Rostislav Iščenko: Soros není bezdůvodně kvůli Trumpovi nervózní

Avatar
Původní autoři


28. 1. 2017     zdroj
Svá první úsilí na postu prezidenta zaměřil Donald Trump na to, aby přiměl americký kapitál zůstat v USA a aby také uvolnil prostor pro ekonomickou konfrontaci s Čínou, soudí analytik Rostislav Iščenko. Americký prezident Donald Trump nařídil, aby bylo ukončeno jednání USA o Transtichooceánském partnerství (TTP). Co se skrývá za tímto rozhodnutím a zda bude mít rozsáhlé důsledky – na tyto a další otázky odpověděl Sputniku Litva prezident Centra systémové analýzy a prognózy Rostislav Iščenko.


Odstoupení USA od dohody o Transtichooceánském partnerství znamená začátek nových obchodních válek nebo vznik nových příležitostí pro světovou ekonomiku, co o tom soudíte?

Jde o pokus Trumpa uvolnit v asijsko-tichomořské oblasti (APR) prostranství pro konfrontaci s Čínou. TTP, stejně jako nerealizované Transatlantické obchodní a investiční partnerství (dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a USA – Sputnik), zajišťovalo strategii globalistů, s níž se Trump snaží skoncovat.

Nový americký prezident potřebuje základnu pro provádění ochranářské politiky – návrat výroby do USA. TTP přece zajišťováním volného toku kapitálu zaručeně konzervovalo současný stav, v němž se reálný sektor nevyhnutelně vyváděl do téže Číny a jihovýchodní Asie.

Pro uskutečnění Trumpovy politiky je TTP jako dělová koule, která stahovala na dno Edmonda Dantese, který uprchl z pevnosti If. Je to dost nestandardní tah, který má přimět americký kapitál zůstat v USA a ten má být investován do reálného sektoru, nikoli do globálních burzovních spekulací. Soros není bezdůvodně nervózní. Ale je, jako každý nestandardní tah, riskantní a zdaleka není jisté, že povede k úspěchu. Ale jiné možnosti, podle všeho, Trump stejně neměl.

Myslím, že také počítá s odvetnými opatřeními států asijsko-tichomořské oblasti. V této situaci, v případě, že země APR se zachovají jako Rusko, které ignorovalo frontální provokaci Obamy na Ukrajině a bodově, ale efektivně mu odpovědělo přenesením těžiště konfrontace do Sýrie, se může účinnost tahu Trumpa výrazně snížit.

Přitom schopnost najít výhodnou variantu v nerovném postavení přímo nad šachovnicí, kterou v posledních letech předvedl ruský prezident Vladimír Putin, je vzácný talent. Disponovalo jím v dějinách lidstva pouze několik politiků a vojevůdců . Tak uvidíme, co se podaří Trumpovi. Přinejmenším to bude zajímavé.

Povede odstoupení USA od dohody TTP k zvláštní řetězové reakci, kdy ostatní země také začnou odstupovat od různých ekonomických aliancí a dohod? Ve Francii například už běží diskuse o účelnosti dalšího setrvávání země v eurozóně.

To nezáleží na rozhodnutí Trumpa ale na konkrétní situaci v konkrétní zemi.

Na tom, kdo bude u moci, a na tom, jaké konkrétní ekonomické unie jaký dopad budou mít na danou ekonomiku.

Pokud jde o postavení Francie, tak Evropská unie v zásadě nezažívá nejlepší časy – euroskepticismus hrozí, že ji rozerve na cucky, jak svého času přestavba rozervala SSSR. To neznamená, že Evropanům bude lépe po zhroucení EU, ale vždyť ani sovětští občané si nemysleli, že jim bude hůř po rozpadu SSSR.

V dubnu loňského roku prezidentka Litvy, když komentovala jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, prohlásila, že EU a USA by mohly vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, výhodnou i pro Litvu.

Co myslíte, Rostislave, co může Litva očekávat ve světle nových ekonomických a politických rozhodnutí “velkých” zemí?

“Hostinský a kardinál ušetří Francii”. Se zájmy tak “vlivných” zemí, jako je Litva, se v těchto dohodách vůbec nepočítá. Příliš mnoho vlivnějších hráčů si dělí příliš malý koláč.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová