Svět ruskýma očima 489

  • Datum příspěvku 14. ledna 2019
Svět ruskýma očima 489
Avatar
--- ---

Zajoch
14. 1. 2019  Outsidermedia
Ruská ponorka Borej je postrachem Washingtonu * Odvetný úder Ruska způsobí konec rozkvětu státu, který sáhl na bezpečnost ruských občanů * Trump proti demokratické většině ve sněmovně reprezentantů * Současný rozpočet EU neumožňuje vytvořit jednotnou evropskou armádu * Mezinárodní konkurence obchodu s plynem se zostřuje.




Americké základny zničí za minutu: Satanovskij okomentoval obavy USA z ruské ponorky Borej

Nikolaj Kopernik
6. ledna 2019

Orientalista a odborník na politiku Jevgenij Satanovskij okomentoval strach západních odborníků z ruských ponorek Borej. Upozornil na publikace v západním tisku, kde se tvrdí, že v případě zahájení války budou americké základny zničeny doslova za minutu.

Politolog tyto údaje nikterak nevyvrací. Podle nich postačuje jedna ponorka této třídy, aby nanesla kolosální škodu infrastruktuře USA, zničila Pentagon, válečnou námořní základnu Kings Bay, leteckou základnu Whiteman a další objekty obranného komplexu země. Satanovskij uvádí, že to jistě není cílem politiky sankcí nebo touhou prezidentů Obamy a Trumpa. Zároveň řekl, že nechápe, jak by bylo možno vést konstruktivní dialog s Američany, když jsou podle něho v USA přesvědčeni, že je možno „napětí“ s Ruskem stupňovat na nejvyšší míru a „nic za to nesklidit“.

Před časem americké vydání We Are the Mighty zveřejnilo článek, v němž byl modelován útok z vod Mexického zálivu ruskou ponorkou Borej. Autoři tvrdí, že v případě útoku bude v první řadě smeten ze zemského povrchu New York nebo Washington.

Převzato z Politpuzzle.ru

* * *

Vy potřebujete, tak vy k nám přijďte: Korotčenko navrhl Moskvě novou strategii ve vztazích s USA

Redakce
5. ledna 2019

Dne 21. ledna zamítlo Valné shromáždění OSN rezoluci Ruska o zachování dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu, z níž chce Washington odejít. Spojené státy dokonce daly koncem prosince Rusku ultimátum, že musí do šedesáti dnů zastavit údajné porušování dohody o zakázaných zbraních. Pokud to Moskva splní, v Bílém domě prý popřemýšlejí, že možná z dohody neodejdou.

V Kremlu neviděli důvod k něčemu takovému. Prezident Putin na tiskové konferenci 20. prosince uvedl, že Rusko žádné podmínky dohody neporušuje a USA vytvářejí aktuální nebezpečí jaderné války. … Řekl: „Ať nepiští, že usilujeme o výhody. Ano, Rusko má výhodu, ale je to prvek zadržování, zachování parity.“

Šéfredaktor časopisu Národní obrana Igor Korotčenko označil hrozbu jaderné války za realitu. Podle něho musí každý agresor vědět, že odvetný úder Ruska způsobí konec rozkvětu státu, který sáhl na bezpečnost ruských občanů.

Podle Korotčenka bude nejlepším krokem návrat k řešení domácích problémů, které upevní vojenskou bezpečnost. Přitom se nemusí plýtvat silami na úsilí domluvit se na něčem s USA a přesvědčovat je o své pravdě. Podtrhuje: „Ano, je potřeba s USA udržovat vztahy, ale podle zásady – vy potřebujete, vy přijďte. Proto vsadit na zlepšení vztahů s USA a Západem dnes hraničí se zradou národních zájmů.“

Vyzval k opuštění iluze o tom, že Spojené státy mohou vytvářet rovnoprávné a důvěryhodné vztahy s Ruskem. Obzvláště upozornil na to, že k takové situaci nedojde nikdy, a proto se musí Moskva opřít jen o svůj stát.

