Pokus o restituci růžového tanku aneb Český Absurdistán se opět vyznamenává

Avatar
Původní autoři
Jiří Jaroš Nickelli
22. 5. 2017   České národní listy

Brno v Den muzeí 20. května 2017. Sama příroda se hněvá na pochod sudetů a kolaborantů z Pohořelic do Brna. Pořádně se zatáhlo a brněnskými ulicemi fučí studené větry. Nestačí ovšem vymést myšlenkové metaboláty z hlav brněnských uctívačů tzv.”vyhnaných” a sudetských Němců a symbolu jejich zpupnosti – Německého domu. My, kteří jsme potomci a příbuzní obětí sudetoněmeckého řádění, jsme okřikováni, nadávají nám a posílají do horoucích pekel. A když už se zapředne jakási diskuse, tvrdí nám do očí – “Vaše oběti Osvětimi jsou Vaše osobní věc a netýkají se sudetů a Německého domu!” Pravdou ovšem je opak.

Nikdo si dnes netroufá tvrdit, že oběti Osvětimi a vyhlazovacích táborů smrti jsou osobní věcí našich židovských spolubratří! A ti, co tvrdí, že “holokaust anobrž šoa neexistoval” jsou a musejí být oprávněně trestáni za nebezpečnou společenskou lež. Takže naše oběti Osvětimi, které tam byly posílány brněnskými nacisty pobývajícími v tzv. Německém domě, se týkají celé společnosti a celého světa! A basta.

V Brně se toho dne konaly souběžně dvě akce. Jednak ono takzvané “Smíření” (s kým??) a jednak protest proti pochodu Pohořelice, Německému domu a nátěru tzv. růžového tanku. O smíření zde psát netřeba, protože se tím historicky znemožnili jak občané podporovatelé, tak brněnský magistrát natolik veřejně a mediálně, že to nemusíme rozebírat.

Akce Hraničářů, Klubu společenských věd, vlasteneckých organizací ČSBS, ČSOL, Sokolstva, Masarykovy akademie, Matice Čech a Moravy a dalších složek, počala u pomníku TGM u lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ne náhodou jeden z řečníku pravil, že socha TGM se dívá vážně a téměř zasmušile na dění kolem,jakoby její pohled putoval od Ústavního soudu až za obzor k trubkovému monstru majícího upomínat na Německý dům. Nedivíme se tomuto přirovnání,protože vývoj v republice je na galaxie vzdálen vizím a záměrům TGM, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika, zakladatelů státu. Pořadatelka akce Dr. Štofanová ve svém projevu zdůraznila, že akce obhájců sudetů a Německého domu poškozují jak památku bojovníků a obětí fašismu, tak vyvolávají nejistotu ohledně kolaborace státních představitelů, jak je pan Herman, který si představuje republiku začleněnou do Německa(!).

Sám jsem ve svém projevu za ČSOL Brno označil Německý dům za pangermánské a nacistické doupě, které bylo sídlem wehrmachtu, sídlem slučovacího sjezdu nacistů a henleinovců a místem pobytu nejhorších nacistických stvůr Brna, jako byli Czerny, Folta,Judex, Kopriva, vrah Koslowski, Ziffer a řada dalších. Do Německého domu chodily na sjezdy brněnské nacistky a Němky, které chodily i do Kounicových kolejí na popravy a braly na ně i své děti. Jak je to dnes?

Současní hanbáři naší politiky vedou republiku sebezáhubně od jednoho politického pankejtu ke druhému, bez ohledu na potřeby a zájmy našeho lidu. Média a novinářští šmokové oblbují masy neustálým štvaním proti osvobození republiky armádou SSSR, vykládají osvobození jen jako zásluhu západních spojenců. Neustálé útoky proti Ruské federaci, proti ruským památníkům osvobození korunují poslanci parlamentu jako madam Landšádlová, která v jednom ze svých záchvatů vyhlásila potřebu jaderné války s Ruskem. A madam místo aby se léčila v patřičném ústavu, dále vykonává poslaneckou funkci. Ixtoto je součástí dnešního Absurdistánu státu, který v Brně opět vyvrcholil zákazem restituce tzv. růžového tanku. Dnes je tank v péči Vojenského historického ústavu v Praze v expozici vojenské techniky v Lešanech. VHÚ již dříve údajně rozhodl o uvedení těžkého tanku řady KV do původního stavu.

Tank, jak známo, v devadesátých letech znehodnotil růžovým nátěrem exhibicionista a režimní aktivista pan Černý, zvaný některými umělec. Blábolilové jeho čin označují za “umělecké dílo”(!) Jeho konání stát strpěl, přestože de facto znamenalo velkou urážku památky ruských osvoboditelů a daru SSSR a jeho nástupníka Ruské federace. Pak mu pomohla v tomto konání i “skupina nedotknutelných” poslanců chráněných imunitou. (!) Dnes byl tank převezen do Brna v rámci exhibic smiřovaček a mítíngů, fedrovaných magistrátem. Vždyť jen celé monstrum na místě Německého domu údajně stálo magistrát kolem dvou milionů korun (!). Tyto peníze mohly být jistě využity plodněji – třeba na školy, bezdomovce, nemocnice apod. Nikoli však v Brně, jež politik Bělobrádek prohlásil za “politické Sudety”(!).

Skupina vlastenců Klubu vojenské historie Staroviček (kde se mimochodem nachází poslední ruský tank T-34 na Moravě na pietním místě!) přijela do Brna ve srozumění se současným majitelem tanku KV, vojenským muzeem VHÚ Lešany,aby provedla symbolickou restituci stavu tanku z  nehistorické růžové barvy na repliku zelené barvy, užívané armádou SSSR. V žádném případě tudíž nešlo ani o “poškozování cizí věci” ani o “poškozování uměleckého díla” (!!). Toto jsme také vysvětloval jako emeritní muzejník se čtyřicetiletou praxí Policii ČR, která dorazila na místo časně po zahájení restituce. Jak se to Policie dozvěděla. Inu, jaká tradice panuje v našem Absurdistánu.

Přece udavačská! Pilní udavači nelenili. Tito dědicové mytického rakouského Bretschneidera, známého ze Švejka, ihned pracovali a udali orgánům akci našich vlastenců Klubu vojenské historie za tepla.

Dlužno říci, že proti udání vznikl na místě kolektivní odpor. Všech asi dvě stě účastníků shromáždění u tanku se na dotaz Policie ČR přihlásilo kolektivně k malování tanku nazeleno! Tím dali najevo naprostou solidaritu s celou akcí. Dlužno podotknout,že mladí příslušníci PČR brali celou věc vysoce profesionálně a taktně, a jeden z nich dokonce se vyjádřil na margo stavu společnosti, která v devadesátých letech netrestala malování tanku narůžovo a nyní má zasahovat proti malování nazeleno.

Policie byla ve složité situaci, zapříčiněné nesmyslným udavačstvím, ale řešila vše s klidem a  k projednání pozvala velitele KVH Starovičky na stanici. Ruský jeep pak doprávázela čestná stráž PČR za potlesku celého shromáždění a jeho velitel odjel vykonat protokol.

Akce skončila klidným rozchodem účastníků a my legionáři i někteří účastníci jsme komentovali iniciativu udavačů stejně – jako absurdní stav naší společnosti. Brněnský magistrát a jeho služebníci, stejně jako množství obhájců Německého domu, se tak stali “užitečnými idioty” věci nepřátelské osvoboditelům, republice a presidentům Osvoboditeli a Budovateli.

Dr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno
autor je pozůstalý po oběti gestapa,příbuzný obětí Osvětimi