Senát schválil Šumavský národní park pro lidi, Sněmovna pro vědce a ekologické aktivisty

Avatar
Původní autoři


Exkluzivní rozhovor se senátorem Tomáše Jirsou (ODS):

Martin Kunštek

Vy jste se v Senátu hodně angažoval ve věci pozměňovacích návrhů k novele zákon o ochraně přírody a krajiny s nimiž Senát vrátil návrh zákona Sněmovně. Můžete nám popsat v čem spočívá rozdíl mezi sněmovní a senátní verzi novely? “

Hlavní změna je, že Senát z vědeckého parku s nadpoloviční divočinou či bezzásahovostí udělal opět normální středoevropský národní park podle IUCN, tedy pro park pro lidi, ne pouze pro vědce a ekologistické aktivisty. V podstatě by park fungoval tak jako dosud.


Čím si vysvětlujete, že poslanci nakonec Senát přehlasovali a prosadili původní sněmovní verzi? “
To má řadu důvodů. ANO mělo nařízeno hlasovat pro vládní verzi. Vládní koalice nakonec dala dohromady pouze 78 hlasů, ale vládu zcela podpořila TOP 09 a STAN, kteří se z nějakých důvodů spojují se zelenými. A všichni byli pod obrovským mediálním tlakem Hnutí Duha. 
Účastnil jste se vyjednávání s poslanci. Cítil jste v pozadí nějaké politické tlaky ze strany vlády, nebo dokonce přítomnost nějakých „paralelních motivací“ např. od ekologických sdružení?
Základem hlasování v poslanecké sněmovně je dohoda mezi Andrejem Babišem a nevládními zelenými organizacemi. Bylo to i ve zprávách. Jak konkrétně ta dohoda zní nevím, ale obě strany potvrdily, že se dohodly. A Hnutí Duha za to dostala Šumavu. Mediální tlak, který vyvolalo na podporu vládního návrhu  zákona, byl obrovský.
 Mezi lidmi ze Šumavy se hodně mluví o tom, že kolem národního parku Šumava „lítají“ obrovské peníze. Místní dokonce hovoří o tom, že Ministerstvo životního prostředí rozdává různým ekologickým sdružením angažujícím se ve prospěch zachování současného zbídačeného stavu šumavských lesů obrovské prostředky na různých grantech a dotací ze státního rozpočtu a z fondů EU. Místní lidé o tom hovoří v podstatě jako o korupci za státní peníze. Máte jako zákonodárce v tomto směru nějaké poznatky?
Ano, vše potvrzuji. Peníze dostávají jak nevládní organizace na svoji činnost a propagaci divočiny, tak někteří vědci na výzkumy šumavské divočiny. Dokonale je například zdokumentováno, jak asi před třemi lety  Hnutí Duha získalo grant z Norských fondů na “Zvýšení demokratického rozhodování o NP Šumava”, asi 1,4 milionu korun, za které vyrobilo kampaň na shození senátního návrhu zákona o Šumavě.
Máte nějaké poznatky o tom, že někdo má zájem na tom, aby Šumava nebyla místem živého lesa, ale aby se ta spoušť časem přeměnila na poušť. Mě taková představa připadá otřesná, ale slyšel jsem to od několik místních lidí v okolí Svatého Tomáše. Proč by proboha někdo něco takového měl chtít?
Přečtěte si něco o filosofii divočiny, myslím, že se ten jejich žurnál jmenuje Sedmá generace. Je to filosofie, jako byl třeba komunismus. Pro ně je “divočina” droga. A vědci se na tom přiživují svými výzkumy, protože to co se děje s lesy na Šumavě je v evropském prostoru neopakovatelné, vlastně nemyslitelné. Soudní znalec ing. Simon spočítal, že škody na životním prostředí, ztráty lesa, vody, kyslíku atd. jsou asi 43 miliard. Kdyby se to dělo kdekoli jinde, šli by aktéři do vězení. Ale druhý znalec dal razítko na to, že v národním parku nemohou žádné škody na životním prostředí vzniknout. A je hotovo. Naše společnost je příliš bohatá a příliš zpovykaná, že to dovolila. Pro Šumavu je to ale tragédie. 