Převzato z Politpuzzle.ru


* * *

Americký shutdown a jeho možné následky

Dmitrij Sedov
8. ledna 2019

Koncem roku 2018 vypukl v USA skandál s „částečným uzavřením činnosti vlády“. Nazývá se to také dočasné přerušení financování federální vlády (shutdown). Přetáhlo se to až přes novoroční svátky a stále se to rozvíjí. Smysl tohoto posledního konfliktu Trumpa s jeho oponenty spočívá v tom, že demokratická většina sněmovny zablokovala platby na výstavbu zdi na mexické hranici, která má stát přes pět a půl miliardy dolarů, a prezident se pomstil využitím své pravomoci k přerušení plateb pro část federálních zařízení a organizací. Od 22. prosince nedostává peníze 25 % federálních institucí. Mezi nimi jsou ministerstva vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti, výstavby, zemědělství, obchodu, vnitra a financí.

Mzdu nedostalo 800 tisíc pracovníků, dostali neplacenou dovolenou. Pochopitelně to mezi nimi vyvolává nespokojenost, mohou být ohroženy jejich závazky – splácení půjček, placení vzdělání dětí a ohrožena i lékařská péče a dokonce i normální stravování.

Americké odbory pracujících se 400 tisíci členy, které mají certifikovanou kvalifikaci, podaly na administrativu Trumpa žalobu za porušení zákona o spravedlivých pracovních standardech. Městské služby a údržba národních parků jsou podfinancovány. Omezuje se úklid odpadu, údržba veřejných toalet a další venkovní servis.

Pokud by se situace protáhla do února, potom by nemajetní Američané mohli dostávat potraviny zdarma. Federální program doplňkové výživy (SNAP – The Supplemental Nutrition Assistance Program) přiděluje nemajetným vrstvám obyvatel lístky na potraviny. V USA dostává potravinové lístky přes 19 milionů domácností. Za ně se živí 39 milionů lidí. Zejména je mezi nimi 1,4 miliony veteránů, kteří jsou zasaženi v první řadě.

Každá domácnost v průměru dostává 245,28 dolarů za měsíc. Měsíční rozpočet SNAP činí 4,8 miliard dolarů. Program byl snížen, na únor má SNAP jen 3 miliardy dolarů. Nakonec bude muset administrativa SNAP propustit přibližně 95 % zaměstnanců, Pokud vláda nenajde v březnu řešení, bude federální program doplňkové výživy zastaven.

Senátorka za demokratickou stranu Karen Bassová řekla, že pokud se nadále nebude platit, budou v Americe doslova miliony lidí bez prostředků na jídlo.

Konec financování SNAP se odrazí i na obchodu. Lidé s potravinovými lístky jsou vázáni na určité obchody a do těch v tomto případě nebudou chodit. Také podnikání ve výrobě potravin placených potravinovými lístky ztratí velkou část příjmů.

Zastaveny jsou i platby indiánským rezervacím. Federální peníze byly pro příjmy řady indiánských kmenů hlavní součástí.

Jenomže Trump upozorňuje, že má v úmyslu prodloužit částečné uzavření činnosti vlády na jakoukoliv dobu, dokud nedostane prostředky na stavbu mexické zdi. Navíc je ochoten v USA zavést mimořádnou situaci, kdy by podle ústavy mohl použít rozpočet Pentagonu k přidělení peněz na zeď bez souhlasu Kongresu. V tomto případě může prezidentovi stát v cestě Nejvyšší soud. Ten například v případě týkajícím se války v Koreji nedovolil znárodnit za mimořádné situace ocelářský průmysl.

Existuje i morální aspekt konfliktu Trumpa s oponenty. Prezident plní své předvolební sliby postavit zeď na hranicích s Mexikem, která zadrží příliv migrantů z Jižní Ameriky, především z Mexika. Podle jeho názoru to kardinálně vyřeší sociální i kriminální situaci v zemi a znemožní zaplavení jihu USA běženci. Odpůrci prezidenta to považují za nehumánní – argumentují nezbytností dodržovat lidská práva.

