Napsal/přeložil mbi Eurasia 24
5.3. 2017
Ačkoliv to tak při posilování NATO v Pobaltí a neustálé protiruské rétorice nevypadá, poslední události naznačují, že může dojít k určité normalizaci vztahů mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Více v článku ruského serveru Gazeta.ru.
Poprvé po třech letech od ochlazení vztahů Ruska se Západem v souvislosti s navrácením Krymu do lůna ruského státu se uskutečnil oficiální telefonický kontakt na základě iniciativy představitelů NATO, uvádí se v prohlášení Ministerstva obrany RF.
Předmětem jednání byly otázky „bezpečnosti v Evropě, perspektivy obnovení vojenské spolupráce, předcházení incidentům a účast představitelů NATO na mezinárodních akcích organizovaných Ministerstvem obrany RF“.
Ministerstvo obrany zdůraznilo, že od okamžiku, kdy výbor NATO rozhodl o přerušení vztahů s Ruskem, byl tento rozhovor prvním kontaktem po vojenské linii na takto vysoké úrovni za poslední tři roky.
„Během rozhovoru Valerij Gerasimov upozornil svůj protějšek na znepokojení Ruska ze zvýšené vojenské aktivity NATO kolem ruských hranic a budování předsunutých základen Spojených ozbrojených sil NATO,“ uvádí tisková zpráva.
V závěru rozhovoru „obě strany potvrdily nevyhnutelnost dalších kroků vedoucích ke snížení napětí a stabilizaci situace v Evropě a dohodly se, že jejich kontakty budou pokračovat“.
NATO na východě
Napětí ve vztazích mezi Ruskem a NATO se zvýšilo v roce 2014 během tzv. „krymské krize“. Tehdejší generální tajemník NATO a současný poradce ukrajinského prezidenta Anders Fogh Rasmussen tenkrát vyhodnotil ruské aktivity nejen jako „hrozbu pro suverenitu Ukrajiny“, ale jako „hrozbu pro celou Evropu“.
Severoatlantická aliance přijala první opatření k posílení své přítomnosti v členských státech z východní Evropy. V září 2014 bylo rozhodnuto o vytvoření skupiny sil rychlé reakce předurčené k obraně Polska a pobaltských států před „potenciální agresí Ruska“.
Od jara 2015 probíhala v pobaltských státech vojenská cvičení a v červenci 2016 bylo na summitu NATO ve Varšavě rozhodnuto „o posílení východního bloku NATO“ – nastolení trvalé vojenské přítomnosti mezinárodních praporů Velké Británie, Německa a USA v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a v Polsku. Během celé této doby probíhal dialog Ruska s NATO výhradně a pouze po linii Výboru Rusko-NATO, jehož činnost byla navíc obnovena po dvouleté přestávce až loni.
O připravenosti NATO ke zlepšení vztahů s Ruskem opakovaně hovořil současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V rozhovoru, který poskytl švýcarskému deníku Le Temps, prohlásil, že členské státy aliance „musí být silné, rozhodné – současně však musí udržovat politický dialog, který umožní zlepšit vztahy s Ruskem“.
Generální tajemník NATO aktivně podporuje koncepci nové strategie ve vztazích NATO s Ruskem, kterou představuje „obrana“ ve spojení s „dialogem“ (tedy vydírání – pozn. edit.).
Moskva opakovaně zdůraznila, že útok na některou z členských zemí NATO je naprosto vyloučen. Také Stoltenberg souhlasí s tím, že ze strany Moskvy žádná hrozba neexistuje. „Jsme svědky toho, že Moskva je energičtější a rozhodnější, jsme svědky jejího posilování ve vojenské oblasti, ale nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu,“ prohlásil v rozhovoru pro BBC koncem ledna.
Jarní aktivity
Poslední dobou nabral dialog Ruska s členskými zeměmi aliance na obrátkách. 28. února se zástupce náčelníka ruského generálního štábu generálplukovník Alexandr Žuravljov setkal se svým britským protějškem generálem Gordonem Messengerem. Během setkání „obě strany posoudily aktuální otázky mezinárodní bezpečnosti a dohodly se na obnovení spolupráce po vojenské linii“.
Hned následující den, 1. března, se z iniciativy Ministerstva obrany Francouzské republiky setkal náměstek ministra obrany RF Alexandr Fomin s francouzským velvyslancem v Rusku. Bylo oznámeno, že jedním z témat setkání byly vztahy Ruska a NATO.
Vedoucí Oddělení evropské bezpečnosti Ústavu Evropy Ruské akademie věd Dmitrij Danilov se domnívá, že výše uvedený telefonický rozhovor zatím neznamená navázání trvalého dialogu.
„To, co se stalo, se stát muselo, protože není možné trvale udržovat politické kontakty pouze na pracovní úrovni. Těmi jsou v daném případě kontakty ve Výboru Rusko-NATO. Pokud kontakty na této úrovni pokračují, pak je to jen proto, abychom si nezavřeli dveře. Otázkou je, proč – v zájmu jakého výsledku necháváme ty dveře otevřené,“ řekl Danilov.
„Jedním z důležitých problémů, které by mohly být posouzeny, je vzájemné posílení transparentnosti v oblasti Baltského moře, takzvaná iniciativa v oblasti transpondérů (tedy režimu používání rádiových odpovídačů vojenskými letouny – pozn. edit.). Řešení tohoto problému však vyžaduje přejít ke konzultacím vojenských specialistů. I to může být například důvodem, proč se telefonický rozhovor uskutečnil,“ pokračoval.
Jinak se Danilov domnívá, že dokud NATO nedojde k závěru, že je načase navázat přímé kontakty mezi armádami Ruska a NATO, nemají podobné telefonáty velký smysl. „To, co se dnes stalo, je důležité. NATO udělalo první krok a fakticky jde o obnovení kontaktů po vojenské linii,“ konstatoval.
Závěrem Danilov uvedl, že tento pozitivní krok ze strany Severoatlantické aliance lze pokládat za obecnější trend k navázání dialogu Ruska se Západem, nastolený jak s novou administrativou Bílého domu, tak i v rámci rusko-britských vztahů.
Zdroj: gazeta.ru
