Jiří Jírovec
12. 5. 2017
“Darebáci, starýho člověka nepustí sednout.” [upozornil jsem ji, že s Jónou stojíme … ] “Stojí, stojí, ale kdyby seděl, stejně by nepustil, já je znám,” vřeštěla ta paní a udeřila Jónu deštníkem. Š & G, Moje jízda tramvají.
Tak lze parafrázovat jednání Sněmovny 9.5. 2017. Proti sobě stojí Jónové, kteří se nestačí divit, jakou špínu ti (dlouhosedící) vylévají na Babiše z kyblíčků, které jim naplnili poradci a strategové.
Časem se špína mění. Ukázalo se, že dávné Babišovo podnikání je politicky passé. Babiš měl cosi vysvětlit ohledně korunových dluhopisů. K tomu pak přibyla kampaň, kdy dva “nezávislí” novináři přišli s nápadem na seriál minidetektivek. Patrně s úmyslem vtisknout do povědomí diváka, že ten Babiš je kurva, která se neštítí ničit konkurenci a případně donutit bývalé úspěšné podnikatele k pláči nebo až k sebevraždě.
Šťourat do minulosti je ošidné, protože může přivolat vzpomínku na zašlé časy, OKD a byty ČEZu. Když jde o vládnutí, jde ostatní stranou. Proto vznikla koaliční smlouva.
Kritika Babišova podnikání je, samozřejmě nechtěně, kritikou kapitalismu samého. Ten přece umožňuje zcela legální likvidaci konkurence. Silnější postupně vytvoří takové podmínky, že se slabší nemůže bránit a skončí a nebo ještě rád prodá. Angličtina zná termín “hostile takeover”, tedy získání firmy proti vůli vlastníka.
Tohle nevymyslel Babiš. Baťa likvidoval drobné ševce stejně jako nadnárodní společnosti kanadské farmáře. Příchod řetězce WalMart ničí drobné obchodníky široko daleko.
Sněmovna na Babišovi původně žádala vysvětlení jeho podnikání. V mediích se objevily otázky, o nichž nelze jednoznačně říct, že to jsou přesně ty, které antibabišovce zajímaly. Sobotka se ale dal slyšet, že Babišova odpověď je pamflet a tím celou záležitost odsunul do minulosti.
Bylo tedy zapotřebí najít něco jiného. Tím vstoupila do hry media. Prý je Babiš koupil, aby mohl napadat politické protivníky. Tato zjednodušující myšlenka vede ke třem otázkám:
(1) Které články to jsou a kde je jejich analýza;
(2) Pokud existují, jde o účelové pomluvy a nebo se činy v nich popisované staly a bude o nich jednat další mimořádná schůze Sněmovny; a
(3) Proč zbylá nezávislá media nekonají?
Šimkovo a Grossmannovo “kdyby seděl, stejně by nepustil” se ozývá jako stokrát opakovaná lež: “i kdyby nevlastnil, tak by lhal”.
Jako deus ex machina se objeví nahrávky. Pěkně odstupňovaně, jak bylo zrovna zapotřebí. Odposlouchávání je nezákonné, ale ani státní zástupce, ani policie nekonají. Poslanci předstírají, že to je hnusné, ale, že se obsah nahrávek nesmí před veřejností tajit a tak do těch sraček začnou šťourat, aby zasmrděly.
Z Babiše se má v očích veřejnosti stát sprostý podezřelý. Něco na způsob Wolkerovy pohádky “O milionáři, který ukradl slunce”. Bohatý přece nemá nikdy dost. Jistě, jsou i takoví, kteří se včas stáhnou a plody své práce si pěkně užívají třeba ve Švýcařích.
Babiš vydírá ty “malé”, co občas nějakou tu zlatku státu upřou. Nejspíš proto, aby pak mohl miliardy stáhnout do svého měšce.
Čert ale vzal Čapí hnízdo a nějaké dotace. A tak se objevilo ohrožení demokracie a s ním oslí můstek: demokracie je ohrožena závislostí medií. Jenže, která to v Česku jsou?
Babiš ve Sněmovně několikrát řekl: “Vy jste si mě stvořili.” A podařilo se mu nemožné: Sprcha sraček shromážděných na Babiše způsobila, že se poslanci ve žvanírně (to o Sněmovně kdysi řekl Rudolf Hrušínský St) rázem očistili od všeho nepravého a jakmile se podaří zlikvidovat ANO, které se tváří jako politická strana, budou poslanci nadále mluvit jen pravdu a čistou pravdu.
V českém mediálním prostoru se občas mluví o tom, že ČSSD má americké poradce. To je možné, protože obvinění politika ze lži nese cizí známku. A může být likvidační. Nejde o každodenní lži, ale o křivou přísahu, nejlépe nad biblí. Americkou veřejnost nazajímalo, jestli Clinton do Lewinské zasunul. Republikáni, kterým by odvolání Clintona z úřadu pomohlo ve volbách chtěli Clintona chytit na lhaní před vyšetřující komisi. Vše vyšumělo, když presidentovi právníci přišli s objevným tvrzením, že orální sex není sex.
Media vždy vznikají s určitým záměrem a zanikají, když se přestanou vlastníkům politicky nebo ekonomicky vyplácet. Výjimku tvoří veřejnoprávní ČT a Čro se zajištěným přísunem peněz. Jejich nezávislost je úsměvná. Jsou bezpečně anti-babišovská a anti-zemanovská.
Kdyby nezávislá media v Česku existovala, musela by psát o tom, že nejde demokracii, ale o nízké volební preference ČSSD.
Sobotka bojuje o vlastní budoucnost. Přiznejme mu, že již od krajských voleb. Bělobrádek předčasné volby nechce, protože potřebuje se STAN 10%, aby se do Sněmovny vůbec dostal. ODS a KSČM mají preference celkem dobré a tak jsou pro volby. Kalousek ještě vyčkává, protože není jasné, kdo by s TOP 09 chtěl vytvořit koalici. Všichni doufají, že se podělí o 30 bodů, které zatím má ANO.
Výkon řady poslanců lze popsat prostřednictvím výroku Andělína Střevlíčka z Tankového praporu : “A vítr s sebou dál a dál unášel vzteklý hlásek […] vytrvale prorokující pochmurné činy, které ona nesympatická stvůra […] ještě vykoná. Když skončil, hnán do civilního prostoru […] pravil desátník Andělín Střevlíček nahlas: ,,Ten si zas nasral do krku, až mu hovna tečou po bradě!“ ZDROJ
Smrad se ze Sněmovny valil plnou silou.
Dodatek
Autor nemá a neměl žádné vazby na politické strany. Sleduje výhradně západní a česká media. Kdyby si ČSSD nevedla tak, jak to činí dnes, byl by nejspíše jejím příznivcem.
