 |
| Ivo Strejček |
ROZHOVOR s Ivo Strejčkem
13.3.2018 ParlamentníListy
„Prezident Kiska předvedl, že je zřejmě obratnějším politickým hráčem, než bychom čekali. Aktivně využil prvotního, médii vyšponovaného šoku slovenské veřejnosti a vtiskl mu obsah, který si sám přál rozehrát. Neobratná policejní prohlášení zručně zobecnil a vraždu, řekl bych, docela bezohledně využil k tomu, aby slovenské veřejnosti vnutil představu, že Slovensko ničí jakási mafiánská politika a musí se s tím něco urychleně dělat,“ říká bývalý europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček, který před pár dny vystoupil z ODS.
Na Slovensku byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak, který pracoval pro zpravodajský portál Aktuality.sk. Zemřela i jeho partnerka. Oba byli zastřeleni. Že jejich smrt souvisí s novinářskou prací Kuciaka, už potvrdila policie…
Smrt dvou mladých lidí je strašná zpráva, kriminální čin, který musí být pečlivě vyšetřen a veřejnosti přesvědčivě vysvětlen. Do té doby rozhodně nemá smysl vynášet jakékoliv soudy. O motivech vraždy prozatím nic nevíme. Považuji za chybu slovenského policejního prezidenta, když vzápětí po onom hrůzném činu médiím oznámil, že vražda nějak souvisí s novinářskou prací jedné z obětí, přestože z následujících dnů víme, že tamní policie sleduje několik vyšetřovacích verzí. Není se pak čemu divit, že vynášení předčasných soudů a zbytečná ukvapenost vyústí v mediální a politickou hysterii.
Co říkáte tomu, jak celou událost na Slovensku uchopila opozice včetně prezidenta Kisky?
Prezident Kiska předvedl, že je zřejmě obratnějším politickým hráčem, než bychom čekali. Aktivně využil prvotního, médii vyšponovaného šoku slovenské veřejnosti a vtiskl mu obsah, který si sám přál rozehrát. Neobratná policejní prohlášení zručně zobecnil a vraždu, řekl bych, docela bezohledně využil k tomu, aby slovenské veřejnosti vnutil představu, že Slovensko ničí jakási mafiánská politika a musí se s tím něco urychleně dělat. A stále mějme na paměti, že to vše v časové posloupnosti, ve které není vyšetřeno vůbec nic. Z toho usuzuji, že prezidentu Kiskovi a opozici jde dnes o mnohem víc než o objasnění smutného osudu dvou mladých lidí. A poslední vývoj na Slovensku tomu i nasvědčuje. Kiska s politickou opozicí rozehráli souboj o získání politické moci.
Robert Fico řekl, že „… to, co se stalo po vraždě novináře a jeho přítelkyně, naznačuje, že je zde pokus v tomto státě o totální destabilizaci“, a zmínil, že se Kiska setkával soukromě s Georgem Sorosem…
Já považuji za zajímavé Ficovo naznačení, že „prezidentův projev nebyl napsán na Slovensku“. Tím zřejmě mohl naznačit linku na Sorose, nechvalně známého „mecenáše politických převratů“, ale lze za touto Ficovou větou hledat i jiné zdroje, kterým politický chaos na Slovensku může vyhovovat.
Pokud se totiž společnost dostatečně vystraší malováním bubáků o tom, že v dané zemi je ohrožena „západní demokracie“, smíří se snadněji se vším, co jí ona „báječná západní demokracie“ do země importuje.
Já klidně připouštím i to, že skrze zvenčí iniciovaný chaos může být otupen odpor k přijímání tisíců migrantů jen proto, abychom náhodou nevypadli z „rodiny vyspělých demokracií“. Podaří-li se politicky destabilizovat některé členy V4 – v Maďarsku to nebude a v Polsku se to opakovaně nedaří – bude rozbit nadějný formát, který zájmům Německa a Francie dlouhodobě nevyhovuje.
