K bouřlivé diskusi nad 21.srpnem aneb Trapně nemoderní, na faktech založený příspěvek do post-faktické debaty

Avatar
Původní autoři

Michal Brand
15. 9. 2018
Multikulturalismus a neomarxismus ve všech svých projevech přinesly do jakýchkoli debat nový fenomén – namísto vědecké, věcné, racionální, argumenty a fakty podložené debaty přináší multikulturalismus/neomarxismus „vědecké“ „diskuse“ na základě pocitů, dojmů, wishfull thinking (neznám český ekvivalent, snad lze použít neobratné přání otcem myšlenky). 


Všimněte si, jak po vzoru svých staro-bolševiků z let 30. (SSSR) nebo 50. (u nás) i dnešní neo-bolševici (multikulturalisté, neomarxisté) jakákoli jim „nepohodlná“ fakta nebo logické argumenty odmítají s hysterickým řevem „to je rasismus“, „to je xenofóbie“, „to je sexismus“, „populismus“, „neonacismus“, „ruský trol“, „Putinův agent“. Vyvrátit protiargumenty neumí neo-bolševická kavárna, stejně jako to neuměla staro-bolševická „elita“. Tak prostě sprostě nálepkují a řvou, že co se dotýká jejich citů, je nepřijatelné, nekorektní, zakázané.

Tato linie prochází všemi směru multikulturalismu/neomarxismu – ve všech jeho projevech, ve všech jeho úderných oddílech (Sturmabteilung). Ať již jde o 
– eko-fašismus (destrukticní, protispolečenské a často jasně kriminální jednání pod záminkou ochrany přírody),
– genderismus (duševní porucha, jejíž nositelé se domnívají, že přírodní zákony jsou jen výmysl a zatímco komunisté poroučeli jen větru a dešti, genderisté poručí i pohlavím a genetické výbavě vepsané do DNA a RNA),
– islamizační směry (vyzdvihující přínos a úžasnost ideologie, která všude, kde aplikována, vede jen k zaostávání, bídě, násilí, likvidaci lidských práv atd atd atd.),
– krimigrantismus (podporu nelegální migrace nepřizpůspobivých osob, které nemohou být ničím jiným než zátěží pro ekonomiku, společnosti i sociální systém hostitelské země – v pravém smyslu jako parazit, který navíc je z historii znám tím, že svého hostitele rychle vysaje a zahubí; a pak, přesně dle své 1400 let staré ideologie se přesune na dalšího hostitele v rámci „džihádu“ za rozšíření té jedné víry lásky, míru a tolerance, ideologie, která ovšem nesmí být jmenována, protože nikdy s ničím nesouvisí),
– feminismus (ideologický směr založený na představě, že ženám musí být dovoleno úplně jakékoli jednání a chování a pokud se kdokoli vůči čemukoli z jejich jednání ohradí, pak je sexista, macho a vůbec odporná existence; nejčerstvější příklad je vulgární a primitivní chování Sereny Williamsové, která ovšem získala – jako samozvaná bojovnice „za ženská práva“ – širokou podporu a muži-karikaturstovi, který si dovolil ji nakreslit, nyní zfanatizpovaní multikulturalisté vyhrožují smrtí a „celebrity“ neo-bolševismu požadují, aby dotyčný karikaturista byl vyhoze nz práce an ikdo ho nezaměstnal; ani v kotelně; horší než za Husáka)
– metoo-ismus (nátlakové, protiprávně jednající hnutí, kdy si dobrovolná účastnice sexuálního aktu, většinou zlatokopka, po dvaceti letech „vzpomene“, že sice šla s někým dobrovolně do jeho bytu, často několikrát za sebou, tam se zcela dobrovolně zúčastnila sexuálních aktivit, často několikrát za sebou, ale po dvaceti letech jí to přijde, jako že byla vlastně znásilněna, prtože muž k tomu všemu neměl její písemný souhlas s notářsky ověřeným podpisem a dvěma důvěryhodnými svědky navíc) ,
– ideologický směr nenávisti vůči bílé rase, „white guilty“ ideologie,
– ideologický směr nenávisti vůči judeo-křesťanské civilizaci,
– neo-elitářství (primitivní, naprosto pomatení „intelektuálové“,

