NI: Rozhovor Trumpa a Nazarbajeva si zaslouží soustředěnou pozornost

Maxim Isajev
9. 12. 2016     zdroj
Zatímco svět diskutuje o telefonickém rozhovoru mezi zvoleným americkým prezidentem a vůdkyní Tchaj-wanu Tsai Ing-wen, skutečným překvapením byl hovor Trumpa s hlavou Kazachstánu Nazarbajevem. Telefonický rozhovor mezi zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Kazachstánu Nursultanem Nazarbajevem, který se konal 30. listopadu, se stal skutečnou událostí nejen proto, že se konal, ale také kvůli tomu, jaká témata byla diskutována. Trump a Nazarbajev se dotkli celé řady otázek, včetně vztahů USA s Ruskem, píše Bill Cohen ve svém článku pro National Interest.


Telefonát právě zvoleného prezidenta vůdci republiky, který zastává post dlouhá léta, je logický z geopolitického hlediska, neboť hlava nové administrativy se snaží budovat vztahy s klíčovými zeměmi v klíčových oblastech. Kazachstán se nachází v samém srdci Eurasie a hraničí s Ruskem a Čínou – dvěma zdroji bolestí hlavy zahraničněpolitické komunity USA.

Skutečně má, na pozadí rostoucího globálního vlivu Číny a Ruska, jemuž přispělo osm roků zahraniční politiky Baracka Obamy, pro prezidenta Trumpa, bezprostředně po složení přísahy, možná cenu bližší pohled na Eurasii a zvážení, jakou roli může hrát pro podporu amerických zájmů na mezinárodní scéně. Kazachstán bude pro začátek dobrým místem. Země se nedávno stala nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Od zhroucení Sovětského svazu dosáhl Kazachstán významného rozkvětu do značné míry díky prezidentovi Nazarbajevovi, což Trump neopomněl během telefonátu připomenout. Nyní se Nazarbajev snaží upevnit úspěch díky Plánu národa, jehož cílem je přivést zemi mezi třicet nejrozvinutějších zemí na světě do roku 2050.

S ohledem na tuto skutečnost může Kazachstán sehrát roli partnera USA na mezinárodní scéně diplomaticky a ekonomicky, ale možná i ve vojenské oblasti, při dosažení zájmů USA, zadržování Ruska a Číny a také v boji proti terorismu. Stačí se jen podívat na to, jak obratně Čína využila své přítomnosti a vlivu v Africe, zatím co USA se na to lhostejně dívaly. Když se jedná o Střední Asii, USA nemohou být tak pasivní, poznamenává autor

Kazachstán umožňuje pohled na otázky světového významu z jedinečného pohledu. Problematika nešíření jaderných zbraní je tou oblastí, v níž má hlas Kazachstánu autoritu a může být slyšen po celém světě. Astana vystupuje proti výrobě jaderných zbraní KLDR a také aktivně podporovala mezinárodní kroky, směřující ke snížení napětí kolem íránského jaderného programu.

Jako člen Organizace islámské spolupráce – svým rozsahem druhé největší mezivládní organizace po OSN, je Kazachstán pro USA důležitý i v této oblasti. 70% občanů této země jsou umírnění muslimové, vedení země chápe hrozbu radikálního islámu a Astanou vypracovaná strategie pro boj proti ní může být používána v celém islámském světě.

Z hlediska ekonomiky je Kazachstán vzhledem ke svým zásobám ropy a dopravní síti mostem mezi Asií a Evropou, což může přispět k hospodářskému růstu v celé Střední Asii. Získáváním investic od velkých amerických korporací by se Kazachstán mohl stát klíčovým partnerem v srdci regionu, který může brzy začít zažívat ekonomické oživení. USA mohou Kazachstánu pomoci, aby se stal členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

To znamená, že pro USA má cenu pokračovat v budování dobrých vztahů ve střední Eurasii a také uznat důležitost Kazachstánu v roli silného spojence z geografického, ekonomického a diplomatického hlediska.

V souvislosti s pokračující nestabilitou v Afghánistánu mohou USA zvážit možnost rozšíření rozsahu spolupráce s Kazachstánem s hlavním zaměřením na boj proti terorismu a na bezpečnost v regionu. Tyto nepatrné investice mohou přinést USA významné dividendy k roku 2050 a po něm. Zachování USA role světového vůdce bude určována těmi, které podporuje Washington, a těmi, kteří podporují jej. A Bílý dům by měl rozvíjet vztahy s Kazachstánem. Donald Trump, dospívá autor k závěru, může vejít do dějin jako první americký prezident, který navštívil Kazachstán.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová