Karel Hyka
19.10.2017
Následující text nabourává obecně přijímanou tezi o tom, že Národní demokracie je stranou antisemitskou a extremistickou. Je ukázkou, jak naše dnešní demokracie, reprezentovaná orgány ministerstva vnitra, nedokáže v praxi odlišit společnosti nebezpečné činy, definované v zákoně jako zločiny, od extravagantních a mnohdy pravda až nechutně provokujících politických postojů, které se ale stále odehrávají v rámci demokratické diskuze. Vystoupení soudního znalce a právního zástupce Ministerstva vnitra ČR pak skýtají smutný obraz na úředního šimla, který místo v maštali řehtá na politickém kolbišti.
V procesu vystoupil soudní znalec Dolista, ale důkazní materiály, které uvádí v posudku, nepodporují jeho závěr, že Národní demokracie je extremistickou stranou.
Národní demokracie podala v srpnu minulého roku žalobu na MV za to, že je v pravidelných zprávách ministerstva o extremismu označována za extremistickou stranu. Strana se domnívá, že opakovaným poškozováním její pověsti bylo závažným způsobem zasaženo do jejích práv. Proces začal 15. června 2017 u Městského soudu Praha. Kvůli posouzení otázky, zda Národní demokracie naplňuje znaky extremismu, byl osloven prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., Th.D., znalec v oboru politologie se specializací na náboženský extremismus, rasismus a fundamentalismus. Na soudním znalci se musela shodnout žalující i žalovaná strana. Národní demokracie si ze seznamu možných znalců vybrala Dolistu, protože v zásadě nebylo z čeho vybírat. Na seznamu byl např. nechvalně proslulý Josef Zouhar, se kterým měl Adam Bartoš tu čest setkat se již v roce 2016 při polenském procesu.
Znalec Dolista vypracoval posudek 10. srpna 2017 a 5. října vystoupil před soudem. Podle předloženého posudku: „Ústní a písemné projevy žalobce naplňují definici extremismu.“ (Posudek, str. 2). Právní zástupce ministerstva byl se stanoviskem spokojen a proti textu posudku nevznesl žádnou námitku. Následující cca dvě hodiny byl znalec podroben výslechu ze strany právního zástupce Národní demokracie Mgr. Filipa Červenky.
Znalec v posudku neuvedl seznam zdrojů, o které se ve své práci opíral. V textu jsou uvedeny pouze tři zdroje; na žádný jiný neodkazuje. Jedná se o prohlášení Národní demokracie k tzv. židovské otázce a antisemitismu, odkaz na program strany a novoroční projev předsedy strany Bartoše na YouTube. Na podporu svých tvrzení přinesl znalec Dolista k soudu dva texty jako jakýsi „doplněk“ k posudku, které byly následně založeny do spisu. Právnímu zástupci ND nebyly předem poskytnuty, takže se k nim nemohl vyjádřit. Jednalo se o článek „Koncept bránící se demokracie v judikatuře Ústavního soudu ČR“ od Štěpána Výborného z roku 2012 a druhým textem byla souhrnná zpráva MV o extremismu za 2. čtvrtletí 2017 ze 7. srpna 2017.
„Bránící se demokracie“ je ideologie ochrany demokracie, která hlásá, že ve jménu zachování a udržení demokracie samotné je někdy nutné suspendovat základní lidská práva a svobody. Člověk si nemůže nevzpomenout na slova jistého majora americké armády, kterými vysvětloval zničení jihovietnamského města Ben Tre. 7. února 1968 bylo toto město vymazáno z mapy americkými bombami, raketami a napalmem, přičemž byly zabity stovky civilistů. Major tehdy uvedl, že: „Bylo nutné to město zničit, abychom ho zachránili.“
Předložení poslední zprávy MV o extremismu, která pojednává také o ND, je poněkud kuriózní počin. Národní demokracie podala žalobu na MV právě kvůli tomu, že je ve čtvrtletních a výročních zprávách o extremismu nálepkována jako extremistická strana. Nedává tudíž dobrý smysl, když znalec na podporu svého tvrzení, že je toto označení správné, používá právě vnitráckou zprávu o extremismu. To je stejné, jako kdyby nějaký znalec při Norimberském procesu obhajoval počínání nacistů poukazy na „vědecká“ zjištění nacistických institucí zkoumajících čistotu rasy.
Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že znalec u soudu uvedl, že předtím než vypracoval svůj posudek, konzultoval celou věc s právním zástupcem MV. Údajně proto, aby se blíže seznámil s důvody, proč ministerstvo označuje Národní demokracii za extremistickou stranu.
