek pietního místa političky Jo Cox, která byla zavražděna týden před referendem. A vlastně měl velmi dobrý postřeh. Napsal, že pieta, která byla ještě den předtím přímo u schodiště, aby byla vidět, byla ihned po vyhlášení výsledků referenda odsunuta do koutu náměstí. Jo Cox neposloužila, jak měla. Ať byla její smrt motivována čímkoliv, využívali jí v médiích odpůrci brexitu jako poslední argument.

Její vraždu způsobila nenávist,“ říkali politici a tvrdil to i Cameron. Dva dny po její vraždě otočili odpůrci brexitu skóre v průzkumech z 45:55 na 51:49. Měl to být zlom, který rozhodně o setrvání Británie v dokonalé unii, která se nemýlí. Vždyť i průzkumy po uzavření volebních místností potvrdily přání evropských bohatě placených úředníků, 52:48 pro setrvání. Jaké překvapení a šok způsobilo vyhlášení výsledků, které bylo přesně opačné, než uváděl poslední průzkum.

Ekonomika se stabilizovala za pouhý týden

Na to okamžitě zareagovala britská měna. Libra klesla na pětileté minimum, které média prezentovala lživě jako třicetileté. Níže přitom byla v roce 2009, 2010 a 2011, a to v porovnání s korunou, dolarem u eurem. Klesání měny navíc bankéři přímo ovlivňují. Média v té souvislosti mluvila hlavně o negativech slábnutí měny. Toto slábnutí však například uměle drží i naše, Česká národní banka, v tomto případě by nás tedy zajímalo, proč drží korunu na nějaké hranici i za cenu jejího umělého tlačení dolů, když to přináší taková negativa, jak tvrdí média.

Měna sice nadále klesá, ale zvláštní je, že dovozové zboží z Británie nezlevňuje. Slabší měna navíc, dle dlouhodobé praxe, posiluje kupní sílu turistů, podporuje tedy cestovní ruch a tím pádem nabízí jak negativa (například pro naše vývozce do Británie), tak pozitiva. Urážlivost bankéřů nezpůsobila zatím žádnou výraznou katastrofu, a co víc. Akcie, které klesaly a trh, jenž se ještě před pěti dny zdál jako osoba stojící na kraji propasti, se stabilizovaly na své původní hodnoty. Cena ropy stoupá, ale to je již dlouhodobý trend po předchozím několikaměsíčním trvalém poklesu.

Nenávist vůči voličům brexitu

Poté, co vyšlo najevo, kdo jak hlasoval, se mladí dali na odpor. Vlna nenávisti vůči voličům leave byla na Twitteru ohromná a tak intenzivní, že voliči pro brexit raději na síti mlčeli a potichu sledovali nenávistnou kampaň proti lidem, kteří si dovolili mít jiný názor. Mladí, přestože jejich účast mezi 18 a 24 lety sotva přesáhla jednu třetinu, začali útočit na starší. Jen si to představte. Jste voják, veterán, bojovali jste proti nacistům a pak vám devatenáctiletý absolvent střední školy řekne, že nemáte právo volit.

Ohromná kampaň médií vyvrcholila na hromadě lží o údajné petici, kterou podepisovali spíše cizinci a slavní mrtví než opravdoví Britové, Londýn v čele s muslimským starostou požaduje oddělení od zbytku Británie, Skotsko po dvou letech opět volá po referendu o osamostatnění. Z Velké Británie se v očích novinářů stává malá. Voliči brexitu jsou na síti obětí kyberšikany, kterou podporuje i iDNES.cz, jenž pak napíše „šokující“ a „překvapující“ článek o tom, jak jsou odpůrci EU šikanováni. Lidé, kteří chtějí zůstat v údajně demokratické EU, volají po zrušení práva volit pro starší občany, kteří prý„v Británii mimo EU budou žít kratší dobu než mladí.

Voliči se po úvodní panice odpůrců brexitu na síti začali probouzet až skoro po týdnu, počkali, až ti, kteří je bez milosti označují za xenofoby a rasisty, trochu utichnou a začali s protiakcí. Slušnými upozorněními dávali najevo, že poražená strana nedovede respektovat názor jiný, než mají oni sami. Je téměř jisté, že pokud by si Britové odhlasovali setrvání v EU, nikdo by po novém referendu nevolal.

Po brexitu navíc údajně začal stoupat počet rasově motivovaných útoků směrem k muslimům o Polákům. Pomineme-li, že minimálně v případě muslimů se o rasismus nejedná, neboť jsou zastoupeni ve více rasách, nenávist proti bělochům a starším lidem, kterou potvrdila i prounijní demonstrace, média nezmiňují. Je to skoro až absurdní. Na demonstraci byl zabaven i transparent, který starší bělochy prosí, aby zemřeli.

Naše chyba? Ne. Řešení jsou pevná pouta

A myslíte si, že krom voličů by nějakou pokoru projevili i samotní představitelé? Nejen euroskeptici, ale i Cameron či Sobotka projevili zájem o reformu EU zevnitř, aby lidé neměli motivaci vyhlašovat referenda, či je požadovat. Juncker a spol. však jednají opačně. Angličtina bude odstraněna jako úřední jazyk, Juncker důrazně doporučil europoslancům, ať se nebaví s Brity. Také existuje velká pravděpodobnost na zrychlení europrocesu, který vyvrcholí společnou měnou.

Britové určitě nevolili brexit kvůli spolčenému trhu. Jedná se zcela jistě například o to, že členské státy přicházejí o svojí suverenitu. Království má 45% zákoníku seskládaného z nařízení EU. To je téměř polovina všech pravidel země a navíc od úředníků, které nikdo nevolí, kteří jsou jmenováni. Volby tu sice jsou, ale Evropský parlament pořád podléhá Evropské komisi a nemá zákonodárné právo. Má pouze nárok volat po úpravách těch zákonů, které vzejdou z Evropské komise, která je tou, kam není volen nikdo.

Místo Povolení uzd tak EU směřuje ještě více k jejich utažení. Euro dává zemím velké závazky, připoutání k zákonům EU může vytvořit argumenty, proč z ní nevystoupit. Protože by to prostě zkrátka byla moc těžká práce s tím, navrhnout samostatné zákony.

Demokracie ano, ale musíme vyhrát

Ihned po referendu zpravodaj Českého rozhlasu řekl, že předseda Schulz prohlásil „žádná další referenda nebudou,“ Sám řekl, že se neví, co tím myslel, ale asi tím chtěl vyslat signál k uklidnění. Neboli vyhrajeme-li, je všechno v pořádku a fašistická ultrapravicová společnost jen neumí prohrávat, viz například prezidentské volby v Rakousku. Najednou je vše jinak. EU prohrála velkou volbu, téměř dvacet milionů jejích obyvatel unii odmítlo.

V rámci takzvané demokracie EU dokonce úředníci prohlašují, že referenda jsou nesmysly, kdy nevzdělaný dav rozhoduje za vzdělané politiky, kteří mají přeci přehled. Jak je však vidět, ani výhrůžky, ani nenávist a ani uražené trestání britské ekonomiky nepomohly k tomu, aby lidé politickým řečem uvěřili. I přes to všechno hlasovalo 52% pro brexit. Kdyby nebylo té extrémní masáže, je téměř jisté, že by ta převaha byla daleko výraznější. Lidé se prostě na poslední chvíli mnohdy báli hlasovat „leave“.