zajoch
3. 7. 2016 Outsidermedia.cz
Přítel přijel z daleka
Vladimir Kuprijanov
27. června 2016
Čím byla zakončena cesta Vladimira Putina do Taškentu a Pekingu.
O minulém víkendu začala a rychle byla ukončena návštěva ruského prezidenta v Číně. Trvala od večera 24. 6. do 25. 6. Došlo k několika setkáním s trojicí předních čínských představitelů a Vladimir Putin zde podepsal desítky dohod. Ještě před svou návštěvou Číny se zúčastnil zasedání ŠOS v Taškentu, které rovněž nebylo obvyklé: organizace v první řadě rozšířila počet členů o třetí největší ekonomiku světa.
Plus dva
Tento patnáctý summit byl neobvyklý tím, že ŠOS obdržela zároveň tři žádosti o vstup, a to od zemí, které k sobě navzájem nechovají příliš přátelské city: Sýrie, Izraele a Egypta. Hlavní byly podpisy o závazcích pod memorandum indickým premiérem Nárendrou Módím a pákistánským prezidentem Mammúnem Husajnem. V procesu připojování je to klíčový moment. Během roku budou muset podepsat ještě několik dokumentů a pokud se nevyskytnou problémy, budou již obě země na příští schůzce představeny jako plnoprávní členové organizace. Je to první rozšíření od založení ŠOS a hned o dvě jaderné mocnosti, z nichž jedna je třetí ekonomikou světa.
Členství Indie v ŠOS je triumfem Ruska a osobně Vladimira Putina. Její cesta k tomuto cíli byla obtížná kvůli teritoriálním sporům s Pákistánem a Čínou a pochopitelným obavám Pekingu z nároků Dillí na vůdčí úlohu v regionu. Právě na Rusko, jakožto strategického partnera Číny i Indie, připadla role zprostředkovatele příměří a arbitra. Této role se úspěšně zhostilo.
Na taškentské frontě
Pro Rusko má vstup Indie a Pákistánu do ŠOS velký význam. Má zájem na aktivizaci spolupráce vojenských struktur. Všechny členy organizace znepokojují otázky bezpečnosti, zejména ve světle současných událostí v Afghánistánu, Iráku a v Sýrii. Ne náhodou se v Taškentské deklaraci hovoří o nutnosti co nejrychlejšího přijetí Obecné úmluvy OSN o boji proti mezinárodnímu terorismu.
Vůdci ŠOS se domluvili na vzájemné pomoci v případě ekonomické krize s cílem nepřipustit zpomalení hospodářského růstu. Ruský prezident navrhl zemím, které nejsou členy Euroasijské hospodářské unie připojit se k ní a k Ekonomickému pásu Hedvábné stezky. Podle něho by to bylo předehrou ke zformování velkého eurasijského partnerství.
Neskončilo se jenom u slov: Vladimir Putin, Si Ťin-pching a mongolský prezident Cachjagín Elbegdordž podepsali dohodu o vytvoření ekonomického koridoru, který se musí stát jednou z větví budoucího jednotného infrastrukturně-ekonomického projektu.
Smršť nad Pekingem
Tak charakterizoval čínský tisk poslední Putinovu návštěvu v Číně (netrvala ani 24 hodin). Byla dlouho připravována předem Sergejem Lavrovem. Vztahy mezi RF a ČLR jsou především politické, méně už hospodářské. V Kremlu to vědí a snaží se to napravit. Při návštěvě Vladimir Putin řekl, že „ekonomika je základem mezinárodních vazeb a my děláme mnoho pro to, aby se základ upevnil“. V delegaci byli přítomni tři náměstci premiéra – první vicepremiér a dva vicepremiéři klíčových odvětví ekonomiky. Na rozdíl od dřívějších setkání zde bylo uzavřeno množství konkrétních dohod, mezi nimiž byly tři podepsané osobně Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Jednou z nejdůležitějších je dohoda o spolupráci na novém dopravním dálkovém letadle. Letoun má pojmout téměř 300 pasažérů, má mít rozšířený prostor a má konkurovat Airbusu i Boeingu na světovém trhu. Je dohodnuta také výroba těžkého civilního vrtulníku.
Potrubí, železnice a hokej
Čína přislíbila další prostředky do ruského petrochemického odvětví. Rosněfť podepsala kontrakt na dodávky ropy pro China National Chemical Corporation. ChemChina se bude podílet 40 procenty na kapitálu budované Východní petrochemické společnosti. Moskva s Pekingem plánují moderní petrochemický komplex na Dálném východě orientovaný hlavně na trhy Asijskopacifického regionu. Náklady na projekt mají být vyšší než 1,3 biliony rublů.