Hledání významu
Velkým problémem znalcova posudku je to, že obsahuje mnoho vět, které i po opakovaném a trpělivém prostudování nedávají žádný smysl. Jednou z takových mysteriózních vět je tato: „Extremistickou stranou může být nazvána strana, která má nadhodnocené ideje, nabízí ve svém programu řešení sociální témat, filosofických témat, která poukazuje na způsob mobilizace sympatizantů a systémové změny stávajících hodnot.“ (Posudek, str. 2) Objasňování temných míst pak probíhalo při výslechu:
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Mě by zajímalo tedy z této věty, co přesně znamená, že má strana nadhodnocené ideje?
ZNALEC: To je právě ono. Nadhodnocené je extremní. V tomto smyslu.
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Proč jste nepoužil slova extremní? Použil jste slova nadhodnocené. V čem je tedy rozdíl?
ZNALEC: Protože jsem byl velmi pozitivně naladěn.
Nejsrozumitelnější část posudku se nachází na str. 4 až 5, protože je tam přetištěn celý text prohlášení „Národní demokracie k tzv. židovské otázce a antisemitismu“. V tomto prohlášení se ND jasnou a srozumitelnou řečí vymezuje vůči rasismu a antisemitismu. Jasněji to už ani být řečeno nemohlo. Znalec se ovšem náhle proměnil ve věštce: „Zde se ukazuje taktika Národní demokracie. Na straně jedné působí, že nemůže být nařčena z antisemitismu, na straně druhé prokazuje, že kdyby získala politickou moc, její antisemitismus – v jejích slovech boj proti sionismu – by se projevil.“ (Posudek, str. 5) Při výslechu se znalec přiznal, že si nepamatuje, jak k tomuto tvrzení došel. Znalcův přístup trochu připomíná „paradigma prevence“ americko-britské války proti terorismu. Lidé nejsou posuzováni na základě toho, co udělali, ale na základě toho, co si myslíme, že by mohli udělat v budoucnu. A pokud nic nesvědčí o jejich špatných úmyslech, je to chápáno jako přímý důkaz jejich zastírací taktiky a zavilosti.
Na straně 5 a 6 posudku se znalec vyjadřuje k programu ND, konkrétně ke kapitolám „rodina“ a „bezpečnost“. „Na straně jedné ve volebním programu má body, které voliči budou pozitivně vnímat, a lze s nimi souhlasit, na straně druhé jsou zde skutečnosti, které vyvolávají obavy a konkrétní rizika…“ (Posudek, str. 5) Body programu, které vyvolávají znalcovy obavy, však spíše svědčí o jeho rozdílných politických preferencích. Připomeňme, že Josef Dolista kandidoval v komunálních volbách roku 2010 jako lídr společné kandidátky za Svobodné a Piráty v Českých Budějovicích.
Ústava je špatná
Znalec v posudku tvrdí, že Národní demokracie trvale upozorňuje na nutnost změny ústavy, „míní tím celou, uvádí, že je špatná.“ (Posudek, str. 6) Jako důkaz uvádí letmou zmínku o ústavě v novoročním projevu předsedy ND z 1. ledna 2017. Podle znalce: „Demokratické principy jsou tvořeny neměnitelností podstatných náležitostí demokratického právního státu. Nelze tedy stanovit, že Česká ústava je špatná a je třeba ji změnit – tato změna není definována. Jistě úmyslně.“ Znalec z toho vyvozuje, že: „Národní demokracie napadá ústavní základní principy.“ (Posudek, str. 7)
Podívejme se podrobněji, co předseda Bartoš ve svém pětiminutovém vzkazu přesně řekl. Na úvod pozdravil občany jménem ND, shrnul, za co strana bojuje, a vyzval občany, aby přišli k parlamentním volbám. Poté pokračoval (minutáž 1:14 až 1:38): „Nenechme si proto tuto příležitost ujít, i když se k ní zároveň neupínejme jako k jediné možnosti, jak ovlivnit dění ve své zemi. I současná, byť špatná ústava České republiky, nám dává dostatek možností, jak se lid může postavit za své zájmy ve chvíli, kdy vlastizrádní politici konají proti zájmům národa.“
Ať již tedy Národní demokracie vytýká ústavě cokoli, je zřejmé, že politické či společenské změny v České republice chce dosáhnout demokratickými prostředky a ústavní cestou.
