mbi
28. 3. 2017 RuExpert, překlad Eurasia24
Nejen energetika, kosmický či obranný průmysl představují domény ruského hospodářství a vědecko-technického rozvoje. Zatímco v minulém díle jsme se zaměřili na uvedené oblasti, tentokrát se budeme soustředit na telekomunikace a IT, vědu a dopravu.
Na webu Vlastenecký zpravodaj vyšel text, jenž se soustřeďuje na ty oblasti lidských činností, ve kterých patří Rusko mezi pět nejúspěšnějších zemí na světě – a že jich není málo. Eurasia24.cz přináší formou seriálu kompletní překlad (v závorkách jsou případně uvedeny upřesňující fakta, letopočty uvádějí, ze kterého roku pocházejí statistické údaje).
Doprava
Železniční doprava:
V celkové délce železničních tratí je Rusko 2. za USA (2015). Komerčně provozované tratě mají délku 86 tisíc km, tj. 4. místo ve světě za USA, ČLR a Indií. Také v délce dvoukolejných tratí je Rusko na 2. místě. Transsibiřská magistrála je nejdelší železniční tratí na světě a magistrála Obskaja – Bovanenkovo na poloostrově Jamal je od roku 2010 nejsevernější železnicí světa. V celkové délce elektrifikovaných železničních tratí je Rusko druhé za ČLR.
Nákladní železniční doprava: Rusko zaujímá 1. místo na světě v počtu tzv. tunokilometrů přepravovaného nákladu na 1 obyvatele, 3. místo v celkovém počtu tunokilometrů přepraveného nákladu (za ČLR a USA, 2015) a 4. místo v celkové tonáži nákladu (za ČLR, USA a Austrálií, 2015). V podílu železniční dopravy na celkové přepravě nákladů je RF na 3. místě (59 %, 2010).
Železniční přeprava osob: V podílu dálkové přepravy osob je Rusko ve světě na 1. místě (42%, 2007) a v počtu tzv. osobokilometrů za rok na místě 4. (za ČLR, Indií a Japonskem, 2014).
Silniční doprava: Délku silniční sítě má Rusko 5. na světě (za USA, Indií, ČLR a Brazílií, 2016).
Metro a doprava metrem:
Rusko je na 5. místě na světě v celkové délce tras metra (za ČLR, USA, Jižní Koreou a Japonskem). Moskevské metro je včetně centrálního moskevského okruhu 4. nejdelší na světě (za metrem v Šanghaji, Pekingu a v Londýně; 2016), 6. v počtu cestujících za rok a 7. v počtu stanic (2015). Městská metra, zejména pak moskevské a petrohradské, patří mezi nejkrásnější na světě a současně i technicky nejpropracovanější jak z hlediska stanic, tak i propojovacích tunelů.
Trolejbusová doprava:
Rusko má ze všech zemí světa největší počet měst zajišťujících MHD trolejbusy.
Říční doprava:
V délce vnitrostátních vodních cest je Rusko po ČLR 2. na světě.
Potrubní přeprava:
Rusko má po USA druhou největší délku potrubních produktovodů na světě a je na prvním místě v délce tranzitních plynovodů.
Vrtulníková doprava:
Rusko má druhý největší vrtulníkový park na světě, a to jak vrtulníků civilních, tak i vojenských (po USA).
Kosmos:
Rusko již dlouhou řadu let realizuje nejvyšší počet startů do kosmu a od roku 2011 je jedinou zemí, která uskutečňuje pravidelné pilotované lety. Provozuje největší počet kosmodromů, a to včetně Bajkonuru v Kazachstánu a plovoucího kosmodromu „Mořský start“ v Tichém oceánu. Ruští kosmonauti strávili v kosmu nejvyšší počet hodin a mají v držení dlouhou řadu dalších kosmických rekordů.
Telekomunikace a IT technologie
Televize a rozhlas:
Ruská televize a rozhlas patří k nejrozšířenějším a technologicky nejpokročilejším na světě. Rusko je jednou z vedoucích zemí světa v počtu televizních stanic (v Rusku je jich nejméně 3 300) a také v počtu stanic rozhlasových – těch je kolem 2400 (2016).
Cizojazyčné vysílání: Ruská televizní stanice RT vysílá v angličtině, španělštině a arabštině pro více než 700 milionů diváků na celém světě a je nejsledovanějším televizním kanálem na YouTube (více než 3 mld. návštěv).
