Margarita Kňazeva
24. 1. 2018 regnum
IA REGNUM: Nejvyšší radou přijatý zákon o reintegraci Donbasu prezentují kyjevské úřady jako významné vnitropolitické vítězství. Ukrajinská média podrobně analyzují “vítězství” a říkají, že poprvé v historii samostatné Ukrajiny byl “agresor nazván agresorem”. Co k tomu můžete říci?
Zákon o “reintegraci Donbasu” nemá žádný vztah k občanské válce na východě Ukrajiny, protože tento konflikt je zcela v mezích, stanovených stranami konfliktu v Minských dohodách 2, jejichž znění, mimochodem, bylo schváleno rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Proto Ukrajina může přijmout ještě dalších sto zákonů o “reintegraci Donbasu”, výsledek bude jediný – nulový, protože Ukrajina nemá v této otázce žádnou politickou subjektivitu, je výlučně předmětem mezinárodního práva.
Skutečný význam tohoto zákona, který ještě nedošel ukrajinským neobanderovcům v Radě, spočívá ve zvýšení pravomocí prezidenta ukrajinského nestátu Petra Porošenka před těmi událostmi, k nimž se schyluje v nejbližší budoucnosti.
Jde o dva problémy. Za prvé, pokud byly OSU dříve podřízeny ministrovi obrany Ukrajiny, nyní jsou převedeny do přímé podřízenosti prezidenta. Za druhé, prostřednictvím nového zákona dosáhl Porošenko významného zjednodušení postupů pro zavedení válečného stavu. Ve skutečnosti má nyní prezident právo to provést sám, na dobu neurčitou a na celém území země.
Co to znamená? Podíváme se na to logicky.
Vzhledem k tomu, že v tomto okamžiku je Donbas mimo politickou a státní pravomoc Kyjeva, může tedy Porošenko zavést válečný stav v LLR a DLR? Samozřejmě že nemůže. V souladu s tím jej může zavést pouze na území současné, silně územně kastrované Ukrajiny. K čemu by však Porošenko mohl potřebovat zavedení válečného stavu? Aby se bojovalo? Tato verze neprojde, protože občanská válka na Ukrajině beztak běží.
Rusko na území Ukrajiny nepůjde v žádném případě, s výjimkou jednoho – pokud se Kyjev sám nerozhodne vyhlásit válku Rusku a sám nevtrhne na ruské území. Ale to by byla pro kyjevský režim politická sebevražda – Moskva by velmi rychle vztyčila nad kyjevským Reichstagem svou vlajku, Západ by byl nucen to přiznat za porážku a zbavit se šílené junty, která ho povážlivě poškodí.
Avšak Porošenko, který má v Rusku dobrý obchod, to nikdy neudělá, ať by jej Američané do toho jakkoli postrkovali. Ať se píše o Porošenkovi cokoli, je si ale dobře vědom toho, že Američané jej takto používají proti Rusku, pak jej sami budou i soudit jako mezinárodního zločince, pokud ho neoddělají jako Kaddáfího.
Američané jsou velmi nespokojeni s tím, že Porošenko rozlouskl jejich úmysly a vede s podporou Kremlu svou hru. Z tohoto důvodu rozeštvávali proti Porošenkovi jak NABU (Národní protikorupční úřad Ukrajiny), tak i šíleného Micho (Saakašvili), aby jej vystrašili hrozbou nového Majdanu. Ale jak vidíme, povstání Saakašviliho splasklo, alespoň na nějakou dobu, a Porošenko se nejen udržel, ale také posílil své vnitropolitické pozice s pomocí Moskvy.
V důsledku toho může Porošenko potřebovat rychlé zavedení válečného stavu zjednodušeným postupem pouze v jednom případě – aby ho použil při svém čelení těm politickým silám, které se budou snažit jej předčasně svrhnout ještě před volbami v roce 2019. Takže při svém čelení vnitropolitické opozici. Tymošenková, mimochodem, velmi dobře pochopila skutečný význam toho, co se stalo, a ustoupila do pozadí – není to její úroveň hry, dokonce ani Kolomojského, je zde v sázce úplně něco jiného a se zcela jinými lidmi.
