Kdo víc těžil jako tzv. národní vdova a nositelka z odkazu svého manžela – Gusta Fučíková, nebo Dagmar Havlová…?

Projděme si tedy životy těchto dvou manželských párů a co z toho následné vdovy vytěžily? Komunisté Julia Fučíka po převratu v únoru roku 1948 oslavovali jako národního i komunistického hrdinu. Gusta Fučíková se stala „národní vdovou“ a nositelkou odkazu svého manžela.

Oba byli vnímáni jako hrdinové protinacistického odboje i příkladní komunisté. Po druhé světové válce se Gusta stala redaktorkou nakladatelství Svoboda, ve svých článcích se věnovala zejména dílu svého mrtvého muže, protinacistickému odboji a válečné problematice. Sepsala také jakési paměti o svém životě s Juliem Fučíkem.

V roce 1953 vstoupila Gusta Fučíková do Výboru československých žen, a tak začala působit jako aktivistka na poli ženských organizací. Od roku 1969 působila jako předsedkyně Rady československých žen, také byla místopředsedkyní Mezinárodní demokratické federace žen. Stala se jednou z nejvýznamnějších komunistických funkcionářek v Československu. Komunisté z ní udělali vzor pro všechny komunistické československé soudružky.

Nutno však zmínit, že se ve společnosti začaly o Gustě šířit posměšné vtípky. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Gusta Fučíková byla profesí vdova. Na odkazu svého mrtvého manžela, komunistického hrdiny a vzoru, byla její kariéra vlastně založena.

A ejhle, máme tady i Dagmar Veškrnovou – Havlovou a její nový byznys se jménem Václava Havla. Na konto Nadaci Dagmar a Václavu Havlových Vize 97 obce a města platí 300 tisíc za lavičku se stromem. Za použití Havlova jména pro lavičku se platí bez daně 30 tisíc Kč; no, nekup to.

Dvě židle, kulatý stolek a jeho středem prorůstající kmen stromu. Takové lavičky Václava Havla navrhuje výtvarník Bořek Šípek. Vdova po exprezidentovi Dagmar Havlová se jejich odhalení účastnila v Praze a Karlových Varech, kde za lavičku zaplatili celkem 280 tisíc Kč. Částka zahrnuje i licenční poplatek za užití jména »Václav Havel«, tedy 30 tisíc korun bez DPH, jak uvádí Lidové noviny. Peníze vybírá nezisková organizace Knihovna V. Havla z pověření Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Havlová se brání zprávám, že se na jméně svého muže snaží vydělat. Tvrdí, že většina z 36 tisíc korun za každou Havlovu lavičku končí v kapse umělce Bořka Šípka, který je navrhl. Nadace Vize 97 má prý jen tři procenta z částky, uvedla. „Za lavičky si nenechávám platit ani já, Dagmar Havlová Veškrnová, ani nikdo jiný ze správní rady. Pracuji pro charitu bezplatně již 19 let,“ tvrdila herečka Právu.

„Lavičky jsou projekt Knihovny Václava Havla, hlavní část výtěžku z tohoto projektu plyne jeho autorovi, profesoru Bořku Šípkovi, další část knihovně a nadaci z projektu patří jen tři procenta. Václav Havel nežije, ale jeho jméno může pomáhat dál. Naše správní rada je přesvědčena o tom, že bychom měli využívat jméno zakladatele naší nadace víc,“ dodala.

Jiří Menzel a Dagmar Veškrnová ve filmu „Upír z Feratu“…

Lavičky se nachází i ve světových metropolích – Washingtonu či Barceloně. Spory však nyní vznikly kvůli sumě 1000 eur (27 tisíc Kč), kterou má zaplatit české velvyslanectví v Izraeli, a to za pojmenování nového Havlova náměstí ve městě Haifa.

Též Svatá země si obstarala posezení v duchu milovníka humanitárního bombardování..

 

Účet „za posezení u Havla“ přistál na stůl českému velvyslanci v Izraeli Ivu Schwarzowi. Za reprezentaci České republiky se mu však platit nechce. Platbu bude řešit i české ministerstvo zahraničí. „Schůzka se zástupci Nadace Vize 97 už je naplánována a mohu to potvrdit. Jak se tam ale vyřeší problém, nemohu komentovat. Jde o to, že příští rok se bude slavit 80 let od narození Václava Havla a čekáme, že různé skupiny z různých zemí budou chtít jeho jméno nějak použít.