„Zastírací taktikou“ k získání „extremistického voliče“
Podle znalce: „Extremistické postoje mohou být v pojetí žalobce (tj. ND, pozn. aut.) popisovány vlastně jako služba veřejnosti a lidumilství a péče o dobro společnosti. Jedná se vlastně o koncept určité zastírací taktiky a účelové zneužívání demokratických postupů k uchvácení moci. Znalec se domnívá, že i soudní procesy jsou podnětem pro získávání extremistických voličů.“ (Posudek, str. 7)
Znalec Dolista zde opět přichází se starou písničkou o taktizování. O „uchvácení moci“ nemůže být řeči v případě demokratické strany, která usiluje o přízeň občanů v řádných demokratických volbách. Znalec Dolista to však vidí jinak. Když chtěl právník ND vysvětlit, co je myšleno „účelovým zneužíváním demokratických postupů k uchvácení moci,“ došlo k následující výměně:
ZNALEC: To vám třeba řeknu konkrétní příklad. Já jsem ho už dneska taky uvedl jako metodu extremistických pravicových stran, které využívají demokratických možností k zviditelňování se.
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Tím je myšlena například účast ve volbách, nebo něco jiného?
ZNALEC: Třeba.
Co se týče soudního procesu, Národní demokracie podala na kohokoli (zatím) pouze jednu žalobu. Pokud se cítí být nálepkováním ze strany MV poškozena, má plné právo obrátit se na soud. Toto právo jí ostatně zaručuje ústava. Za zmínku stojí, že znalec během výslechu u soudu negativní dopad takového nálepkování na ND a její činnost bagatelizoval. Skutečně pikantní je ovšem kategorie „extremistických voličů“. Posudek nevysvětluje, zda proces získávání extremistických voličů spočívá v jejich lanaření a odvádění od jiných „extremistických“ stran – tj. těch voličů, kteří již extremisty byli –, nebo zda se extremistickým voličem může stát i občan, který dříve volil nějakou zavedenou stranu. Každopádně jsme se posunuli od nálepkování politických stran k nálepkování samotných voličů.
Ministerstvo vnitra ovlivňuje volební proces
K poměrně překvapivému závěru dospěl výslech, když se právní zástupce Národní demokracie snažil zjistit smysl naprosto nesrozumitelné věty na straně 3.
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Na straně 3 uvádíte, že: „Extremismus vyjadřuje názor Ministerstva vnitra ČR sledující dlouhodobé cíle společnosti pro její bezpečnost a stabilitu a svým názorem ovlivňuje potenciální voliče.“ Tak jestli byste to nějak mohl vysvětlit více polopaticky, co je tím myšleno?
ZNALEC: No, divím se, že mi tuto otázku pokládáte, ale nicméně odpovím. Ministerstvo vnitra dohlíží na stabilitu společnosti. A jestliže prostě sleduje extremismus nebo ne-extremismus jednotlivých politických stran, tak má pro to tyto důvody. A vy jste mi tam podotkl ještě jednu věc…
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Já se zeptám tady…
ZNALEC: Počkejte, ta stabilita, to jsem odpověděl a …
SOUDKYNĚ: Že ovlivňuje potenciální voliče…
ZNALEC: A samozřejmě, že ovlivňuje voliče, protože poukazuje na rizika, která vyplývají z té dané politické strany. To je právě ono.
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: A ještě, jestli jsem to pochopil správně, když se tady píše o tom, že extremismus vyjadřuje názor ministerstva – tři tečky – a svým názorem ovlivňuje potenciální voliče.
ZNALEC: Ano.
PRÁVNÍ ZÁSTUPCE ČERVENKA: Tedy, že jako ministerstvo ovlivňuje potenciální voliče.
ZNALEC: Ano, samozřejmě. Přesně tak, protože ten odpovědný volič se může podívat na stránky Ministerstva vnitra, jak ono hodnotí tu nebo onu stranu. Podívá se, že tam je ten extremismus. No a samozřejmě ten volič může říci: buď nevolím tu stranu, anebo volím, [já] se ztotožňuji s názorem Ministerstva vnitra, anebo volím.
Právní zástupce MV vůči těmto formulacím nic nenamítal. V podstatě je možné celému sdělení rozumět tak, že MV vede permanentní difamační kampaň proti vybraným politickým subjektům či skupinám občanů. Celý koncept tzv. extremismu považuji za pochybný. Buď je nějaký čin trestný, nebo trestný není. Mezi tím není nic. Za největší tragédii dneška však považuji skutečnost, že některé levicové i pravicové subjekty, o kterých zprávy o extremismu pojednávají, mají pocit, že opačná skupina je tam zaslouženě.
Proces bude pokračovat 6. února 2018.
Autor: Karel Hyka
Autor je zakládající člen spolku PSnK (www.kosovoonline.cz). Zajímá se o politické procesy v haagském ICTY a České republice, ať již se týkají levice nebo pravice.