Dále se plánuje dokončit v tomto roce jednání o vysokorychlostní železnici Moskva – Kazaň. Stavba má být zahájena v roce 2017. Jak řekl ruský prezident, je stavba magistrály v souladu s úmyslem propojit Euroasijské hospodářské společenství a Ekonomický pás Hedvábné stezky, což napomůže „v budoucnu zformovat společný ekonomický prostor na celém Eurasijském kontinentu“.
Byla projednávána výměna studentů středních i vysokých škol obou zemí a účast čínských hokejistů v zápasech kontinentální hokejové ligy.
Na nová setkání
Návštěva byla především ekonomická, ale dotkla se i politiky. Na závěrečné tiskové konferenci nazval čínský prezident Rusko a Čínu „konstruktivními silami zajištění regionální mezinárodní stability“ a slíbil, že Moskva s Pekingem budou i nadále „opatrovat mezinárodní spravedlnost“ prostřednictvím přátelských a rozvážných jednání. Promluvil o sankcích a postojích obou zemí k nim.
Předseda Lidové Číny pozval Vladimira Putina na zářijový summit G20 do Chang-čou.
Tato poslední návštěva kompenzovala nedostatek předešlých dohod. Dnes jdou s určitým zpožděním do ruského hospodářství čínské úvěry a investice. Spolupráce dostala nový impuls.
https://lenta.ru/articles/2016/06/27/friend_from_afar/
Brexit a Amerika
Valentin Katasonov
1. července 2016
Ve Spojených státech se vedoucí politici rozdělili v pohledu na členství Velké Británie v EU. Obama, Clintonová, Biden, Kerry a další řekli, že by dali přednost setrvání Británie v unii. Nejzarytějším zástupcem opačného názoru byl a stále je Trump.
V době referenda byl Biden na návštěvě v Irské republice. Oznámil, že sice v Americe očekávali jiný výsledek, ale že průběh referenda nebude mít vliv na poměr USA k Londýnu, Dublinu a Bruselu.
Ve stejné době byl Trump ve Skotsku. S výsledkem referenda vyjádřil svoji spokojenost a dotkl se i toho, že odchod z „evropského domu“ nemusí skončit jen u Velké Británie. Mezi událostmi v USA a v Evropě našel dost shodného.
V diskusích „Brexit a Amerika“ je často přetřásána otázka vlivu výsledků referenda na perspektivu uzavření dohody TTIP mezi USA a Evropou. Jednání o ní se vedla v utajení, ale mezi evropskou veřejnost se dostaly její detaily. Bylo zjevné, že zemím EU hrozí definitivní ztráta národní suverenity a náhrada vlastní moci mocí nadnárodních korporací. Krom toho se uzavřením dohody bude Evropa muset zříci standardů bezpečnosti potravin, snížit nároky na ochranu životního prostředí a legalizovat produkci na bázi GMO.
Existují i názory, že Brexit může nad jednáním o TTIP udělat křížek. Nyní bude muset Washington projednávat smlouvu paralelně s Bruselem a s Londýnem. Pokud by Británii následovaly i další země EU, bude TTIP nakonec zablokovaná. Podle jiného názoru se jednání o TTIP setkala v Evropě s takovým odporem, že jsou tak jako tak ve slepé uličce. Přitom byla Británie k TTIP nejvstřícnější. Lidé zastávající tento názor považují Brexit za výhodný pro USA podle hesla, že je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Právě proto bude možná dohoda TTIP s Londýnem urychleně podepsána, neboť ten už nebude vázán postojem Bruselu, a možná, že byl Brexit naplánován ve Washingtonu a „upečen“ v jeho zájmu. Autor článku si to nemyslí. Brexit dal Britům pocítit chuť svobody.
Po odchodu Británie z EU se zeslabí vliv USA na události na Ukrajině. V mechanismu tohoto vlivu je nejdůležitějším činitelem EU, včetně organizování evropských hospodářských sankcí proti Rusku. Brusel je převodním kolečkem Washingtonu v manipulaci Ukrajiny a oslabení jeho administrativního a politického potenciálu oslabí i možnosti Washingtonu.
Vliv odchodu Velké Británie z EU na průběh prezidentských voleb v USA. Jeden z názorů na Brexit je, že zvítězil nacionalismus a izolacionismus nad kosmopolitismem a internacionalismem. V tom se projevuje také rozpor mezi Trumpem a Clintonovou. Vítězství euroskeptiků v Británii povzbudilo stejně smýšlející ve Francii, Německu, Itálii a dalších zemích Evropy, ale také v USA. Tam jde o ty, kteří žádají „osvobození Ameriky“, „obrození Ameriky“, „návrat Ameriky“. Ti podporují Trumpa, který hlásá zřeknutí se role světového četníka, oslabující Ameriku. Podle toho je Brexit větrem do plachet pro Trumpa.
