Zbraně z Bulharska: chystají USA v Sýrii druhý Afghánistán?

mbi 

20.10.2016 Eurasia24

Moskva vyzývá USA a jejich spojence, aby nedodávaly džihádistům v Sýrii přenosné raketové komplexy. Možná je však již pozdě.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo zprávu, že syrská opozice požádala svoje podporovatele o dodávku protiletadlových zbraní. „Doufáme, že naši regionální, ale i ostatní partneři mají dost zdravého rozumu na to, aby na podobné výzvy nereagovali. Pro každý případ je třeba říci, že Rusko nikomu nedovolí, aby někdo ohrožoval jeho občany, a to včetně příslušníků armády,“ prohlásila mluvčí ministerstva Maria Zacharovová, když se vyjadřovala k incidentu spojenému s útokem na ruský vrtulník Mi-8 během humanitárního letu.

Jak uvádí agentura RIA Novosti, syrský ministr pro národní usmíření Ali Haidar naopak uvedl, že zatím neexistují důkazy, že by teroristické skupiny bojující v Sýrii moderními protiletadlovými řízenými střelami (PLŘS) disponovaly. „Mohou disponovat některými starými přenosnými typy, které již používají a kterými sestřelily několik letadel,“ prohlásil Ali Haidar.

Na sociálních sítích ovšem proskakují jiné informace. Aktivisté „umírněné opozice“ tvrdí, že na sever země, do oblasti, kde leží Aleppo, už dorazily dvě velké dodávky raketových protiletadlových systémů a prostředků radiotechnického průzkumu (radarů), schopných sledovat pohyb nepřítele na vzdálenost 4 až 5 km. „Čekáme na videa s MiGy padajícími z oblohy,“ zlomyslně napsalo na svůj twitterový účet „Šam centrum“. Také informační agentura džihádistů zveřejnila informaci, že „povstalci“ v provincii Hamá vypustili ze systémů PLŘS tři rakety a zničili letoun Su-24 vládního letectva. „Padání ptáků začíná,“ snažili se povzbudit své přívržence džihádisté.

Kdo a jaký typ přenosných PLŘS jim dodal, džihádisté nezveřejnili. Lze tedy jen těžko říci, zda jde o pravdu, nebo pouze o propagandu. Další informace „rebelů“, fotografie, videa a průzkum provedený zpravodajskou agenturou EA Daily vyvolávají podezření, že USA nakoupily přenosné raketové protiletadlové systémy Igla ve východní Evropě a poté je předaly svým spojencům na Středním východě, odkud se dostaly k syrským „povstalcům“.

Místo Stingerů

Protiletadlové raketové systémy Igla jsou účinné proti letadlům a vrtulníkům až do výšky 3 500 m a vzdálenosti 5 až 6 km. Bojovými vlastnostmi se vyrovnají (a v některých kritériích je i překonávají) účinným americkým Stingerům, které proti sovětskému letectvu úspěšně používali mudžahedínové v Afghánistánu. Menším počtem těchto zbraní a jejich (v jiných státech vyráběných) kopií již syrští džihádisté disponovali, ale vzhledem k tomu, že je nedokázali správně obsluhovat, nedosáhli s nimi očekávaného výsledku. I tak se jim ale několik vrtulníků sestřelit podařilo. Existuje podezření, že také ruský vrtulník Mi-8 sestřelený 1. srpna v provincii Aleppo se stal kořistí této zbraně, důkazy ale neexistují.

Dnes se podle všeho situace změnila. Jak dokazuje zpráva z „Šam centra“ z provincie Hamá, ozbrojenci se již naučili ostřelovat letouny hned několika raketami najednou a podstatně tak zvýšit pravděpodobnost zásahu. A pokud se opravdu uskutečnily velké dodávky těchto zbraní, umožní to ozbrojencům rozšířit oblast jejich hromadného použití – a to tím spíš, že měly dorazit na sever Sýrie, kde syrská armáda a ruské letectvo pokračují v osvobozování Aleppa.

Jak uvedl blog Milkavkaz.net, to, nakolik efektivně se podaří džihádistům raketové PLŘS používat, záleží na mnoha faktorech. Tento informační zdroj vznikl loni v prosinci – zdánlivě proto, aby studoval transformační procesy v oblasti politiky, bezpečnosti, mezinárodních vztahů a ekonomiky. Soudě podle kontaktů žijí vydavatelé tohoto ruskojazyčného blogu mimo území Ruska, kladou důraz na dění v Sýrii a přes proklamovanou neutralitu zveřejňují řadu článků převzatých z jiných médií, ve kterých je Rusko ukazováno v nepříznivém světle. Článek, o kterém hovoříme, má název „Slabá místa ozbrojené opozice v Sýrii a možnosti jejich odstranění“. Velmi podrobně se v něm rozebírá, proč „umírněná“ opozice PLŘS potřebuje, a jak je možné je použít proti vládnímu syrskému a také ruskému letectvu.