IA REGNUM: Vyslovil jste zajímavou tezi, že Porošenko posílil své pozice s pomocí Moskvy. Co tím myslíte, vždyť mnozí v Rusku interpretují vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jako nepřátelské. Jak můžeme našemu nepříteli poskytovat pomoc?
Problém spočívá v tom, že čím méně informací lidé mají, tím více je mýtů a iluzí ohledně jejich poznání skutečné situace. Ukrajina, stejně jako ukrajinský národ, který je součástí ruského, není a ani nemůže být naším nepřítelem. Je to dočasně zbloudilá část našeho národa. To za prvé.
V souladu s tím, za druhé, Ukrajina a její zbloudilé elity spolu s částí otevřeně agresivních nacionalistů a rusofobů jsou pouze nástrojem Západu ve válce proti Rusku. Západem chápu, samozřejmě, ne všechen politický Západ, protože je velmi různorodý v geopolitickém smyslu, jsou tam i naši spojenci, například tentýž Trump, ale pouze tu část, která je sjednocena ideologií černého světového projektu (mimochodem, fašismus je pouze součástí tohoto projektu, a nikoli ta nejhorší), a na organizační úrovni je spojena pouty hlubokého státu prostřednictvím různých druhů zednářských a jiných sektářských organizací sodomitského charakteru.
Navíc, nyní ještě není válka, ale probíhají zatím politické hry. V těchto hrách, pokud se máme držet toho názoru, že Ukrajina není nepřítel, ale nástroj, můžeme jej přesně tak použít proti našim skutečným nepřátelům. Proto Moskva cestou řady složitých kombinací v posledních letech prostě koupila část kyjevských elit, včetně klanu Porošenka, a odvedla ji zpoza moci Washingtonského krajského výboru (její černé části), a nyní je využívá ve své hře již proti této části globálních elit.
IA REGNUM: A jak na to reaguje “černý světový projekt”?
Je třeba poznamenat, že vedení černého světového projektu tato situace jednoduše běsní. Tolik sil a peněz investovali, aby Ukrajina rychle vyhlásila válku Rusku, ale vyklubal se z toho globální problém. Černý světový projekt plánoval blitzkrieg – aby mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla válka, potom by se na Rusko pohnali všichni psi “mezinárodního práva” a z Putina by se udělal Miloševič.
Myšlenka bleskové války spočívala v tom, že černý světový projekt chápal – Evropa dlouho nevydrží v režimu sankcí proti Rusku a začne provádět separátní jednání, což také nastává. Evropa se podepsala pod protiruské sankce pouze za jedné podmínky – že Kreml se zachvěje pod tlakem klintonů a rychle vyvěsí bílou vlajku. Toto se ovšem nestalo a Evropa se nyní křečovitě dostává z této krize.
Namísto blitzkriegu uvízl černý světový projekt až po uši na Ukrajině. Trump, jako zkušený manažer nezměnil postupy Obamy-Clintonové ohledně Ukrajiny a nezměnil tým CIA-ministerstvo zahraničí USA pro Ukrajinu, ale dal jim určitou dobu na vyřešení problému – vy jste si totiž zavařili, říkáte, že je vše pod kontrolou, takže konejte a já se na to podívám, až sdělíte výsledky.
IA REGNUM: Nakolik to je správné z hlediska vnitropolitických procesů v USA?
Ve skutečnosti, pokud jde o řízení, Trump umožnil, aby se silová část amerického hlubokého státu ještě více ponořila do ukrajinského bahna, aby později s ještě větší intenzitou poukázal na toto zahraničněpolitické fiasko demokratů a aby s ještě větší silou demonstrativně a veřejně vypráskal tuto část amerického establishmentu.