Pokud se Trump stane prezidentem, pocítí i hořkou příchuť Brexitu, vyprovokovavšího ve Velké Británii odstředivé procesy. Severní Irsko, Skotsko a Gibraltar s výsledky referenda nesouhlasí a přejí si vlastní referendum o své nezávislosti. Severní Irsko by se mohlo připojit k Irské republice, Skotsko by se mohlo osamostatnit a Gibraltar připojit ke Španělsku. Tato referenda by mohla „infikovat“ řadu států USA, kde jsou silné separatistické tendence. Při druhém zvolení Obamy prezidentem v roce 2012 obdržel Bílý dům petici obyvatel dvaceti států USA s žádostí o zorganizování referenda k setrvání ve struktuře zaoceánské mocnosti. Takové supliky přišly z Texasu, New Yorku, New Yersey a dalších sedmnácti států (v originálu uvedeny). Obamovi se tehdy podařilo problém ututlat. Pro jeho nástupce to už bude, vzhledem k britskému referendu a možným referendům v dalších zemích Evropy, mnohem složitější.
Převzato z Fondsk.ru
http://www.fondsk.ru/news/2016/07/01/brexit-i-amerika-41182.html
Opustili řady
Ilja Kramnik, Konstantin Bogdanov
1. července 2016
Historie Baltského loďstva (dále jen BF) sahá až do roku 1703 a nyní je v centru pozornosti: náčelník štábu loďstva a někteří další vedoucí byli odvoláni z funkcí a navrženi na uvolnění z vojenské služby. Takováto změna je srovnatelná jenom s katastrofou, ke které došlo v Tichém oceánu v roce 1981, když havarovalo letadlo Tu-104 a přitom zahynulo téměř celé vedení Tichooceánského loďstva, včetně velitele, generála Spiridonova. To ovšem byly následky katastrofy, kdežto současná hromadná výměna velení BF nemá v poválečné éře obdobu.
Ve zprávě se uvádí: „Vedoucím vojenského resortu a členy kolegia ministra obrany byla tvrdě a principiálně hodnocena činnost odpovědných funkcionářů, dopustivších se vážných opomenutí ve službě. Podle výsledků prověrky a po posouzení na kolegiu byli ministrem obrany zbaveni svých povinností náčelník štábu BF a řada odpovědných funkcionářů. Jsou navrženi na odvolání z funkcí a propuštění z vojenské služby.“
Prověrka probíhala od 11. května do 10. června 2016.
Na vojenské správě vysvětlili, že důstojníci jsou potrestáni -„za vážné opomenutí v organizaci bojové přípravy a denní činnosti vojsk (sil), za nepřijetí všech nezbytných opatření k zlepšení podmínek ubytování osob, z nedostatku péče o podřízené a ze zkreslování skutečného stavu věcí v dokumentech“.
Ministr obrany nařídil předložit v nejkratší době plán k odstranění nedostatků, realizovat jej a do konce tohoto roku opakovat prověrku.
Z pozdních sovětských dob má BF žertovnou přezdívku „bývalé loďstvo“. Kdysi hlavní námořnictvo Ruské říše postupně ztrácelo svůj strategický význam a na jeho místo postoupilo Severní loďstvo. V posledních létech je největší pozornost věnována Dálnému východu, do popředí se dostalo Tichooceánské loďstvo. Zejména tam se dodaly nejnovější strategické raketové ponorky Borej.
Černomořské námořnictvo je po událostech v roce 2014 samostatným tématem. V říjnu 2015 předvedli kaspičtí námořníci, že už neslouží jen v loďstvu třetí kategorie, ale že jsou mocným nástrojem strategického odstrašování, výhodně umístěným v centru Eurasie. BF, ač v posledních létech dostalo nové lodě (4 korvety projektu 20380 a vedoucí plavidlo projektu 677), zůstává osamocené jako muzejní exemplář.
Dočasné zhoršení řízení a pokles bojeschopnosti loďstva nejsou přizpůsobeny celkovým reálným otázkám bezpečnosti země. Na druhou stranu rostla komedie s „bývalým loďstvem“. Ve Východní Evropě sílí aktivita NATO. Obě strany si stabilizovaly pozice. Rusko muselo zajistit obranu Kaliningradu. Počátkem roku 2016 se spojila veškerá pobřežní vojska do jednotné struktury 11. armádního sboru podřízeného BF. Západ se přizpůsobil možnému vývoji v Pobaltí.
