David Galsťan
15. 4. 2018 zdroj
Zhoršení situace v Sýrii vlnovitě ovlivní lokální konflikty, které jsou v okolí, tvrdí experti. Vztahy mezi Ruskem a Západem procházejí těžkými časy, jejich konfrontace v Sýrii se může odrazit i na nejbližších lokálních konfliktech, včetně Karabachu. USA a spojenci, Británie a Francie, prohlásily, že jsou připraveni udeřit na syrské vojenské cíle a závody na výrobu chemických zbraní. Moskva pohrozila, že podnikne odvetná opatření, jestliže utrpí v důsledku úderů ruští vojáci.
Někteří experti již řekli, že situace v Sýrii bude mít vliv na Arménii, především kvůli arménské komunitě a strategickým vztahům s Ruskem.
Do syrského konfliktu není bezprostředně zapojeno pouze Rusko, ale i sousední Turecko, a co je pro Arménii ještě důležitější, její druhé “okno do světa” – Írán. Zároveň Teherán prohlašuje, že jakákoli agrese v Sýrii ze strany Spojených států se setká s tím nejdůraznějším a nejtvrdším odporem Íránu.
Konflikt v Sýrii může přitáhnout Karabach
Za těchto podmínek, jak řekl politolog Vigen Akopjan v rozhovoru se Sputnikem, jestliže konfrontace v Sýrii přejde do globální fáze, pak všem konfliktům, které jsou blízko k regionu, hrozí eskalace.
“Všechny ty země, které mají zájem o stabilizaci nebo naopak o její zostření, jsou zataženy do geopolitických procesů v Sýrii. I konflikt v Karabachu se může stát jedním z bodů globální konfrontace”, řekl Akopjan.
Podle jeho názoru se konflikt v Karabachu, stejně jako ostatní, může stát v budoucnu jedním z prvků “zdroje pro vyjednávání” mezinárodních hráčů.
Akopjan poznamenal, že odložení voleb v Ázerbájdžánu bylo spojeno nejen s vnitřními procesy, ale také se zahraničněpolitickou konjunkturou.
Politolog soudí, že zostření může ovlivnit i možnost zahájení nové fáze rozhovorů o Karabachu.
Fakticky jsou podle něj všechny předpoklady, aby hlavní geopolitictí hráči přiměli účastníky konfliktu usednout za jednací stůl a přiměli je dospět k nějakým závěrům.
“V tomto ohledu se u Alijeva vyvinul nějaký komplex, dojem, že současný faktický status začíná hrát stále důležitější úlohu v geopolitických vztazích”, řekl Akopjan.
Za těchto podmínek se čas od času, obzvlášť před zahájením nových jednání, prezident Ázerbajdžánu snaží změnit status quo. Je možné k tomu přičíst i Alijevovy dřívější výroky o “historickém Ázerbájdžánu”.
Proto politolog nevylučuje, že Alijev bude jednat tradičním způsobem a že bude zpochybňovat současný status quo v Karabachu. Eskalace situace na hranici s Arménií – ostřelování Ázerbájdžánem Tavušské oblasti do této logiky zapadá.
Ázerbajdžán se vehnal v Karabachu do pasti
To, že zostření vztahů mezi Ruskem a Západem se může projevit i na našem regionu (stejně jako na celé planetě), soudí také Ara Marjanjan, zástupce ředitele vědecké a vzdělávací nadace Noravank.
“Zvyšují se rizika náhodného zahájení konfliktu v Sýrii. Obecné napětí se rozšiřuje na všechny regiony, kde doutnají lokální konflikty, včetně toho karabašského”, řekl.
Podle něj nelze za těchto podmínek podléhat psychologickým a informačním provokacím Ázerbájdžánu, které se staly prvky nové reality.
Arménie by měla pokračovat v prosazování mnohovektorové politiky, posilovat strategické vztahy s Ruskem, aby se situace nedostala mimo kontrolu, je přesvědčen.
Pokud jde o Ázerbájdžán, pak Baku, poznamenává Marjanjan, se ocitnul v ideologické pasti.
“Vyrostla celá generace lidí, kteří myslí v kategoriích odvety. To, bohužel, vede tuto zemi do slepé uličky”, řekl Marjanjan.
Otázka Karabachu je základním kamenem upevnění moci Alijevových-Pašajevových, vždy budou používat ideologii odvety pro konsolidaci své politické moci.
“Jen změna moci a změna vnitřního politického náboje v Ázerbájdžánu mohou zlepšit situaci na jižním Kavkaze.
Podle jeho názoru by Arménie měla v těchto podmínkách zachovat rovnováhu kritických infrastruktur, útočných zbraní a obranných technologií.
Eskalaci v Karabachu může popostrčit aktivita opozice
Teoreticky za možný považuje vliv konfliktu v Sýrii na situaci v Karabachu orientalista Arťom Tonojan. Vidí možné důvody pro eskalaci v jiné sféře.
“Pravděpodobnější je tato možnost v důsledku rostoucího vnitřního napětí v Ázerbájdžánu. Zostření je možné, pokud uvidíme konsolidaci opozice a zintenzivnění protestů uvnitř země. Pokud úřady pocítí nebezpečí a situace se bude dostávat z pod kontroly Alijeva, bude se ten snažit řešit vnitřní problémy tímto způsobem”, řekl Tonojan.
Podle něj neexistují žádné zjevné předpoklady pro takový vývoj, ale některé povolební tendence mohou takovou příležitost vytvořit. Upozorňuje na skutečnost, že mezinárodní pozorovatelé také zaznamenali závažná porušení při volbách v Azerbajdžánu.
Kromě toho vyhlásila 14. duben ázerbajdžanská opozice dnem konání všenárodního shromáždění, vše závisí na tom, jak úspěšně bude konat.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