Trump požadoval na stavbu zdi 5,6 miliard dolarů, senát schválil jen 1,3 miliardy dolarů. Zatím trvá neplacení federálním institucím tři týdny a hrozí přejít do celonárodní krize. Při posuzování příčin nastalé situace je Amerika rozpolcena. Polovina obyvatel dává vinu prezidentovi a 32 % demokratické většině ve Sněmovně reprezentantů.

Ať je to však jak chce, při pokračujícím shutdownu v Americe je možno si připomenout ruské přísloví o pánech, kteří se rvou a nevolnících, kterým to rve vlasy.


Převzato z Fondsk.ru

* * *

Vojenská rada: v Evropském parlamentu se začali zabývat otázkou zvýšení přítomnosti EU v zónách konfliktů Marta Latvinova

9. ledna 2019

Chorvatská členka Evropského parlamentu Dubravka Šujca míní, že by EU měla zvýšit svoji přítomnost v konfliktních zónách, především v Severní Africe a na Blízkém východě. Myslí si, že by EU neměla dovolit třetím zemím, jako jsou USA a Rusko, ani některým státům unie ovlivňovat situaci v nestabilních regionech. Zdůrazňuje, že v posledních letech se v zemích poblíž evropských hranic „zaznamenává trvalá destabilizace, ozbrojené konflikty a krachy státních struktur“.

Poslankyně tvrdí, že kvůli celé řadě problémů souvisejících s uvedenými procesy musí EU neodkladně přijmout konkrétní kolektivní opatření a posílit svoji přítomnost v zónách konfliktů. Nesmí podle ní dopustit, aby vojenská činnost třetích zemí měla rozhodující vliv na tamní vývoj situace. Zároveň politička vznesla dotaz na Evropskou radu ohledně vytvoření vojenských struktur pod velením EU, které by mohly provádět operace za hranicemi.

V dotazu se praví: „Chystá se Rada formovat vojenské oddíly pod velením EU, které podle rozhodnutí parlamentu, nebo za pomoci jiné odpovídající procedury bude možno použít za hranicemi v situacích, na nichž má EU velký zájem?“

Šujca upozorňuje, že by EU měla mít v naléhavém případě možnost „uskutečnit efektivní vojenskou intervenci“. V prvé řadě bude třeba zachovat „rozvoj občanských mechanismů a zvýšení stability daných států“.

Podle názoru jednoho z vedoucích pracovníků v Ruské akademii věd Konstantina Blochina nemají být tyto požadavky snahou o změnu rovnováhy sil v zónách konfliktů. Podle něho je cíl všech takových sdělení – předvést nezávislost EU na USA ve vojenských záležitostech. Věc objasnil: „Je možno dát příklady jednotlivých zemí, které podnikly určité kroky ke změně rovnováhy sil na Blízkém východě, anebo k nějakému ovlivnění jednotlivých zemí regionu: právě Francie. Jenže tyto operace velmi rychle pomíjejí. Podobnými dokumenty chtějí v EU podtrhnout, že si alespoň přejí, aby byly světem brány jako spojená Evropa, jako svéprávné centrum moci, a ne loutka Washingtonu.“ 

Ve svém požadavku Šujca vyjadřuje podporu již existujícím projektům obranné integrace zemí EU. V EU je nyní několik formátů obranné integrace. Od roku 1992 existuje Evropský sbor – taktická jednotka, sídlící ve Štrasburku. Avšak jedinou rozvinutou složkou je francouzsko-německá brigáda čítající pět tisíc lidí.

V roce 2007 bylo ohlášeno zřízení osmnácti bojových praporů EU po tisíci pěti stech osobách. V prosinci 2017 EU oficiálně spustila program PESCO.

V poslední době se stále častěji objevují výzvy k posílení spolupráce mezi členy EU v obraně a bezpečnosti. Podrobně o tom mluvil prezident Macron. Řekl: „Nemůžeme ochránit Evropany, pokud se nerozhodneme vytvořit opravdovou celoevropskou armádu. Musíme mít Evropu, která se brání především sama, aniž by se spoléhala jen na USA.“ Poznamenal, že se musí chránit před Čínou, Ruskem a dokonce i před USA. Zároveň zkritizoval rozhodnutí USA odejít z dohody INF. Iniciativu Paříže podpořil ústy Merkelové Berlín.

