Patrick J.Buchanan
17. 8. 2016 Zvědavec
‘Obávám se, že tyto volby budou zmanipulovány,’ sdělil Donald Trump voličům v Ohiu a redaktorovi Seanu Hannitymu na Fox News. A to odstartovalo lavinu podrážděných reakcí.
Nebezpečné’, ‘zhoubné’, zaznělo z médií.
‘Trump ohrožuje legitimitu volebních výsledků 2016’.
No, pokud tohle je přesně to, o co se Trump snaží, tak se nejedná o nic malého. Vzpomeňme si jen, co jsme si od roku 2016 slibovali, a co nám nyní, zdá se, přináší.
Tento nejdelší volební cyklus si po právu vydobyl přízvisko the ‘Year of the Outsider’ (rok outsidera). Byl to rok, který znamenal mohutný vzestup ekonomického populismu a patriotismu, rok kdy 74letý socialistický senátor (Bernie Sanders) obrátil primárky vzhůru nohama, promlouvaje k davům, které svou velikostí výrazně předčily ty, ke kterým promlouvala Hillary Clinton.
Byl to rok, kdy ne-politik, Donald Trump, s přehledem prosvištěl skrze primárky Republikánů, při historicky nejvyšší volební účasti, maje za nejbližšího rivala ve své vlastní straně, nekonformního samorosta, senátora Teda Cruze.
Více jak tucet rivalů z řad Republikánů, vnímaných jako nejsilnější výběr kandidátů od roku 1980, si mohl balit kufry. Byl to rok, kdy Američané povstali a mírumilovně svrhli establishment americké Bastily.
Ale pokud to skončí návratem rodu Clintonů a schválením té samé, staré, vládní politiky, nebude to svědčit o tom, že na americké demokracii je něco podvodného? Že v tomhle státě je něco prohnilého?
Pokud nás rok 2016 něčemu naučil, tak je to poznání, že když se hegemonie establishmentu cítí ohrožena, tak začne zuřivě držet pospolu – v zájmu udržení vlastních výhod, privilegií a moci.
Všechny komponenty tohoto establishmentu – korporátní, kulturní, politické, mediální – dnes dávají americkým středním vrstvám toto ultimátum:
Trump je nepřijatelný.
Republikánští lídři dnes dostávají instrukce, aby se zbavili Trumpa, nebo na ně nebude nahlíženo jako na morálně zdatné partnery pro vládnutí.
Jen to odhaluje pravou podstatu republikánských elit, když se někteří z nich snaží najít způsob jak těmto instrukcím vyhovět, i když by to v podstatě znamenalo zneplatnění a anulování demokratických procesů, které Trumpa vyprodukovaly.
Ale co si to vlastně tento zavrženíhodný establishment o sobě vůbec myslí, že někomu něco přikazuje?
Nemělo by to být spíše obráceně? Aby to byly americké střední vrstvy, kdo si bude klást požadavky?
Konkrétně, voliči Republikánů by měli své zdiskreditované a nedůvěryhodné vrstvě papalášů sdělit: Pokud se Vás nemůžeme zbavit u volebních uren, řekněte nám, jak jinak nenásilně a demokraticky by to šlo?
Vy se chcete zbavit Trumpa? A jak se my zbavíme vás?
Češi měli své ‘pražské jaro’. Tunisané a Egypťané měli své ‘arabské jaro’. Kdy my budeme mít naše jaro americké?
Britové měli svůj ‘Brexit’, čímž vyhlásili nezávislost na arogantním, bruselském superstátu. Jak se my můžeme osvobodit od washingtonského superstátu který je mocnější a odolnější vůči demokratickým změnám?
Naše CIA, nevládní organizace a Národní nadace pro demokracii horují za ‘změnu režimu’ ve vzdálených zemích, jejichž vůdcové nám jsou proti srsti.
Ale jak zrealizujeme ‘změnu režimu’ tady, v naší zemi?
Úspěch Donalda Trumpa, navzdory téměř všudypřítomné nevraživosti médií, včetně i většiny konzervativních, je z velké části díky pozitivní odezvě veřejnosti na problémy na které upozorňoval.
Požadoval navrácení nelegálních imigrantů do jejich domovů, zabezpečení amerických hranic a vystoupil proti amnestii. Požadoval ‘America First’ zahraniční politiku, abychom nechodili do nesmyslných válek, které nás jen ruinují a stojí hodně krve.
Požadoval hospodářskou strategii, kde nadšení lidí pro americkost vystřídá globalismus nadnárodních elit s jejich washingtonskými lobbisty a nosiči vody v Kongresu.
Odsoudil NAFTA dohodu, obchodní dohody a obchodní deficity s Čínou a požadoval nepřijetí smlouvy o Transpacifickém partnerství (TPP).
Ke konci kampaně vyhrál debatu o obchodu, zatímco Hillary Clintonová schvalovala TPP a začala měnit svůj postoj vůči dohodě NAFTA, kterou zprvu podporovala.
Ale pokud bude TPP obnovena, iniciativou oligarchů z Wall Street, Obchodního kulatého stolu a Americké obchodní komory, za podpory naverbovaných redaktorských pisálků do novin, které žijí z příjmů z reklam, jaký vůbec smysl mají ještě volby?
A pokud, jak naznačují volební preference, dostaneme Clintonovou a s ní TPP, amnestii a nekonečnou migraci lidí ze Třetího světa, kteří z daňového systému spotřebují více, než do něj sami přispívají a kteří brzy rozklíží republikánskou koalici, potom se ptám, o čem ten rok 2016 vůbec byl?
Bylo by tohle skutečně tím, pro co většina Američanů volila v tomto nejúchvatnějším prezidentském klání ze všech?
John F. Kennedy řekl: ‘Ti, kteří se staví do cesty mírové revoluci, nakonec nevyhnutelně způsobí revoluci násilnou’.
Šedesátá a začátek sedmdesátých let byly v Americe dobou sociální revoluce. V té době prezident Nixon zrušením branné povinnosti a ukončením války ve Vietnamu zahájil něco, co jeden fejetonista nazval ‘cooling of America’ (zklidněním Ameriky).
Ale pokud se Hillary Clintonová dostane k moci a nadále povede Ameriku v nastaveném kurzu, který většina Američanů v primárkách odmítla, budeme svědky opravdové katastrofy. A noví odpůrci v ulicích nebudou z řad super-privilegovaných dětí z kampusů Ivy League