Mobilní síť:
Rusko je ve světě na 5. místě v počtu používaných mobilních telefonů (jejich počet je o polovinu větší než počet všech obyvatel Ruska). Mobilní spojení v Rusku je jedno z nejkvalitnějších a nejlevnějších na světě. Rusko patří k předním zemím světa v zavádění páté generace mobilního spojení 5G. První testy technologie 5G proběhly v Rusku v červnu 2016. Provedl je ruský mobilní operátor Megafon ve spolupráci s čínskou společností Huawei. Dne 22. září 2016 Megafon nejrychlejší mobilní síť 5G (zatím v rámci testování) spustil.
Družicová navigace:
Rusko používá svůj vlastní systém GLONASS – spolu s americkým GPS jeden ze dvou dnes plně funkčních celosvětových navigačních družicových systémů.
 |
| Mikroprocesor řady Elbrus |
Internet:
Rusko má nejlevnější připojení k internetu z pohledu 50 nejsilnějších zemí podle velikosti HDP. Je na 6. místě ve světě podle počtu uživatelů internetu (2015) a na 7. místě podle počtu uživatelů internetu vysokorychlostního. Podle objemu a intenzity internetového provozu je Rusko na světě 3. (2015) a ruština je na internetu druhým nejpoužívanějším jazykem hned po angličtině (2013).
Podnikání v oblasti internetu: Ruská společnost Internet Mail.Ru Group je pátou největší internetovou společností světa z hlediska počtu navštívených stránek (2013) a internetová pošta Mail.Ru je na 6. místě mezi nejužívanějšími e-mailovými poštami na světě (2013).
Sociální sítě: Ruská sociální síť V kontakte je podle SimilarWeb čtvrtou nejnavštěvovanější a druhou nejpopulárnější sociální sítí na světě.
Webové vyhledávání: Ruský internetový vyhledávač Yandex je čtvrtý nejpopulárnější na světě, zaujímá významné postavení v dalších zemích SNS i v Turecku.
Kybernetická bezpečnost: Antivirus Kaspersky a další produkty Laboratoře Kasperského mají přes 400 milionů uživatelů po celém světě.
Mikroprocesory:
Rusko je jednou z mála zemí světa, které vyrábějí vlastní moderní mikroprocesory – řada Elbrus.
Věda
Matematika, fyzika, astronomie
 |
| Grigorij Perelman |
Matematika:
Od roku 1991 již 6 občanů RF nebo vědců z Ruska pocházejících obdrželo Fieldsovu medaili, což je nejprestižnější ocenění ve světě matematiky. Za uvedené období je to spolu s USA a Francií nejvyšší počet těchto ocenění. Zvlášť je nutno uvést matematický důkaz tzv. Poincarého hypotézy, který v letech 2002–2003 vyřešil ruský matematik Grigorij Perelman. K začátku roku 2017 je to zatím první a jediný vyřešený z celkem 7 takzvaných matematických „problémů tisíciletí“.
Syntéza nových chemických prvků:
Od roku 1999 byly všechny nové, vědou uznávané chemické prvky získány syntézou, a to v Rusku, ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Dva z celkem 6 nově získaných prvků přitom byly pojmenovány na počest ruských vědců (flerovium – Fl, protonové číslo 114 na počest Georgije Flerova, a oganesson – Og, protonové číslo 118 na počest Jurije Oganesjana), a další prvek pak byl na počest Moskevské oblasti, ve které ústav sídlí, pojmenován moscovium (Mc, protonové číslo 115).
Stavba urychlovačů částic:
V Rusku jsou realizovány nové projekty urychlovačů částic – v Dubně u Moskvy probíhá stavba urychlovače NICA pro studium přechodového stavu mezi normálním stavem hmoty a kvark-gluonovým plazmatem, V Novosibirsku byla v r. 2015 dokončena první fáze výstavby urychlovače pro studium srážek elektronových a pozitronových paprsků a v Německu je ve spolupráci s Ruskem budován urychlovač FAIR.
Laserová technika:
Rusko s Německem jsou hlavními partnery při realizaci projektu obřího XFEL – Evropského rentgenového laseru na bázi volných elektronů – největšího laseru tohoto typu na světě (délka zařízení bude cca 3,4 km, to pak bude určeno ke zkoumání průběhu chemických reakcí). Největší ruský laser (Femta-Luč), umístěný od r. 2009 ve Všeruském vědecko-výzkumném ústavu experimentální fyziky (v uzavřeném městě Sarov v Nižněnovgorodské oblasti RF), patří mezi 10 největších laserů na světě.