Trump označil Macronův projev ohledně ochrany Evropy před USA, Čínou a Ruskem za urážející s tím, že Evropa by měla nejprve dát spravedlivý podíl peněz na NATO, kterou USA významně subvencují.

Konstantin Blochin v besedě s RT zdůraznil, že řeči o vlastních evropských ozbrojených silách se v Evropě objevují už po několik desetiletí, ale dále se neděje nic. Řekl: „Evropané mají velkou starost o zachování svého komfortu a nebudou utrácet stovky miliard dolarů na vybudování silných armád a schopnost udržet stabilitu v celých regionech. To nyní nehraje Evropě do ruky, ačkoliv si to přeje.“ Podle jeho názoru je taková iniciativa těžko realizovatelná už kvůli velkému počtu členů EU. Vždyť i v NATO koordinace pokulhává.

Podle profesora Vysoké školy ekonomické Alexandra Špunta neumožňuje současný rozpočet EU jednat o vytvoření jednotných ozbrojených sil. Řekl: „Celkový rozpočet EU není takový, aby umožnil provádět vlastní vojenské operace, tím spíše vytvořit vlastní armádu, o které hovořil prezident Francie. K tomu by byly potřeba velmi vážné změny, především ve financích. Proto dnes mluvit o tom, že EU půjde do nějakých vojenských operacích mimo vlastní hranice, kromě vojenských aktivit NATO, je nereálné. Není mechanismus, který by to Evropské unii dovolil. pro nikoho není tajemstvím, že o vojenských operacích rozhodují Američané.“ 

Špunt poznamenal, že v Evropě čas od času zaznívají řeči o potřebě vybudovat jednotnou armádu, ale podle jeho názoru je problém v tom, že obyvatelé Evropy si za to naprosto nepřejí platit.

Převzato z RT.com

* * * 

Evropská unie a Rusko – energetický faktor 

Petr Iskenderov
11. ledna 2019

Rok 2018 znamenal upevnění ruské pozice na evropském energetickém trhu. Již v roce 2017 dosáhl ruský vývoz plynu do vzdáleného zahraničí rekordní objem, o 15,1 miliard kubíků více než v roce 2016. Hlavními odběrateli bylo Německo (53,4), Turecko (29), Itálie (23,8), Velká Británie (16,3), Francie (12,3), Polsko (10,5), Rakousko (9,1) a Maďarsko (7) – uváděno v miliardách kubíků. Za celou historii byly dodávky rekordní do Německa a Rakouska, také do Nizozemska (4,7 miliard kubíků) a Dánska (1,8 miliard kubíků).

Tyto ukazatele budou v roce 2018 pravděpodobně předstiženy. Ministr energetiky Novak říká, že tyto výsledky dost ovlivnilo zahájení provozu na závodě Jamal SPG. Gazprom dosáhl v roce 2018 rekordní export plynu třetím rokem za sebou: do vzdáleného zahraničí se podle ředitele Gazpromu Millera exportovalo přes 201 miliard kubíků plynu. Miller uvedl, že se rychle blíží k maximálním ročním kontraktům do zahraničí. Znamená to, že spolupráce se zahraničními partnery bude v souladu s novými skutečnostmi. Letos vytěží okolo 497,6 miliard kubíků plynu.

V roce 2019 plánuje Gazprom vyvézt nejméně 200 miliard kubíků plynu. Odborníci analytických agentur IHS a Wood Mackenzie předpokládají už k roku 2030 možný podíl Gazpromu na evropském trhu 35 až 38 % a k roku 2035 do 38 až 41 %.