„Vstup ruského letectva do války v Sýrii podstatně změnil rovnováhu ve prospěch vládních sil a dostal povstalce do těžké situace. Vzhledem k tomu, že vojenské letectvo Ruska nedisponuje větším počtem moderních vysoce přesných prostředků napadení nepřítele, nahrazuje je volně padajícími neřízenými bombami a pro zvýšení přesnosti se při bombardování touto municí musí letadla spouštět až pod hranici 5 tisíc metrů,“ píše se v uvedeném blogu. A v rámci odvetných opatření je navrhováno vybavit syrské ozbrojence PLŘS typu Anza-2/3 (Pákistán), FN-6 (Čína, jsou však i ve výzbroji Súdánu a Pákistánu), HT-16PGJ (KLDR) a Igla.

V závěru blog uvádí, že „dostatečné vybavení povstalců přenosnými a dalšími PLŘS a protiletadlovým dělostřelectvem způsobí ruskému letectvu značné ztráty (hlavně vrtulníků a bitevních letounů) a výrazně sníží efektivitu jeho použití vzhledem k tomu, že letouny budou nuceny létat ve výškách nad 5 km, ze kterých bude použití neřízených bomb a raket (které tvoří základ ruské letecké munice) málo efektivní.“

Americké peníze slovanským bratrům nesmrdí?

Stojí za pozornost, že článek „Slabá místa ozbrojené opozice v Sýrii a možnosti jejich odstranění“ byl zveřejněn v srpnu a dnes – po krachu příměří – se někdo jeho myšlenky snaží uvést do života. Pádných důvodů pro to, abychom se domnívali, že nákupy PLŘS probíhají ve východní Evropě, je dost.

Agentura EA Daily již informovala o výsledcích šetření společnosti Conflict Armament Research. Odborníci této společnosti vypátrali nové dodávky zbraní ze zemí východní Evropy. Dodávky jsou podle Conflict Armament Research určeny pro syrskou „umírněnou“ opozici, která je pak často předává dál extrémistům z Islámského státu. Momentálně se společnost obrátila s dotazy na vlády několika zemí, a to s cílem, aby byl prodej zbraní oficiálně potvrzen. Také průzkum provedený agenturou EA Daily ukázal, že i veřejně přístupné zdroje obsahují řadu důkazů o dodávkách zbraní ze zemí východní Evropy na Střední východ – např. z Bulharska.

Podle centra programu, zabývajícího se celosvětově sledováním výroby a obchodu s „malými“ zbraněmi, Small Arms Survey (pracuje ve švýcarské Ženevě – pozn. překl.) vyrábí v Bulharsku PLŘS Igla Vazovský strojírenský závod, známý pod zkratkou VMZ. Agentura EA Daily pak upozornila, že není jediný. Tak například závod Samel-90 vyrábí k přenosným PLŘS odpalovací zařízení. Na firemním webu žádní reklama na zbrojní výrobu neupozorňuje a důraz je tam kladen na osvětlovací zařízení, vybavená světelnými diodami. Najít ovšem kapitolu o zbrojní výrobě v obsahu webu není nic složitého. Mimo uvedená odpalovací zařízení nabízí podnik i radioelektronickou ochranu před účinky výbušných zařízení a dělostřelectva.

V případě VMZ je sortiment zbrojní výroby ještě širší. Vyrábí se zde dělostřelecká munice, munice do raketometů Grad, protitankové granátomety (RPG), neřízené letecké rakety, PTŘS a rozbušky. Že po celém tomto sortimentu je veliká poptávka Pentagonu při jeho nákupech pro „umírněnou opozici“, se dá usuzovat jen podle jediné oficiální zprávy. V červenci zveřejnilo tiskové oddělení podniku na oficiálním webu informaci o návštěvě představitelů amerického ministerstva obrany a také dvou velkých partnerských firem z USA.

„Bulharský zbrojní průmysl má slušný potenciál. USA počítají s řadou zbraní vyráběných v Bulharsku,“ uvedl ve svém vyjádření vedoucí Programu nákupů nestandardních zbraní a munice (myšleny standardy NATO) Pentagonu plukovník Moises Gutierres. Jak je uvedeno na webu VMZ, je to podle něj velmi důležitá okolnost jak při misích v Afghánistánu a Iráku, tak i v boji s IS. „Proto spolupráce a partnerství Bulharska s USA mají klíčový význam,“ prohlásil prý americký plukovník. K tomu podotýkáme, že bulharská vláda nejen, že o nákupech ví, ale dokonce je aktivně podporuje. Důkazem je, že na uvedeném setkání byl přítomen i ministr hospodářství Bulharska Božidar Lukarski.