Černý světový projekt potřebuje na Ukrajině rychlé výsledky, ale ty nejsou. Ztrácejí tempo. Místo toho, aby se již dávno zbavili tohoto projektu a zabývali se Čínou, jsou nuceni s ní provádět tanečky. Čím dál víc to je ale těžší a těžší.
Problém je v tom, že Moskva běží na dlouhou trať. A “projekt Ukrajina není Rusko” dnes ve své nejagresivnější podobě svazuje černému světovému projektu ruce. Evropa si uvědomila, že věc zapáchá petrolejem a realizuje druhou větev Severního proudu. Jakmile bude hotový, začne se s realizací Tureckého proudu 2, kterému dal nedávno zelenou Erdogan výměnou za vojenskou operaci v Afrinu, již na území Evropy s “železobetonovými zárukami” samotné EU; přes Ukrajinu půjde malý proud výhradně pro potřeby samotné Ukrajiny a východních oblastí východoevropských států.
Výsledkem je, že Putin dokázal přeplatit Porošenka (nástroj) od černého světového projektu a naladit jej proti jeho předchozím šéfům. Proto vypuštění informace o tom, že Vladimír Putin mívá tajná jednání s Porošenkem, má velmi úzký významový podtón – jejím odběratelem je právě ta globální vládnoucí skupina, která Porošenka použila proti nám. Nyní se Putin rozhodl veřejně oznámit, že jej používá proti nim.
IA REGNUM: Vypadá to, že Moskva dvakrát na Ukrajině obehrála nejen juntu, ale také její loutkáře?
Ano, zveřejnění velmi citlivých informací je velmi hlasitý veřejný políček, prostě upřímný výsměch vedení černého světového projektu, což u něj vyvolává jen šílený vztek a podráždění. Ale když soupeř ztrácí kontrolu a racionalitu, je to dobře, začne dělat ještě více chyb.
Teď se určitě vrhnou na svržení Porošenka, aby se vrátili k původnímu scénáři právě před prezidentskými volbami v Rusku, ale Porošenko už má silový mechanismus, aby se ochránil před palácovým převratem nebo Majdanem, zavede válečný stav a rozdrtí před volbami jakoukoli opozici. Ale i kdyby uspořádali Majdan a Porošenka svrhli, příští prezident by byl absolutně nelegitimní. A to se už vůbec nehodí. Je třeba, aby válku rozpoutal legitimní Porošenko, ale ten je již odkoupen Moskvou. Jedná se o klasický zugzwang pro černý světový projekt – každý další tah je horší než ten předchozí.
IA REGNUM: Proč to Vladimír Putin dělá?
Podle mého názoru je hlavním úkolem Vladimíra Putina vnucení černému světovému projektu budoucích jednání o Ukrajině, která, nepochybně, budou probíhat za jeho podmínek. A Trump to také chápe, ale zatím nemá dost sil na to, aby zakroutil krkem černému světovému projektu v USA. Z tohoto důvodu je třeba to provést tak, aby tito lidé sami přišli k Trumpovi a řekli, že hra je ztracena a aby nastínili podmínky své bezbolestné rezignace.
V souvislosti s přijetím zákona o reintegraci Donbasu a vypuštěním informace o kontaktech Putina a Porošenka můžeme říci, že vše jde podle plánu. Přijetím zákona o reintegraci dali neobanderovci Porošenkovi sami silový nástroj pro vlastní začištění a zveřejnění informací o pravidelných setkáních Vladimíra Putina s Porošenkem ukazuje, kdo je nyní skutečným šéfem “čokoládového krále”, kdo řídí partii na Ukrajině. Pro Evropu, mimochodem, bude zveřejnění této informace znamenat sdělením o tom, že Putin na Ukrajině všechno kontroluje a že kontraproduktivní hru na sankce je na čase ukončit.