Aby se vneslo nějaké jasné světlo do toho, kdo má komu co zaplatit, odehraje se ta schůzka, na níž budou i právníci ministerstva, kteří k tomu vypracovali analýzu,“ sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/330896/30-tisic-jako-poplatek-za-havla-kde-stoji-jeho-lavicky-a-kdy-je-otevrela-havlova.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=cop

Značka Havel je dnes jako Adidas nebo Nike, proto s ní kšeftují též ti praví a čestní havloidní obchodnici. Miliardář Zdeněk Bakala koupil dům na Hradčanech, kde sídlí Knihovna Václava Havla; ředitelem knihovny je Martin C. Putna. V domě na Loretánském náměstí dříve žila manželka prezidenta Edvarda Beneše. Bakala je předsedou správní rady knihovny. Dům si osobně prohlédl i exprezident Havel, když režíroval svůj film Odcházení podle vlastní divadelní hry.

Bakala sponzoroval všechny tři strany bývalé vládní koalice. Je také koproducentem filmu, patří mezi spoluzakladatele diskusního sdružení Lípa, označovaného někdy za kruh Havlových příznivců. O blízkém vztahu Bakaly a někdejšího prezidenta svědčí i to, že Havel s chotí opustili večeři pořádanou britským princem Charlesem, aby mohli navštívit vyhlášení soutěže Česká Miss, kterou vedla Bakalova partnerka Michaela Maláčová. Bakala, který vlastní český i americký pas.

Knihovna Václava Havla, založená po vzoru prezidentských knihoven v USA, si klade za cíl dokumentaci, výzkum a propagaci života, díla a myšlenek někdejšího československého a českého prezidenta. Shromažďuje proto nejrůznější záznamy, které se tohoto politika, dramatika a někdejšího významného disidenta týkají.

V knihovně by také měla být pořádána různá diskusní setkání. V kostele sv. Anny na Starém Měst nadace Vize 97 Dagmar a Václava Havlových vytvořila „mezinárodní duchovní středisko“ Pražská křižovatka. Dnes na konto Nadaci Dagmar a Václavu Havlových Vize 97 obce a města platí 300 tisíc za lavičku se stromem. Kdo chce pojmenovat cokoli po Václavu Havlovi, musí zaplatit. Za použití Havlova jména pro lavičku se platí bez daně 30 tisíc korun, včetně daně z přidané hodnoty tedy necelých 37 tisíc korun.

Lavička Václava Havla v areálu Jihočeské univerzity

Vyšetřování začalo článkem Havlova lavička za 300 000 Kč, ve kterém jsem poukázal na zprávy z médií ohledně této lavičky a odeslal dotazy několika lidem z Magistrátu města Hradec Králové.

V článku Kauza Havlovy lavičky za 300 000 Kč pokračuje… byly uveřejněny odpovědi z magistrátu, zároveň byl odeslán e-mail Knihovně Václava Havla, o.p.s.

Zjistili jsme také, informaci o hlasování městské rady, viz následující obrázek:

Zde starý příběh končí a nový začíná. Knihovna Václava Havla na otázku ohledně ceny odpověděla:

„Vážený pane Schmiede,

děkuji za zájem. Přesný rozpočet zná město. Samotné pořízení Lavičky Václava Havla (bronzový patinovaný objekt, s týkovým dřevem a originálními skleněnými prvky podle návrhu Bořka Šípka) který vytváří pamětní místo, včetně licence na užití jména Václava Havla je 230.000,-Kč.

Na městě je, aby zajistilo místo, které je třeba osadit vzrostlou lípou, upravit toto místo pro umístění Lavičky, zajistit informační ceduli, někdo chce třeba i domontovat kamery, zorganizovat odhalení…. tedy tato cena není konečná a abych řekla pravdu, celkový rozpočet neznám.

Doufám, že takto informace postačuje, pokud by Vás ještě něco zajímalo, ráda se pokusím o odpověď.“  

http://disidenti.org/schmied/havlova-lavicka-za-pouze-230-000-kc