Ekologičtí aktivisté senátory obvinili z toho, že svými pozměňovacími návrhy chtějí způsobit zabetonování Šumavy developery. Můžete se k tomu nějak vyjádřit. Co by se na současné praxi změnilo pokud by poslanci byli bývali přijali Vaše pozměňovací návrhy?
Je to opět zelená propaganda. Lživá propaganda. Od roku 2000 nás zelené nevládky obviňovali, že chceme na Šumavě kácet, těžit a prodávat dřevo. Měli miliony na kampaně a veřejnost na to slyšela. Když se ukázalo, že nikdo z politiků nikdy nic netěžil, naopak, nejvíce se těžilo za zelených ředitelů parku, zkusili to s developerama a s obchodováním s pozemky. Je to opět vylhaná kampaň, na kterou ale mají peníze.
Před projednáváním zákona vráceného Senátem se u poslanců za přijetí senátní verze přimlouval i prezident republiky Miloš Zeman. V jeho projevu zazněly některé dost otřesné informace jako, že původní pramen Vltavy vyschl a aby se to „ututlalo“ tak jej správa parku přenesla o několik kilometrů dál. Nemalou část Vašeho senátního obvodu zabírá právě Šumavský národní park, takže předpokládám, že máte situaci zmapovanou. Jak to tam ve skutečnosti vypadá?
Prezidenta si za jeho projev vážím. Ve všem měl pravdu. Bohužel situace je taková, že on je jeden z mála statečných, který se takto otevřeně může k zeleným ekologistům vyjádřit.
Prezident republiky rovněž uvedl, že v důsledku nezasahování proti kůrovci uhynulo 60 tisíc stromů. Můžete tuto informaci jako místa znalý potvrdit?
Já mám informace, že díky prosazování divočiny uschly na Šumavě tři miliony stromů. Na to jsou poměrně přesné statistiky. Kdyby někdo řekl otcům zakladatelům v roce 1992, že pod dozorem státní ochrany přírody uschnou na Šumavě tři miliony stromů, považovali by vás za blázna. Nikdo si to takhle nepředstavoval. Je to státem řízené šílenství.
Nechci se tvářit jako stoupenec minulého režimu, ale za takovou spoušť by podle mě za „bolševika“ někdo dostal hodně dlouhý kriminál. Jak je možné, že v demokratické společnosti to došlo tak daleko, že se nám obrovská část Šumavy přeměnila v „zónu smrti a zmaru“?
Jak jsem řekl, jsme bohatá a zpovykaná společnost, která pomocí zelených bláznů ničí sama sebe. Podobná situace se vyvíjela posledních padesát let v USA, popisuje to kniha Patricka J. Buchanana “Smrt Západu”, až Američané jako záchranu zvolili Trumpa. Ostatně, podobné sebezničování předvádějí nevládní organizace a někteří politici s vítáním migrantů.
V ČR máme několik národních parků. Navštívil jsem je postupně všechny, ale nikde mi to nepřišlo tak už na pohled katastrofické jako na Šumavě. Třeba Krkonoše jsou zelené. Stejně tak v Česko saském Švýcarsku rostou normální živé stromy a ani v Podyjí, které jsem sice neprojel celé, jsem neviděl nějaký souvislý pás mrtvých stromů. Čím to je, že zrovna Šumava to takto hrozně „odskákala“? Čím se Šumavský park liší od těch ostatních?
Sám nevím, čím si nešťastná Šumava jejich pozornost zasloužila.  Pravděpodobně tím, že necháte-li přemnožit na Šumavě kůrovce, stoprocentně vznikne kůrovcová kalamita, zmar a ta jejich divočina. Jako vedlejší produkt vzniká vynucené kácení v pufračních zónách a miliony korun za prodej dřeva. Ale pozor, celé to řídí ministerstvo životního prostředí a zelené vedení Národního parku.  