Giganti se Sýrie neštítí

Na setkání v bulharském Sopotu byly členy americké delegace zástupci amerických firem Chemring a Orbital ATK. Jak jsme zjistili na webu VMZ, právě tyto firmy jménem americké vlády zbraně nakupují.

Orbital ATK je světově proslulá firma vyrábějící kosmické, obranné a letecké systémy. Její tržby za loňský rok byly 4,5 mld. dolarů a objem uzavřených smluv představuje cca 15 mld. $. Ostatně – Orbital ATK nevyrábí jen družicové raketové nosiče a konstrukční díly programů Airbus A350, Boeing 787 nebo Lockheed Martin F-35. Firma také vyrábí, nakupuje a dodává zbraně a munici neodpovídající standardům NATO – od nábojů až po rakety a těžké zbraně. A jak oficiálně oznámila na svém webu, dostala 3. října od americké vlády vícenásobnou objednávku na dodávky zbraní nevyhovujících americkým standardům pro mezinárodní spojence USA. Celkový objem objednávek jen za září a říjen představuje 126 mil. $. Během celých posledních tří let přitom vyřídila obdobné zakázky pro spojence USA za 300 mil. $.

Druhý z amerických partnerů VMZ – Chemring se specializuje na vývoj a výrobu nejrůznějších systémů ochrany lodí a letadel. Jak firma uvádí, představuje 50 % světového obchodu s těmito výrobky a je v dané oblasti největším dodavatelem ozbrojeným silám USA a Velké Británie.

Stejně jako Orbital ATK také Chemring vyrábí, nakupuje a dodává zbraně a dostala letos od Pentagonu dvě objednávky na „nestandardní“ zbraně za 47 mil. $. Firma přitom dodává na Střední východ i značné množství vlastní produkce. V současné době to představuje 14 % veškeré firemní výroby. Více než polovina výroby jsou zbraně a systémy ochrany pozemních vojsk. Předmětem dodávek jsou i průzkumné radary, o jejichž získání informovali džihádisté. Zda je však dostávají i bojovníci IS, to je otázka. Podle dostupných zobrazení na sociálních sítích ozbrojenci možná dostali indické průzkumné radarové systémy PJT-531BSFR krátkého dosahu – úrovně 2D (skupinu vojáků zjistí na 5 km a plížícího se jednotlivce na 500 m). Chemring totiž vyrábí modernější a silnější radary úrovně 3D. Není navíc tajemstvím, že USA dávají přednost tomu, aby džihádistům dodaly nikoli svoje, ale zbraně cizí výroby. Protitankové raketové systémy TOW jsou spíš výjimkou než pravidlem. To konec konců částečně potvrzují i nákupy zbraní v Bulharsku.

Do rukou se bojovníkům IS dostává široký výběr bulharského „tovaru“. Není těžké se o tom přesvědčit, pokud porovnáme sortiment zbraní nabízených bulharskými firmami a zbraně, které již džihádisté mají. Jde například o rakety do raketometů Grad. Přesně takové, jaké vyrábí VMZ, mají islamisté ze skupiny Ahram al-Šam. Dalším příkladem jsou protitankové raketové systémy Fagot

(původně sovětská PTŘS 2. generace, dodávaná do členských zemí bývalé Varšavské smlouvy – pozn. překl.). Bojovníci proti Asadovi často umisťují na internet videozáznamy jeho tanků zničených těmito systémy. Stále to však není všechno. Výčet můžeme doplnit např. ještě o dělostřeleckou munici, protitankové granátomety (RPG) nebo neprůstřelné vesty.

Jistě, část zbraní vyvinutých v SSSR a v Rusku získávají džihádisté z dobytých vojenských skladů vládní syrské armády. O dodávkách zbraní ze zemí východní Evropy však také nejsou žádné pochyby. Vzhledem ke všem okolnostem nemáme pochyby ani o tom, že USA a jejich spojenci se s pomocí těchto zemí rozhodli připravit Damašku a Moskvě něco podobného tomu, k čemu došlo v Čečensku nebo v Afghánistánu. Po krachu příměří a v předvečer dalšího kola jednání sázky na tuto možnost rostou.

Zdroj: EurAsia Daily
Překlad: mbi, Eurasia24.cz