Černá realita vyretušovaná do růžova

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
12. 9. 2017
Dnes 12. 9. 2017 jsem dostal jako nevyžádanou poštu článek s dlouhým názvem: Sobotka se rozjel: „Zvedneme minimální mzdy v ČR na 12% té průměrné v Německu!“ Už 28 let pracují Češi na „německý zázrak“ za pár šlupek a berou v průměru třetinovou německou mzdu! Bude líp? s datem 19. května 2017. Je tedy cca čtyři měsíce starý, ale stále stejně aktuální. Samozřejmě, že jsem si článek se zájmem přečetl a přesto, že mnohá fakta v něm uveřejněné jsou mi známa, celkově jsem byl šokován. Jak se také v článku praví, každý rozumně uvažující občan ČR musí uvedené skutečnosti uznat ze relevantní, za faktické a neoddiskutovatelné, jakkoliv se najdou lidé, kteří tomu neuvěří. 

Neuvěří proto, protože o realitě dnešních dnů neuvažují. Jsou totiž relativně spokojení, ale pokud by si zmíněný článek přečetli, jistě by o stavu našeho státu začali vážně uvažovat. Článek je svým obsahem hodně pesimistický, deprimující a v mnohém takřka beznadějný, nicméně je třeba si uvědomit, že taková je realita a že je potřeba s tím něco dělat!

Jen co jsem dočetl „pravdu“ o realitě české společnosti po 28 letech od Velké hadrové listopadové frašky, našel jsem na webu Aktuálně.cz článek od nejgeniálnějšího, nejvěrohodnějšího, nejobjektivnějšího glosátora naší současnosti Martina Fendrycha a kousl jsem věru do kyselého (vý)plodu:

https://nazory.aktualne.cz/komentare/klaus-junior-jako-premier-vratit-lidem-zemi-nesmysl/. Je sice pravda, že od pana Fendrycha očekávat něco vskutku pravdivého, věrohodného by bylo více než naivní, ale ve srovnání s tím, co si lze přečíst o premiérovi Sobotkovi, jeho vládě (vládách), ČSSD a de facto politické historii a vývoji naší společnosti od r. 1990 do dnešních dnů, lze o článku pana Fendrycha říce ono známe: „Hnus velebnosti…“!

Zatím co článek šéfredaktora webu AE News (jistými lidmi či kruhy považovaného za prokremelský) předkládá čtenářům souhr faktů, o jejichž pravdivosti nemůže být pochyb (až na výjimky Fendrycha, havloidů a pražské kavárny), erudovaný prozápadní (Sorosův) dobroser pan Fendrych nám maluje českou společnost a život občanů v těch nejrůžovějších barvách. Tak např. na výrok V. Klause ml., který říká, že „Chci vrátit lidem jejich zemi“ se pan Fendrych s podivem ptá: „On nám Česko někdo vzal? Svou zemi už nemáme? Tohle je přece podsunutá, hyperpopulistická lež; jestli nám někdo (kdo?) ukradl zemi….?“ On pan Fendrych má vždycky jiné vidění české reality, než většina občanů, ale takovou otázku může položit opravdu jen idiot. A Fendrych idiot je, neskutečně užitečný, pilný, snaživý, jen ta jeho nadměrná snaha jde jaksi v niveč, pokud jde o nás, občany České republiky. Zato poslouží svým chlebodárcům, kteří jej za jeho duchaplné žvásty, ale hlavně lži a mystifikace dobře odmění. A to je přece to, co pan Fendrych potřebuje a co chce.To je ale jedna stránka věci.

Vrátím-li se k článku o Sobotkovi a o tom ostatním, je tu ještě jedna závažná věc. V článku je několikrát dostatečně jasně konstatováno, jak na tom jsme ve srovnání např. s naším sousedem, SRN. Nehodlám opakovat vše, co je v článku uvedeno, chci jen poukázat na skutečnost, že aniž bych Němcům záviděl (svým způsobem jim ale stejně závidím), ve srovnání s námi se mají, lidově řečeno, „jak svině v žitě “. Znamená to, že Německo je velmi, velmi bohatý a prosperující stát. Jak by ne, když jak se píše v článku, na ně děláme my a všichni ostatní z postkomunistických států. Nemálo tomu je však Německo dokonce tak bohaté, že je schopno uživit sta tisíce imigrantů, aniž by jeden z nich (výjímka je z oblasti snů) byl nějakým způsobem užitečný, resp. produktivní, tedy pracoval. Nemyslím, že by zrovna natahování rukou po imigrantských příspěvcích byla nějaká záslužná činnost, natož produktivita. Nicméně, není od věci udělat si malou rekapitulaci, jak na tom „ubozí běženci“ v Německu jsou:

a) pro nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 eur měsíčně (3878 korun).

b) pom ukopnčení přijímacího zařízení mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (přes 9700 korun)

c) pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2278 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.

c) Německo odhaduje, že letos (2015) vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur, tedy cca 270 miliard korun (všechny údaje pochází z r. 2015, takže k dnešnímu dni budou výrazně jiné – vyšší). To jsou fakta.