Nervózní reakce ruských vojenských sil na přítomnost torpédoborce Donald Cook, jehož základna je ve španělském Rothe, předvedla, co lze čekat. BF se stal důležitým nástrojem boje proti námořním složkám systému PRO v regionu a potřeba jeho pohotovosti se mění. Musí být zajištěna bojeschopnost jednotlivých lodí a užití sil a prostředků. Snahy nevést loďstvo postaru a zvyšování pozornosti nejvyššího politického vedení k válečnému nebezpečí v Pobaltí a ve Východní Evropě rámují tento neobvyklý obraz hromadných odvolání.
V listopadu 2015 byl na místo velitele vojenského námořnictva Viktora Čirkova (ze zdravotních důvodů) dočasně jmenován admirál Koroljov (dosud velel Severnímu loďstvu). Začátkem prosince se proslýchalo o dalších personálních změnách. Na jaře 2016 byly změny oznámeny. Velitel námořnictva admirál Čirkov odešel. Na jeho místo byl jmenován bez velké publicity admirál Vladimir Koroljov. Odvolání Čirkova nemělo údajně příčinu v jeho zdravotním stavu, ale v požadavcích vedení země na ozbrojené síly. V námořnictvu nebylo všechno v pořádku, týkalo se to desantních sil a pomocné skladby loďstva, zajišťující expediční operace. Nedostatečný stav těchto sil byl zřejmý v průběhu akcí Ruska v Sýrii, jejichž důležitým prvkem byl Syrský expres. To se vleklo již od roku 2012 a trvalo až po současnou operaci ruského námořnictva. Jednalo se o dodávku vojenských nákladů do Sýrie. Ty v roce 2015 výrazně vzrostly, když byl v Sýrii rozmisťován ruský vojenský kontingent.
Ukázaly se i další požadavky, jako zlepšení bojové přípravy loďstva, především baltského. BF měla neuspokojivé výsledky při pátrání po minách, přestože oficiální zprávy hovořily o plnění všech stanovených úkolů. Minolovky nezazářily ani při jiných cvičeních. Problémy s obranou proti minám jsou ve všech loďstvech, ale v Baltu se musí brát v úvahu specifické podmínky (malý a mělký prostor).
Dalším nedostatkem byla nízká bojeschopnost základní složky, kterou tvořily čtyři nejnovější korvety 20380. První loď tohoto typu Stěreguščij dostalo BF v roce 2007 a sériové lodě v létech 2011, 2013 a 2014. Přestože došlo k prudkému rozvoji celého námořnictva a k četným bojovým plavbám mnohem starších, ba přímo muzejních černomořských hlídkových lodí, ani jedna z korvet BF nebyla během devíti let v bojové službě v dnes hlavních oblastech Středozemního moře a Indického oceánu. Přitom se v mediích a v blozích opakovaně objevovaly zprávy o nehodách na lodích tohoto typu, včetně požárů.
Samozřejmě, že část viny má průmysl. Ovšem ve Středozemním moři už plnily bojové úkoly i malé lodě projektu 636 a pro dálkové plavby neurčené malé raketové lodě projektu 21631, které provedly střelby řízenými střelami na území Sýrie. To, že nebylo nasazeno v závažném dramatu ani jedno ze čtyř bojových plavidel BF, vypadá skoro jako sabotáž.
Korvety 20380 nenesou Kalibry, tyto zbraně se nasazují na další modifikace tohoto typu lodí, ale plnit úkoly v ochraně Syrského expresu schopné jsou. Špatné hodnocení velení BF vypovídá i o dalších záležitostech, včetně kádrových. Vedení schytalo kritiku i za péči o vojáky. K nápravě nedostatků byl vymezen čas do jara 2016. To, že k sesazení velitelů v BF nedošlo už na podzim 2015, způsobila přímluva tehdejšího velitele vojenského námořnictva Čirkova.
Sesazení následovala po prověrkách BF v květnu 2016. Nešlo jen o špatné řízení letitého loďstva země. Takové demonstrativní veřejné pokárání má upozornit vedení veškerého námořnictva na to, že se může kdokoliv z nich dostat do podobných problémů. Stejné požadavky jako na BF jsou kladeny na všechny námořní útvary. Dnes jsou i přes veškerá zlepšení oproti roku 2000 ruské námořní síly v hluboké krizi, jejíž jednou z příčin je i nedostatečná organizace služby krytá zprávami o „plnění všech vytčených úkolů“.
Dnes si už nikdo z velitelů loďstva ani vyšší velení námořních sil nepřeje být dalším kandidátem na odvolání z důvodu potřeby vážného zlepšení bojové přípravy a průběžné činnosti vojsk, nepřijetí všech potřebných opatření, špatné péče o podřízené a podávání nepravdivých zpráv v dokumentech.
Převzato z Warfiles.ru