Nárůst nákupu ruského plynu v Evropě je důležitým faktorem úspěšné realizace projektů na dodávky potrubního plynu na kontinent, především prostřednictvím Severního proudu 2. Od prosince 2018 se klade jeho potrubí v ekonomické zóně Švédska. To má být ukončeno v létě 2019. V té době bylo zahájeno pokládání v ekonomické zóně Finska. Nyní je položeno přibližně 370 km. Výstavba jde podle plánu, stavbu už schválily čtyři země z potřebných pěti, v jejichž vodách budou trouby ležet. Poslední schválení by bylo potřeba od Dánska, ale to odmítá. Společnost Nord Stream AG připravila alternativní trasu.

Odpor ze strany USA pokračuje. Skupina senátorů obou stran chce nechat Kongresem prověřit rezoluci, vyzývající zrušit výstavbu Severního proudu 2 jako hrozbu pro „evropskou energetickou bezpečnost“. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder uvedl, že Američané nejsou proti rusko-německému plynovodu kvůli své příchylnosti k Ukrajině, ale chtějí sami Německu dodávat zkapalněný plyn (má horší jakost než plyn z potrubí). Washington činí silný nátlak na Německo a Schröder je přesvědčený, že Berlín při „veškerém respektu a přátelství“ s Washingtonem neustoupí a neumožní Bílému domu diktovat s kým Berlín smí obchodovat a s kým ne. Řekl: „Pro Německo, zemi závislou na vývozu, je to nepřijatelné.“

Jenže postoj USA má podporu řady členů EU. V prosinci přijal EP speciální rezoluci, vyzývající zastavit projekt Severní proud 2. Ve výzvě se praví: „Protože Ukrajina hraje rozhodující úlohu v evropských sítích energetického zásobování, posuzují poslanci EP výstavbu plynovodu Severní proud-2 v obchvatu Ukrajiny jako politický projekt.“

Rusko začíná Spojeným státům konkurovat v Evropě i v dodávkách zkapalněného plynu. V tomto případě má Moskva podporu Francie. Šéf Total Patrick Puianne se zúčastnil 11. prosince spuštění třetí linky závodu Jamal SPG společně s premiérem Medveděvem. Řekl, že je hrdý na úspěšné zahájení všech tří linek projektu a uvedl: „Je to bezprecedentní úspěch v odvětví. Pozitivní zkušenost Jamalu SPG otevírá cestu k dalším projektům LNG spolu s našimi strategickými partnery, společností NOVATEC, zároveň s dalším ohromným projektem Arktik SPG-2 založeném na gigantických a nízkonákladových zásobách surovin Ruska na Dálném severu.“

Strategie společnosti NOVATEC předpokládá zvýšení produkce LNG do roku 2030 na 55 až 57 milionů tun za rok. S využitím geologického průzkumu na stávajících nalezištích může dosáhnout 70 milionů tun. To je srovnatelné s těžbou ve světově prvním Kataru, který v roce 2017 vyrobil 77 milionů tun LNG.

Podle předpokladu ruského ministerstva energetiky může být podíl Ruska na světovém trhu s LNG v roce 2025 až 15 %. Podle Vygon Consulting patří k důležitým přednostem ruského LNG nízká cena pro evropské spotřebitele. V dokumentu společnosti se praví: „Poslední pokles cen ropy činí export zkapalněného plynu ve většině závodů uvedených do provozu v tomto desetiletí prodělečný. Stoprocentní využití kapacit mohou mít jen ty, které mají nejnižší specifické náklady. Jsou to katarské a ruské závody a dále Nigérie a Angola. Arktik SPG-2 se může stát jedním z nejvíce konkurenceschopných ohledně nových aktiv zkapalněného plynu ve světě.“ Podle uvedeného ukazatele, kterým je rovnoměrná cena v kapitálových investicích, budou dodávky do Evropy levnější než stejné dodávky z Kataru od nové společnosti Qatargas. Nespokojenost konkurentů Ruska vyvolala výstavba závodu Jamal SPG. USA tlačí na Norsko, aby odmítlo poskytnout svůj překládkový terminál tankerům mířícím s ruským LNG do Evropy.

Převzato z Fondsk.ru