Kacerování eurokomisaře Günthera Oettingera, „výhodnost“ členství ČR v EU, skrblictví českých pánů r. 1620 a kat Mydlář

Jiří Babača
4. 8. 2016
Jak informovaly Parlamení listy zde, eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger měl v rozhovoru pro německé rádio FFN slovně napadnout prezidenta ČR Miloše Zemana a kacerovat jej za jeho názory na řešení migrační krize. Podle výroku Günthera Oettingera, „ten, kdo jako Zeman, takovým způsobem haní evropské zákonodárství, oslabuje Evropu jako celek“. Güntheru Oettingerovi se nemělo líbit prohlášení, že náš prezident nesouhlasí s jakýmkoliv přijímáním migrantů. 

Vytvářeli bychom podhoubí pro barbarství na území ČR. Oettinger v současné době, kdy příchozí migranti začínají páchat kromě násilné kriminality již i teroristické útoky, místo aby měl pochopení pro hlavu státu ČR a uznání, že kritici německé zvací politiky měli pravdu, tak na ně útočí a vynucuje si na ČR přijímání migrantů, které loni na začátku léta pozvala do Německa jejich kancléřka Angela Merkelová.

Eurokomisař Oettinger argumentuje tvrzením, že „uprchlické kvóty byly přijaty většinou a staly se tak evropským právem“. „Taktně“ však zamlčuje, že k jejich přijetí se uchýlila bruselská věrchuška podvodu, kdy místo projednání na Evropské radě, kam tato agenda patří, kde zasedají premiéři vlád a kde mají jednotlivé země právo veta, byl tento bod účelově předložen Radě ministrů, kde právo veta členské země nemají. Ať si myslíme o našem prezidentu Miloši Zemanovi cokoli, máme dílčí výhrady, nedá se mu upřít fakt, že ve věci migrační krize je konzistentní a že před muslimským fundamentalismem varoval již v době, kdy to mnohým přišlo spíše úsměvné stahování kalhot před brodem, který je hóóóódně daleko. Čas mu i dalším kritikům migrační krize dal za pravdu. Čas dal za pravdu dokonce i entomologům, po jejichž boku MZ vystupoval na tribuně 17. listopadu 2015 a za jejichž přítomnost byl MZ napadán a ostrakizován tzv. Pražskou kavárnou.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že Evropskou unii naopak oslabují nejvíce ti, kteří migranty do EU zvou. Tedy i lidé jako eurokomisař Oettinger, kteří se snaží silou zlomit menší, ekonomicky chudší země než je Německo a kteří se k nim (k nám) nechovají s respektem, ale naopak jako ke své kolonii a snaží se nám vnutit věci, které jdou jednoznačně proti občanům ČR. Proto bych si dovolil panu eurokomisaři Güntheru Oettingerovi doporučit, aby si nejprve zametl před svým prahem a svou kritiku nasměroval do vlastních řad.

Oettingerové tak nastolují téma smysluplnosti členství České republiky v EU! Je nepochybné, že představitelé evropského žaláře národů zvaný EU by měli tendence dát nám případný odchod z unie patřičně „vyžrat“. Jistě by se nejednalo o žádnou romantickou selánku, ale jak už to v životě bývá, vždycky je něco za něco. Günther Oettinger nám však nechtíc připomíná, abychom se vážně zamysleli nad tím, jaké výhody nám ze členství v EU plynou a zda nám stojí za hrozby a rizika, která nám členství v EU přináší. Měli bychom se nad těmito klíčovými otázkami včas zamyslet, dokud není pozdě a dokud se s tím dá ještě něco dělat. 

Zkušeností s předchozími totalitami máme dost. A to jak s německou totalitou protektorátu Böhmen und Mähren, tak i s komunistickou. S tím rozdílem, že zatímco komunistická totalita se evolučně vyvíjela od krvavé (padesátá léta) k softtotalitě konce osmdesátých let, tak ta předchozí německá šla přesně opačným směrem. Podobně jako dnes ta Bruselsko-berlínská euro-unijní diktatura, která postupně přechází od pověstného cukru k dlouhému biči. Vezměme proto rozum do hrsti a zvažme všechna pro a proti, dokud je ještě čas. Až nás budou přidělení migranti anebo jejich potomci multikulturně obohacovat kriminalitou, násilím a terorem, bude již pozdě bycha honiti. Mohlo by se totiž stát, že snaha bagatelizovat rizika plynoucí z našeho členství v EU z důvodů obav ekonomických dopadů případného vystoupení z EU by se nám mohla hrubě nevyplatit. Skrblictví českých pánů před bitvou na Bílé hoře r. 1620 později popravených na Staroměstském náměstí katem Mydlářem budiž nám výstrahou.

PS: „Lépe jest částku jmění svého ztratiti a opykati s poctivostí,
nežli potomně s velikou hanbou a posměchem přijíti o všechno…“
(Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic zde)