Českem zmítaly ohlasy na zvolení poslance Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Lze se ztotožnit s výroky, že Ondráčkovo zvolení je pošpiněním památky obětí totalitního režimu? Padly nicméně také výroky, že demonstrace kolem Ondráčka byly pokusem vyvolat „Majdan“…
Především si myslím, že bylo zcela zbytečné, aby ne k odvolávání – ale ke zvolení – poslance Ondráčka vůbec došlo. Kdyby opozice manévrovala trochu jinak, kdyby se obratněji – a třeba i velmi tvrdě – pustila do vyjednávání s vítězem voleb Babišem, třeba by k něčemu podobnému ani nemuselo dojít. Situace ve Sněmovně se tak zasekla, že Babišovi nikdo jiný než komunisté a SPD nezbývají, a tak on s touto realitou pracuje. Nemusí se nám to nijak líbit, ale je to tak.
Kdyby opozice skutečně a vážně chtěla zabránit přístupu komunistů k podílu na výkonu moci, tak si měla počínat jinak. Nepočíná. Dokonce si myslím, že to byl záměr a nepřítomnost některých poslanců ve Sněmovně byla cílená. Odhaduji, že ke zvolení poslance Ondráčka mělo dojít, aby se mohla strhnout náležitá mela nad hrozbou jakéhosi komunistického převratu. Počínání opozice, která jako by neměla žádný politický program kromě moralistních postojů, považuji za nákrok k „majdanizaci“ českých politických i společenských nálad.
A co odvolávání Tomia Okamury z postu místopředsedy Sněmovny? Není to součást podobného příběhu?
Ano, je to podobný příběh. Babiš hledá hlasy na podporu své vlády, a nikdo jiný než SPD a komunisté mu nezbývají. Opozice se sice průběžně zlobí, že jí nic moc z jejích návrhů Sněmovnou neprochází, ale realisticky řečeno, proč by mělo… Představa, že já do vás budu průběžně jenom kopat a vy mi za to půjdete na ruku, je přece naivní. Pan Okamura odvolán nebyl, opozice se klidně může zlobit a obviňovat za to kdekoho, ale možná by se měla především zamyslet sama nad sebou. A opakovaně zdůrazňuji, to všechno ani v náznaku neznamená, že by se s Babišem mělo jednat servilně a poníženě.
Vidíte v možné spolupráci ANO, KSČM a SPD vytvoření koalice, která by mohla zaujmout proti Bruselu a Dublinu odmítavý postoj?
To si nejsem jistý. Pokud by takové politické společenství vzniklo, pak zdaleka nejsilnějším uskupením v něm by bylo Babišovo ANO. A o tom já si vůbec nemyslím, že je nějak programově „antibruselské“ nebo „antiimigrační“. Babišovi prostě oportunně stačí opakovat stále stejné jednoduché protibruselské věty v prostředí, kde už v Čechách takové věty skoro nikdo relevantní neříká. On se na nich pouze konjunkturálně veze. A jestli mu navíc někde v Bruselu naznačí nebo už naznačili, že je tam problém Čapího hnízda moc netrápí za předpokladu, že si to „uhraje“ tady doma, tak jim Babiš půjde na ruku úplně. A bude to mít ještě jednodušší, protože česká politická opozice je slabá.
V Itálii zvítězily strany, které neskrývají odpor proti Evropské unii a proti migraci do Evropy. Jde o předěl ve vývoji EU? Otřese se „Brusel“? Bude nutné zcela přehodnotit nejen politiku migrace, nebo bude EU dále stabilní? Třeba i proto, že Merkelová bude v Německu dále pokračovat. Budou „antisystémové“, „populistické“ a „extremistické“ strany v Evropě posilovat, nebo slábnout?
Moje poslední iluze o tom, že by občané a jejich vůle mohli v EU něco změnit, definitivně vzaly za své v době zmasakrování výsledků referend ve Francii a Irsku, když si euroelity stejně prosadily svou. Od té doby sice stále uvnitř posiluje hlas odporu proti bruselské „věrchušce“, Britové z EU odcházejí, v Itálii – zakládající zemi! – vítězí zcela protibruselský hlas, a stejně si myslím, že se vůbec nic nezmění.