kteří ztratili zdravý rozum a zblbli jak poručík Dub a sami sebe považují za výhradní majitele Pravdy s velkým P; „vzdělaní, inteligentní“ tupci požadující například, aby byli zbaveni volebního práva všichni lidé, kteří mají jiný názor než oni sami, protože jejich „intelektuálský“ dubovský názor je ten jediný správný; pražská i jiná kavárna tak nápadně připomíná ty nejzfanatizovanější a nejkovanější bolševiky let padesátých, kteří se také cítili „předvojem dělnické třídy“ a také měli dojem, že „stojí na straně historické pravdy“, i když v rozporu se zdravým rozumem; Jak napsal Joseph Heller v Hlavě XXII – volná citace „Nadporučík byl inteligent, ale neměl filipa. Byl to zkrátka pitomec.“ To sedí na pražskou i jinou kavárnu naprosto dokonale.)
– feudalizace/byrokaratizace (směr založený na byrokratizaci života společnosti, od zákazů některých názorů, cenzury na facebooku i jinde na internetu, přes „dotace“ a jiné podvodné zvýhodňování jedněch proti druhým, přes kupení předpisů, zákazů, nařízení, tisíců zcela nesrozumitelných a navzájem se popírajících paragrafů tisíců zcela nesrozumitelných a navzájem se popírajících zákonů, kontrolní hlášení, výkazy, nesplnitelné normy – jako například na emise motorů atd.; to vše s cílem omezit konkurenci a podnikavost a natrvalo zabrat a zakolíkovat pro kamarádíčky z mega-korporací všechno podnikatelské území)
– atd.

Nad výročím 21. srpna se rozpoutala poměrně bouřlivá diskuse. Toto výročí bylo nejdůležítější událostí od narození Mohameda pro celou hystericky protiruskou kavárnu, která má opět jako v letech padesátých svého třídního nepřítele, svého „imperialistu“, svoje „západní (vlastně nyní východní) ideodiverzní centrum“ a „jeho agenty v žoldu ruského (dříve amerického) imperialismu“. Jiná výročí takovou pozornost kavárny nepoutala – taky by se nedalo plivat na Rusko a vytvářet obraz nepřítele. V případě srpna 68 to lze – sice zcela zmateně a zblble, ale bojovníkům proti Sovětskému Svazu, kteří za minulého režimu drželi hubu a krok víc než kdo jiný, to nyní dává šanci cítit se jako „bojovníci odboje“. Jako když po válce největší zbabělci a kolaboranti navlékli na ruku pásky „Revolučních gard“ a začali svoji vinu „smazávat“ svojí hysterickou, fanatickou „revolučností“ a mnohdy i násilím, které mělo jediný důvod – dokázat „revolučnost“ a „proti-nacismus“ všech těchto zbabělců a kolaborantů. A možná někdy umlčet německé svědky kolaboranství a donášení „revolucionáře“. Dnešní bojovníci proti „ruskému imperialismu“ se ničím neliší. Štětina prostě musí být hystericky protiruský, aby překřičel svoje zcela zřejmé kolaborování s komunistickým režimem a svoje postavení prominenta v bolševickém režimu i v Sovětském Svazu. Dnešní hysteričtí bojovníci proti Rusku mají podobné motivy – v lepším případě. V horším případě jsou to prostě jen hlupáci, kteří bojují proti nepřátelům z „minulé války“ a ignorují skutečné nepřátele a skutečná nebezpečí z té „dnešní války“. Třicet let po tom, co Evropané porazí islámskou invazi, budou tito tupci, dnes kolaborující s multikulturalismem a s touto islámskou invazí a okupací maskovanou jako „pomoc uprchlíkům“, tedy třicet let po tom budou tito tupci agresivně, hystericky vykřikovat o „islámském nebezpečí“. Z Dienstbiera se stane naprosto zfanatizovaný bojovník proti muslimům a bude požadovat vyhlazení všech muslimů – aby překřičel svoji dnešní kolaboraci. Dnešní Štětina je jeho předobraz.

Co je pro mne smutné na celé diskusi k 21. srpnu je debata o tom, zda politbyro KSSS, které rozhodlo o invazi do Československa, bylo ukrajinské, ruské, tatarské nebo jaké.

Nikde jsem nezachytil – ani na nezávislých webech – jakékoli hledání a dokládání fakt.

Tak pojďme na to – a závěry si každý čtenář může udělat sám, jaké bylo nebo nebylo politbyro.