Zaráží mě ještě jedna věc. V Krkonoších normálně funguje turismus. Staví se tam hotely, budují se i nové sjezdovky a lanovky. To místo se prostě rozvíjí a postupně začíná celkem slušně prosperovat. Místní lidé se odsud nestěhují pryč, protože tam mají práci a většina z nich si třeba letošní zimu docela pochvaluje. Naproti tomu Šumavu jako by někdo „zaklel“. Přitom i z Krokonoš byla po válce odsunuta většina obyvatelstva. Dnes to ale vypadá úplně jinak. Na Šumavě je naopak sem tam nějaký ostrůvek kde najdete třeba nějaký hotel nebo penzion, kde se můžete občerstvit a ubytovat, ale celkově region působí dost zuboženě. Přitom na druhé straně hranic v Rakousku, kde mají stejné přírodní podmínky to docela žije a místní vypadají o dost spokojeněji. Čím to je, že na naší straně Šumavy to nefunguje?
Protože ti zelení blázni považují turismus a rozvoj za škodlivý. Filosofie divočiny jde opačným směrem. Svléknout se a na stromy!
Několikrát jsem četl, že pod troskami bývalého lesa už se objevují nové semenáčky a že les ukazuje svoji sílu se sám obnovit. Přiznávám, že jsem neprošel Šumavu křížem krážem, ale tam kde jsem byl jsem nic takového neviděl. Vy jste při setkání s místními starosty asi viděl víc. Jak to tedy je s tou zázračnou schopností lesa se sám obnovit?
Určitě se někde lesy obnovují, pod uschlým lesem již nějaké semenáčky byly a ty nějak rostou. Ale na mnoha hektarech se les neobnovuje a krajina vysychá. Pro ty blázny je to divočina, ale pro normální lidi tragédie.
Nemáte obavu, že za pár let bude Šumava vypadat jako Rocky moutains (Skalisté hory)? Tedy, že po odumření stromů déšť odplaví i půdu a postupně vyschnou i všechny prameny. To už by totiž byla katastrofa národohospodářských rozměrů, která by nepříjemně zasáhla podstatnou část Čech. Přece jen na Šumavě pramení velká část českého vodstva a jejich vyschnutí by mohlo životně ohrožovat i Pražáky – včetně těch, kteří se jako aktivisté jezdili poutat ke stromům aby bránili kůrovce …
Ti poslanci, kteří dnes hlasují pro vládní předlohu, ti, kteří přehlasovávají Senát a chystají se přehlasovat veto prezidenta, budou zodpovědní za tuto tragédii, bez ohledu na to, že to domluvili Babiš s Brabcem a zelenými nevládkami. Jednou se budou zodpovídat svým dětem, proč to dopustili.
Co je podle Vás nutné udělat, aby se Šumava stala znovu místem živé přírody, kde roste živý les a v něm žijí živá zvířata?
Prezident říká, že řešení je zrušit národní park. Má pravdu, kdyby tam nebyl národní park, příroda by se musela normálně chránit. Musí se změnit politická reprezentace a vrátit se k normálním konzervativním hodnotám. Prostě zelený les je lepší než suchý les. Ale současná vládní koalice podporovaná TOPkou vám tvrdí opak. Pro Babiše s Brabcem je to obchod, pro Sobotku jeho levicový progresivismus, pro Kalouska honění městského liberálně zeleného voliče. A pro Šumavu smrtící kombinace. 
Loni jste obhájil senátní mandát, takže máte před sebou ještě nejméně pět a půl roku možnosti zkusit v tomto směru zákony upravit. Předpokládám, že snahu asi nevzdáte. Jako krajan právě z Vašeho obvodu si dovolím na závěr zeptat, co do Vás v tomto směru můžeme čekat?
Bude-li  vládní návrh přijat, všichni aktivisté a vědci se vyviní ze své odpovědnosti a nebude koho popohnat před soud. Proto ten obrovský tlak na přijetí tohoto zákona. Jen co vyhrajeme volby, zrušíme nejen EET, ale i financování nevládních ekologistických organizací. Zastavíme poblázněné financování výzkumů šumavské divočiny. A přijmeme zákon, který zachrání ze zelené Šumavy to, co se dá zachránit. A budeme sázet, sázet a sázet nové stromy.