Obraťmě list na jinou stránku našich vzájemných sousedských vztahů s SRN, která má povahu našich pohledávek. Jistě není čtenářům neznámé, že jakkoliv a všemožně některými našimi prozápadními politiky (Herman, Bělobrádek, resp. KDU-ČSL, TOP 09 apod.) trvale „okecávají“ vyrovnání se s pohledávkami po II. SV, čímž mám na mysli poválečné reparace, pak otázka reparací je stále nedořešena. Ponechme stranou všechny nuance, které se reparací týkají a vycházejme z faktu, že reparace nebyly ze strany SRN splaceny a že nám tedy stále dluží (v přepočtu na dnešní měnu) cca 3 biliony korun českých. Ptám se, jestliže je Německo schopno hradit pobyt více jak milionu imigrantům, má-li tolik peněz, proč nám nezaplatí 70 let staré pohledávky z reparací? Jsou jim snad muslimové-islamisté, potažmo potenciální teroristé a jejich islamističtí, multikulturní ideologové bližší nebo snad prospěšnější, než my, kteří pro ně děláme a díky nám (a jiným východním zemím) jsou mj. také takto bohatí?

Pokud by na tom bylo Německo „tak dobře jako my“, měl bych ještě pro jejich dluhy a nezaplacení reparací jisté pochopení ( máme s tím své zklušenosti, jsme sami rovněž zadluženi až po uši), ale vydávat miliardy eur do lidí, kteří by měli být (údajně) pro ně v budoucnu ( je otázka zda-li vůbec) ekonomickým a multikulturním přínosem, je jejich politika opravdu nepochopitelná. Navíc, pokud by to byla jen jejich vnitřní politika a záležitost a nás se netýkala a pokud by vůči nám neměli letité závazky, mohlo by nám to, co dělají v Německu, být úplně jedno. Imigrace se však co se budoucnosti týká, ekonomicky, kulturně a v neposlední řadě i civilizačně, negativně dotýká jak nás, tak ostatních východoevropských států.

Je tedy otázka, zda se my, většina takto civilizačně ponížených také Evropanů máme i nadále ustrašeně chovat a trpět statut poddaných, na Německu závislých námezdních dělníků a levné pracovní síly, nebo se této poníženosti vzepřít a dát jasně najevo, že jsme svébytný, samostatný národ, který má svou hrdost, národní autenticitu, vzdělanostní, kulturní a řemeslnou úroveň, že patříme do Evropy stejně, jako oni Němci. Co vy na to? Co s tím uděláme?

(Viz příloha).

Dodatek:

Toto je dnešní nevyžádaná pošta od ČSSD, která mi byladoručena v 19,34 hod. a vhodně navazuje na výše uvedený článek o panu Sobotkovi a jeho vládě:

Dobrý den,

rádi bychom se s vámi podělili o důležitý úspěch: náš návrh na zvýšení platů pro učitele o 15 % a pro policisty, hasiče, zdravotníky a další státní zaměstnance o 10 % dnes schválila vláda! Jednání o zvýšení platů nebylo jednoduché, ve vládní koalici jsme byli pro navýšení platů jediní.
Není možné, aby ekonomika rostla a stát bohatnul, zatímco poctivě pracující občané dostávali mizerné mzdy. To platí jak pro učitele, policisty nebo hasiče, tak pro všechna další zaměstnání včetně soukromého sektoru. Když jsme v roce 2014 po letech přebírali vládu, byl průměrný plat učitele necelých 23 000 korun. Dnes to je téměř 26 000 korun. Zvyšování platů ve veřejném sektoru je jedním z deseti opatření našeho plánu na růst mezd v celé ekonomice.

Heslo „Když bohatne země, musí bohatnout i lidé“ pro nás není jen předvolebním tahákem. Naše sliby plníme!
Děkujeme za vaši důvěru.

Lidé jásejte, plesejte, jen se z toho nepokálejte!