Napsal/přeložil: Alexej Anpilogov
18.11. 2017 Eurasia24
Podle amerického deníku The New York Times budou k prvnímu prosinci ukončeny dodávky ruských raketových motorů RD-180 do USA, což může americké přítomnosti v kosmu přinést značné problémy.Rusko-americká spolupráce v oblasti kosmického výzkumu zůstává „ostrůvkem stability“ v rozbouřeném moři stále se zhoršujících vzájemných vztahů. Propojený svět 21. století svým způsobem omezuje prostor pro jednání politiků – a tak bez ohledu na tři roky starý zákon přijatý Kongresem USA a zakazující další nákup ruských motorů RD-180 nemá americký kosmický program dosud za tento ruský raketový motor adekvátní náhradu.
Experti navíc předpokládají, že se tato situace protáhne přinejmenším na dalších pět let. Právě tolik času budou podle nich američtí vývojáři a konstruktéři potřebovat na to, aby vyvinuli a otestovali nový motor, který by ruský RD-180 nahradil.
Každé politické prohlášení USA i RF týkající se jejich vesmírné spolupráce se nějakým způsobem motoru RD-180 dotýká. Podstata této skutečnosti je zcela triviální: rakety USA postavené v rámci amerického programu EELV zahájeného již v polovině 90. let se ukázaly jako zcela nevyhovující.
Těžká raketa Delta-IV s motory poháněnými vodíkem byla příliš drahá a pro raketu Atlas-V se střední nosností neměly USA vlastní motory.
Rakety Atlas, široce využívané ke startům do vesmíru v 60. až 80. letech, totiž všechny vycházely ze stejně pojmenované vojenské balistické rakety a jejích modifikací. V 50. a 60. letech bylo v USA těchto raket (a motorů k nim) vyrobeno víc než 300. A jak se dalo čekat, počátkem 90. let byli všichni výzkumníci a konstruktéři zapojení do vývoje Atlasů buď v důchodu, nebo již zemřeli.
V polovině 90. let ovšem Pentagon neměl s Rusy žádný problém: vláda Borise Jelcina nejenže zásobovala USA obohaceným uranem určeným k vojenskému využití, ale dokonce Američanům „nastavila rámě“ v oblasti vojenského využití kosmu, když jim za výhodnou cenu nabídla jeden z nejlepších motorů na světě poháněných kerosinem – již vzpomínaný RD-180.
RD-180 byl opravdu nejlepší. Byl zkonstruován jako pokračovatel motoru RD-170 používaného na prvním stupni nejtěžší sovětské superrakety Eněrgija a svými parametry porážel všechny americké motory na hlavu. Byl to právě RD-180, který v letech 2000 až 2010 umožnil bezproblémové pokračování amerického vojenského i vědeckého kosmického programu. Bez jeho dodávek by situace Pentagonu a NASA byla prostě beznadějná, a to zvláště po ukončení programu Space Shuttle v roce 2011.
Se závislostí na Rusku nemohou dnes USA v kosmické oblasti dělat vůbec nic. Lety na mezinárodní kosmickou stanici ISS ruskými Sojuzy mohou Američané jen těžko odmítnout z prestižních důvodů a odmítnutí dalších dodávek motorů RD-180 se již přímo dotýká národní bezpečnosti USA.
Navíc není možná „jednoduchá náhrada“ RD-180, a to bez ohledu na skutečnost, že v 90. letech získaly USA licenci na výrobu motoru včetně úplné technické dokumentace. Ani během 20 let se totiž americkým odborníkům nepodařilo výrobu RD-180 osvojit.