V současné době je realizován projekt největšího laseru světa UFL-2M určeného k výzkumu jaderné syntézy. Ruská společnost IPG Photonics kontroluje 80 % světového obchodu s výkonnými vláknovými lasery (tj. lasery, jejichž aktivní prostředí tvoří optické vlákno dopované Ytterbiem – pozn. překl.).
Teoretická a experimentální fyzika
Rusko i nadále zůstává jedním z průkopníků fyzikálních věd. Od roku 1991 celkem 5 ruských nebo z Ruska pocházejících vědců obdrželo Nobelovu cenu za fyziku (to je méně než u USA, Japonska a Velké Británie a stejně jako u Francie a Německa).
 |
| Model pentakvarku |
Fyzika elementárních částic: I v této oblasti zůstává Rusko jedním ze světových lídrů. Ruští vědci a dodavatelé přístrojů a zařízení sehráli významnou roli při konstrukci LHC – Velkého hadronového urychlovače (největší urychlovač částic na světě umístěný v podzemí na pomezí Francie a Švýcarska – pozn. překl.). Do jeho projektu bylo zapojeno kolem 700 odborníků z Ruska, kteří se podíleli na konstrukci jeho detektorů. V roce 1997 ruští vědci D. Ďjakonov, M. Poljakov a V. Petrov předpověděli existenci částice pentakvark, která byla také skutečně potvrzena během experimentů na LHC v červenci 2015.
Termojaderná energetika: Rusko má klíčovou roli v projektu Mezinárodního pokusného termojaderného reaktoru, když financuje jedenáctinu nákladů a zajišťuje značnou část jeho zařízení. Celý projekt řídí ruský vědec Jevgenij Velichov.
Fyzika plazmatu: V roce 2016 se ruským fyzikům z Ústavu jaderné fyziky G. I. Budkera Sibiřské odbočky Ruské akademie věd poprvé v Rusku podařilo zahřát plazmu na teplotu 10 milionů stupňů. Rusko má největší zkušenosti ve stavbě a používání tokamaků – zařízení používaných jako magnetická „nádoba“ pro uchování plazmy o vysoké teplotě v magnetickém poli.
Gravitační astronomie:
Za významné účasti ruských fyziků v rámci mezinárodního projektu LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) byly poprvé detekovány a zaregistrovány gravitační vlny časoprostoru. Myšlenku použít Michelsonův interferometr ke konstrukci detektoru gravitačních vln poprvé zveřejnili ruští vědci Michail Gercenštejn a Vladislav Pustovojt již v roce 1962.
Radioastronomie:
Rusko vypustilo v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem Země největší kosmický teleskop na světě – radioteleskop Radioastron, umožňující získat dosud největší úhlové rozlišení (zvětšení) v dějinách astronomie.
Geografie a geologie
 |
| Jezero Vostok, Antarktida |
Geografie
Rusko je jednou z mála zemí, které úspěšně provádějí klasický geografický výzkum. V roce 1996 ruští polárníci s konečnou platností určili polohu jezera Vostok – největšího subglaciálního jezera Antarktidy. Během expedice Arktida 2007 se lidem poprvé v dějinách podařilo dosáhnout dna oceánu na severním pólu. V roce 2013 byl v Arktidě objeven nový ostrov, nejzápadnější ze skupiny Novosibiřských ostrovů, který dostal název Jaja.
V roce 2014 výprava speleologů z Moskevské státní univerzity vedená Andrejem Šuvalovem vytvořila světový rekord – spustila se až do hloubky 2199 m v nejhlubší jeskyni světa Krubera-Voronja (vysokohorská jeskyně na Západním Kavkazu, ležící v Abcházii; pozn. překl.). Během expedice byl objeven i druhý vchod do této jeskyně.
