Dezinformační hra Evropské komise

Ivan David
15. 6. 2019
Globalizační “elity” se snaží vytvářet ve veřejnosti pocit ohrožení tak, aby ho mohly použít jako záminku k potlačení svobody slova a ovládnutí společnosti. Myslím, že oni ve své většině nejsou paranoidní, ale že paranoiditu chtějí indukovat ve veřejnosti. Metoda není nová, naopak, opakovaně používaná, kdykoli je třeba zavádět cenzuru, protože nepříznivé informace jsou ohrožující a s nimi je třeba z veřejného prostoru odstraňovat i jejich původce. Euroskop zveřejnil článek “Jourová: Dezinformátoři jsou připraveni na dlouhou hru“. Velmi doporučuji ho přečíst. Je ukázkou manipulativního desinformačního textu.

Klíčový faktem totiž je, že to, co nazývají “desinformace” není falešná informace, ale pouze názor, který se jim nehodí do krámu. Ostatně sami ho označují jako “narativ”, tedy jakési sdělení či “vyprávnění”, nikoli “informace”, ale vyjádření názoru. Rádi by totiž, kdybychom věřili jejich sdělením a “vyprávěním”. Jak to hezky formulovala jedna ideální posluchačka, která se v kvízu dovolala do vysílání ČRo Východní Čechy, a na otázku, zda v jistém zemědělském podniku pěstují sumečka afrického, odpověděla: “Nic o tom nevím, takže vám věřím.” Jejich ideálem je, aby veškerá veřejnost věděla jen to, co nám budou vyprávět oni a proto “věřila”.

Jako desinformaci uvádějí, že “Politická krize v Rakousku byla rychle připsána zákulisním machinacím unijního ´hlubokého státu´ a německým a španělským tajným službám.” Škoda, že nepřidají vlastní výklad, proč se “náhodou” vynořila pochybná nahrávka po čtyřech letech a čistě náhodou před volbami. Proč nám nesdělí vlastní výklad toho, kdo a proč nahrávku pořídil? Že by amatér? Určitě žádná “konspirace”, tedy neveřejná domluva? A co jejich narativy o ruských agentech za každým rohem, stále se měnící příběhy o novičoku, o ovlivňování voleb v USA, atd., atd.?

Typickým rysem jejich vyprávění je absence jakýchkoli věcných důkazů. Jediným důkazem je to, že to sdělují oni a mají to “ověřeno”. “Ruské zdroje” podle nich “setrvale desinformují”, ale autoři článků a prohlášení zjevně nejsou schopni uvést příklad jediné desinformace. Nedozvíme se tedy jak nebo čím zloduši desinformují, zato se dozvíme, proč tak činí. Samozřejmě, aby škodili nositelům obecného dobra, zejména těm, kteří jsou sdruženi v Evropské komisi.

Pro větší “věrohodnost” je článek doplněn ilustračním obrázkem sestávajícím z nápisu “fake news”, který je složen z opakovaného slova “propaganda”. V očích osob myslících horní polovinou těla toto těžko zakryje skutečnost, že “propaganda” je především to, co vyrábí “Evropská komise” a zejména k tomu účelu pečlivě vybraná Věra Jourová, nominantka politického hnutí “ANO”.

Jak nevzpomenout na Havlíčkův epigram:

“Proti církve protivníkům,
bezbožným a katolíkům,
vydal páter Rožeň podle zvyku,
na sto arších tvrdou polemiku,
v tuhé vazbě, s kovanými rohy,
všem kacířům může přetlouct nohy.”

Samozřejmě je zcela nepřijatelné, aby cenzuru podporovalo Ministerstvo vnitra v čele s panem Hamáčkem (ČSSD). Protože takovou aktivitu provádět nesmí, najímá si na to “Evropské hodnoty” a jiné pervertní skupiny placené z daní občanů. Za to paní Jourová má rozvoj cenzury v popisu práce. Tak se dozvídáme z “Euroskopu”, že: “Komise proto opět vyzvala velké internetové platformy jako je Twitter, Google nebo Facebook, aby přes změny, které už udělaly, dál pracovaly na způsobech, jak dezinformacím čelit, včetně třeba vyšší transparentnosti kolem politické reklamy – a to i na národní úrovni. Firmy by měly podle komise skutečně splnit všechny závazky, které na sebe loni vzaly, když se dobrovolně přihlásily ke společnému kodexu chování v této oblasti.

Jmenované firmy se samozřejmě nezabývají nějakými důkazy. Napadají sdělení obsahující jistá slova, slovní spojení a “podezřelé” zdroje. Tuto činnost je třeba označit jako zločin proti svobodě slova, tedy zločin proti demokracii ve jménu dalšího budování oligarchátů a evropského superstátu neviditelné vrchnosti, snaživých úředníků a mlčících poddaných. Nejde o jejich “extrémní názory”, ale o dovršení jejich moci nejdříve nad národními státy a potom nad každým jednotlivcem.

“Jsou připraveni na dlouhou hru,” upozornila Jourová, hlásá článek. Oni jsou také připraveni na dlouhou hru. Zbavit evropské národy hluboce zakořeněného demokratického povědomí nebude tak snadné. Vidíme, že oni na tom pilně pracují. Budeme se bránit.