Zbídačení naší republiky pohledem doslova archeologickým

Jiří Jaroš Nickelli
14. 8. 2020
ČNL

“Ostatně dovoz cizího zboží sám nezakládá blahobyt: je třeba mít něco na výměnu”. Tuto prostou hospodářskou pravdu prosím nenapsal žádný ctihodný ekonom ! Napsali ji dva klasičtí acheologové pan profesor Jan Burian a paní doktor Bohumila Mouchová ve své skvělé populární knize o dějinách Etrusků z roku 1966. Po přečtení této věty jsem se podíval sám na sebe a shledal – co to, chlape, prosím tě, nosíš už přes dvacet let na sobě ? Samý vietnamský, korejský ale vpravdě ponejvíce čínský textil. Kdy jsi měl naposledy na sobě české boty, české rukavice, českou košili, české kalhoty, české džíny – ano prosím, vyráběli jsme velmi kvalitní džíny, zvané za socialismu “texasky”, a kdyby z nich jeden nevyrostl, mohl by je dodnes nosit. 

Myslím, že v darovaných českých texaskách dorostly dvě další generace…Jeden oblek mám pořád od prostějovského výrobce a dosud se ani neobnosil ani nerozpadl. Po otci jsem měl polobotky od Bati z roku 1939 a šly do popelnice až v roce 1997 !!! A nebyly poškrabané – pravda, otec na nich nosíval “psí dečky”!,tehdy móda – a nebyly nově podražené, tak byly kvalitní. Stejně tak jsem měl šité sako od brněnského krejčího pana Pitáka. Vydrželo od roku 1940 do roku 2004 (!). No comment…Pak jsem koukl na hodinky, budíky a hodiny. Kapesní cibule mechanické ruské, jdou velmi dobře. Vše ostatní je Asie. Manželka si v hodinářství pořídila mechanické PRIMKY, protože nesnáší na ruce elektricky poháněné hodinky. Sláva, české ruce objeveny. Na památku svého filmování mám dvě české ADMIRY. Byly nezničitelné a na rozdíl od dnešních přístrojů fungovaly v každých podmínkách. Zima ani horko jim nevadily.

Vzpomínám na česká kola Velamos a Eska, s nimiž jsem sjezdil v hrozných terénech půl Moravy. Vzpomínám na rádia, dalekohledy MEOPTY, fotoaparát FLEXARET, mikroskopy, na motocykly, skůtry, auta, pračky, vrtačky a já nevím co ještě. Zkrátka měli jsme své výrobky, které slušně sloužily po generace, daly se opravit -nemusely se hned po poškození vyhazovat – a třeba rádiím TESLA, kterým se někteří posmívali /”technicky slabší”/ se je třeba poklonit za jejich výdrž po dlouhá desetiletí, stejně jako magnetofonům a dalším výrobkům. Ale co bylo hlavní – byly to pro občany dostupné výrobky velmi dobré kvality a mnohé se vyvážely. Dnes, když Čína kopíruje náš malý motocykl PIONÝR, dobře ví, co dělá. V dějinách našeho průmyslu byly mnohé kapitoly, kdy cizina uloupila náš patent a pak jej výhodně vyráběla. Příkladem mohou být jak tryskové stavy, tak třeba kamera ADASTRA, kterou jsme s velkou slávou vystavili ve Švýcarech a pak patent okoukal japonský SECONIC a bylo po ptákách…

Před nedávnem toto vše shromáždil Etnografický ústav Moravského zemského muzea a uspořádal skvělou výstavu o našem designu – tam když člověk přišel, plakal radostí i vztekem. Viděl všechny ty věci od domácích mixérů až po motocykly a s hrdostí si řekl – toto všechno Češi vyráběli ve vysoké kvalitě a životnosti, a bylo to krásné ! A současně ho popadl malomocný vztek na současnost – to už jsme tak nemohoucí pitomci, že dnes nás zahlcuje cizí výroba na každém kroku a ve většině kvalitou šuntu ??? Měl jsem na toto téma rozhovor s jedním význačným architektem, jenž mi to vysvětlil takto – socialismus byl konkurenčně neschopný, museli přijít strategičtí partneři (??? – nebo strategičtí lupiči ?), naše stroje nestačily trhu Západu, naše země je zchudlá socialismem a proto se musí dát na turistiku a na služby,aby se naše suroviny moc nevyčerpávaly, atd. Tož nevím, nevím, “paní Müllerová”. Položil jsem mu otázku – “A to vyžijem z těch služeb a turistiky ???” Co když bude jedno léto špatné ???

Upozornil jsem ho, ať se podívá kolem sebe – na ty rozkradené, rozbité fabriky,na odstavené vodní elektrárny, na jezy, které nikdo neudržuje,na lesy zachvácené kůrovcem z vůle fanatismu zaštítěného ekologií, na zemědělskou půdu zabíranou dálnicemi, na montovny a haly cizích výrobců majících u nás daňový ráj,na ta množství neuskutečněných projektů, o nichž dávno uvažoval Baťa. Proč není vybudován plavební kanál Dunaj – Odra –Labe, proč se budují u nás dálnice a chystá se obnova Hitlerovy dálnice ??? Proč je ZETOR ve slovenských rukou a ne v našich? Proč české sklárny musely propouštět a vyhlašovat úpadek? Proč celý český textil musel zahynout na asijský dovoz? Těch otázek může být bez konce. A co se týče našich pracovníků – měli jsme obory s vysokou kvalifikaci – slevače, zbrojaře, výrobce lokomotiv a automobilů, frézaře, elektrotechniky, turbináře – zde jsme byli světová špička! A jaké obory se mladým nabízejí dnes ??? Krupiér, barman, bodyguard, společnice, telefonistka, pracovnice charity, roznašeč letáků, výzkumník firemního trhu, a manažer, manažer, manažer ??? Vždyť toto je ten nejhorší úpadek oborů a zaměstnání ne od roku 89, ne od roku 48, ne od roku 38, ne od roku 1929, ale od roku 1918 !!!

Kolik generací bude muset tento katastrofální stav napravovat ? A napraví se někdy?

Abych zcela nevyvolal pohřební náladu, zakončím jinak. Nad hlavou mi občas léta letoun L-200 MORAVA. Taky jsem jím letěl. Když něco vydrží, tak dlouho v našich rukou, je třeba složit poklonu všem, kdo toto vytvořili. Na nádraží se setkávám s novými krásnými českými lokomotivami. Jednu nám chtělo zahraničí sebrat – nezdařilo se ! Máme spoustu nových vynálezů na brněnské technice a dokážeme vyvinout nanotechnologie, o nichž se zatím nikomu nesnilo. Jsme vynikající ve výzkumu. Ale kdo jej podporuje ??? Máme takové elektronové mikroskopy, že nás nikdo nepředstihne. Máme skvělé zemědělce – jen jim dát možnost vlastního trhu a nezahlcovat nás cizinou. Připomínám si hesla I.ČSR – “Český vlastenec jídá z české mouky !” – nestálo by zato přednostně kupovat naše výrobky ? Ve Slavkově u Brna je český textilní obchod, který hrdě hlásá, jsem v českých rukou a má naši vlajku nad vchodem. Chodíme jenom tam. Američané taky dávají přednost vlastním autům před cizími ! Ono to s námi nemusí být tak špatné, když nebudeme mít vládu, která dává přednost cizím zájmům, před zájmy republiky. Před zájmy nás všech !

 

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli 
ČSOL Brno