V roce 2015 ruská výzkumná loď Admiral Vladimirskij kromě dvaceti dalších objevů objevila na jihozápadě Tichého oceánu podmořský horský hřbet. V témže roce arktická expedice hydrografické služby Severní námořní flotily objevila 5 dosud neznámých průlivů, 7 mysů, 4 zálivy a 9 nových ostrovů v souostroví Nová země, čímž navýšila rozlohu ruského kontinentálního šelfu o 370 čtverečných kilometrů. Další dva nové ostrovy, které se objevily u pobřeží Nové země v důsledku tání ledovců, objevila s využitím hydrografů loď Horizont v roce 2016. Rozloha Ruska se tak zvětšila o území pětkrát větší než Monako.
Geologie a geologický průzkum:
 |
| Důl na diamanty (Saka, Jakutsko) |
Rusko provádí geologický průzkum (týkající se hlavně ložisek ropy a zemního plynu) na jedné devítině celkové rozlohy zemské pevniny a přilehlých pobřežních oblastí moří a oceánů. Byla objevena velká naleziště na pobřežních šelfech Arktidy, v Astrachaňské oblasti, na Sibiři a díky tomu roste objem zásob těchto surovin rychleji, než se vytěží (jen za rok 2014 bylo v Rusku objeveno 33 nových ložisek ropy a plynu a dále pak 53 ložisek tvrdých nerostů).
Probíhají také geologické studie – tak v roce 2015 vědci Státní univerzity v Novosibirsku prokázali existenci starověkého kontinentu Arktida tvořeného současnými okrajovými a šelfovými oblastmi Eurasie a Severní Ameriky (přesněji: takový světadíl existoval vlastně dvakrát – Arktida-I před jednou miliardou let a Arktida -II před 250 miliony let).
V roce 2016 ruští vědci ve spolupráci s kolegy z Francie a Německa prokázali, že v hloubce 400 až 600 km pod povrchem Země se rozkládá 2,7 miliardy let starý oceán větší než všechny oceány na jejím povrchu.
Paleontologie a archeologie
 |
| Exponát – zmrzlé mládě mamuta |
Kvartérní paleontologie:
RF je jedním ze světových lídrů v oblasti kvartérní paleontologie (období před 2,5 milionem let až do současnosti). V roce 1993 byly na Wrangelově ostrově nalezeny ostatky poslední světové populace mamutů, žijící na ostrově před 7 až 3,5 tisícem let, tedy v době, kdy vznikaly egyptské pyramidy.
V roce 2012 se ruským vědcům podařilo naklíčit semena stará 25 až 40 tisíc let nalezená v permafrostu (věčně zmrzlé půdě) kolem řeky Kolymy, což významně zvětšilo dosavadní poznatky o stáří semen schopných klíčení.
V roce 2014 ruští vědci „oživili“ největší vědě známý virus starý 30 tisíc let; virus byl schopen infikovat svého hostitele – améby. V Rusku existuje unikátní Pleistocénský park, ve kterém probíhá pokus o obnovení ekosystému „mamutí tundrostepi“ z období pleistocénu (nachází se v Jakutské oblasti na dolním toku Kolymy; pozn. překl.)
 |
| Vykopávky novosovobodněnské kultury (Altaj) |
Archeologie:
Současná ruská archeologie je jednou z nejúspěšnějších na světě a ruští archeologové průběžně přicházejí s objevy světového významu. V roce 1993 byla na Altaji nalezena mumie stará 25 tisíc let – jde o slavnou „princeznu Ukok“.
Během vykopávek novosvobodněnské kultury na Altaji, vedených Alexejem Rezepkinem, byl nalezen nejstarší meč na světě (tzv. „protomeč“), starověký architektonický sloup nebo starý dřevěný strunný hudební nástroj. V roce 2000 byla objevena nejstarší ruská kniha – Novgorodský kodex (vznikl kolem roku 1000 n. l.). Během posledních 10 let byla nalezena také řada dokumentů napsaných na březové kůře, a to nejen v Novgorodě, ale také v Moskvě, Vologdě a v dalších městech.
V roce 2008 byly v Denisově jeskyni na Altaji nalezeny ostatky vyhynulého „denisovského člověka“ (Homo denisoviensis), který byl blízkým příbuzným neandrtálců i současného člověka a předkem dnešních Melanésanů.
V roce 2015 se ruským archeologům podařilo nalézt a odhalit zbytky prvního hlavního města Egypta – legendární bílé stěny Mennoferu (město bylo známo i pod řeckým názvem Memfis; pozn. překl.).
V roce 2016 byla v Denisově jeskyni nalezena nejstarší jehla na světě stará 50 tisíc let.