Členové politbyra
Rank
Name
Took office
Left office
Délka
(birth–death)
1
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1906–1982)
5
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1910–1994)
6
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1906–1990)
2
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1904–1980)
8
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1914–1989)
11
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1899–1983)
3
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1903–1983)
9
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1917–2001)
4
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1902–1982)
10
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1908–1996)
7
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1918–1994)
Kandidáti politbyra
Name
Took office
Left office
Délka
(birth–death)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1917–2000)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1914–1992)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1912–1993)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1918–1980)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1902–1988)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1917–1983)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1908–1984)
08-Apr-66
09-Apr-71
5 years, 1 day
(1918–1990)
21-Jun-67
09-Apr-71
3 years, 292 days
(1914–1984)
Členové politbyra, původ, místo narození, místo života před „kariérou“ v Moskvě
Rank
Name
Místo narození
Původ rodičů
Místo života před kariérou v Moskvě
Pozn
(birth–death)
Zdroj
1
Ukrajina
Rusko
Ukrajina
 1
V dokumentech je uváděna jeho etnicita jako Ukrajinec, někde také jako Rus
(1906–1982)
5
Rusko
Rusko
Rusko
 1
Bezvýznamný, málo údajů, ale zcela zřejmě Rus
(1910–1994)
6
Rusko
Ukrajina
 1
Ukrajinec, bez debat
(1906–1990)
2
St. Petersburg, Rusko
Rusko
Rusko
 1
Rus, bez debat
(1904–1980)
8
Bělorusko
Bělorusko
Bělorusko
 1
Bělorus, bez debat
(1914–1989)
11
Lotyšsko
Lotyšsko
Lotyšsko, později Petrohrad atd
 1
Lotyš, bez debat
(1899–1983)
3
Ukrajina
Ukrajina
Ukrajina
 1
Ukrajinec, bez debat
(1903–1983)
9
Ukrajina
Nejsou dostupné údaje, patrně Ukrajina
Ukrajina
 1
Ukrajinec, s velkou pravděpodobností
(1917–2001)
4
Rusko
Nejsou dostupné údaje, ale zřejmě Rusko
Rusko
 1
Rus, bez debat
(1902–1982)
10
Ukrajina
Ukrajina
Ukrajina
Ukrajinec, bez debat
(1908–1996)
 1
7
Rusko
zřejmě Rusko
Rusko
 1
Rus, bez debat
(1918–1994)
Kandidáti politbyra, pro zajímavost (jejich hlas neměl valnou hodnotu, pokud vůbec k tomuto byli dotázáni):
Name
Místo narození
Původ rodičů
Místo života před kariérou v Moskvě
Zdroje
Pozn
(birth–death)
Rusko
zřejmě Rusko
Rusko
1   a  2
Rus, bez debat
(1917–2000)
Rusko
Rusko
Rusko
 12
Rus, bez debat
(1914–1992)
Kazachstán
Kazachstán
Kazachstán
 1
Kazach, bez debat
(1912–1993)
Bělorusko
Bělorusko
Bělorusko
 1 
Bělorus, bez debat
(1918–1980)
Gruzie
Gruzie
Gruzie
 1
Gruzínec, bez debat
(1902–1988)
Uzbekistán
Uzbekistán
Uzbekistán
 1
Uzbek, bez debat
(1917–1983)
Rusko
Rusko
Rusko
 1
Rus, bez debat
(1908–1984)
Ukrajina
Ukrajina
Ukrajina
 1
Ukrajinec, bez debat
(1918–1990)
Rusko
otec původem kozák, zřejmě z Ukrajiny
Rusko
 1
Rus
(1914–1984)
 
Výsledek:
Politbyro
11 členů, z toho:
4 Rusové
4 Ukrajinci
1 Bělorus
1 Lotyš
a 1 Brežněv, 
 u kterého o anglická verze wikipedie uvádí, že jeho „etnicita“ je v dokumentech uváděna „Ukrajinec“, i když jindy dle wiki zase jako Rus. Vzhledem ke snahám svalit vše špatné na Rusko, jak to jen jde, na wikipedii pak stejně jako kdekoli jinde. se osobně kloním k tomu, že Brežněv byl spíše Ukrajinec. Kdyby ne, wikipedie by uváděla, že jde o Rusa, jen aby mohla pomluvit Rusko a ochránit před negativním PR milovanou pomajdanovskou Ukrajinu.
Skóre:
Rusové 4 hlasy z 11, 36%; minorita proti ostatním národnostem, dokonce i minorita proti samotným Ukrajincům
Ukrajinci 5 hlasů z 11, včetně hlasu nejvyššího šéfa (Brežněv), 45% hlasů, téměř majorita, vzhledem k váze hlasu a moci předsedy politbyra zcela jasná majorita
Bělorusové 1 hlas z 11, 9%
Lotyšové 1 hlas z 11, 9%
Kandidáti politbyra
9 kandidátů politbyra
z toho
4 Rusové
1 Ukrajinec
1 Bělorus
1 Gruzínec
1 Uzbek
1 Kazach
Celkově to na mne působí dojmem, že Ukrajinec Brežněv si vytvořil politbyro ze svých věrných Ukrajinců a aby malé a naprosto disproporční zastoupení Rusů nebylo tolik do očí bijící, dosadil jich více jako kandidáty politbyra, kteří ovšem měli bezpochyby velice omezenou moc oproti řádným členům politbyra. Ze stejného důvodu kamufláže ukrajinského ovládnutí moci v SSSR za Brežněva byli jako kandidáti politbyra příslušníci různých dalších národů (Uzbek, Gruzínec. Kazach…)
Celkové skóre včetně kandidátů je i tak v neprospěch Rusů – 8 z 20, tedy 40%.
A mimochodem, Stalin fakt nebyl Rus ale Gruzínec. Takže, milá kavárno a jiní bojovníci proti Sovětskému Svazu dvacet let s křížkem po funuse, vyčítat stalinský teror Rusům je jako vyčítat holokaust Islanďanům.