Jaroslav Bašta: Už i ta žárovka zčernala

Jaroslav Bašta a -rp-
13. 9. 2020 PrvníZprávy


Existují okamžiky, kdy si říkám s Vítězslavem Nezvalem, že „Naše životy jsou bludné jako kruh“ (Edison, 1927), píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Před více než šedesáti lety nás ve škole učili, že vynálezy, které změnily svět, se jaksi objevily dvakrát. Poprvé, s velkým časovým náskokem v carském Rusku, a teprve po tom na prohnilém Západě. Ale autorství si samozřejmě přivlastnili představitelé imperialismu. Ruští vynálezci se svými geniálními myšlenkami a objevy narazili na tupou byrokracii a posléze upadli do zapomnění. Nicméně sovětští a jiní marxističtí historici ukázali, jak to s tím technickým pokrokem doopravdy bylo.

Protože podobné snahy páchly účelovostí a směšností na sto honů, záhy se staly terčem vtipů. Zejména proto, že vyhrabávání prvenství kolosálních zapomenutých vynálezů se stalo součástí povoleného nacionalismu. Některé anekdoty byly stejně primitivní jako propaganda, na kterou reagovaly – např.: „Kdo vynalezl lopatu? No přece Nikita Sergejevič Lopatěnko!” Více vtipu měly kavkazské variace na stejné téma.

Hádali se Gruzíni s Armény, kdo byl v minulosti technicky vyspělejší. Spor musely vyřešit archeologické vykopávky. Gruzíni kopali dva metry hluboko a na dně výkopu našli měděný drát. Prezentovali to jako zjištění, že již před dvěma tisíci lety u nich fungoval telegraf. Arméni kopali čtyři metry do hloubky a na dně nenašli nic. Závěr výzkumu zněl, že již před čtyřmi tisíci lety měli jejich předkové bezdrátový telegraf. Celý spor pak uvedli na pravou míru Rusové, kteří na základě zachovaných historických dokumentů prokázali, že měděný drát je ruský vynález z patnáctého století. Objevili ho dva mužici, kteří se přetahovali o kopějku.

Řekl bych, že podobné vtipy předznamenávaly konec tupé ideologické indoktrinace, tedy období, kdy společenský tón udávali lidé nevzdělaní, hrubí, násilničtí, zaslepení svou ideologií, jak to ostatně v počátečních fázích každé revoluce bývá. Ti se naštěstí na vrcholu neudrží dlouho, protože mají snahu si navzájem podřezávat krky. Ovšem napřed zdecimují ty, které považují za své nepřátele. České dějiny dvacátého století jsou podobných příběhů plné.

Nikdy by mě nenapadlo, že historie se v kruhu vrátí někam do dob, kdy se zase bourají sochy, nově vykládají dějiny, a z hrdinů se stávají padouši. Nakonec došlo i na slavného vynálezce Edisona a jeho žárovku, co ji prý nevynalezl a o objev připravil černocha. Zní to jako námět na anekdoty o měděném drátu, kdyby s tím nepřišel muž, který možná za dva měsíce bude vládnout Spojeným státům a vlastně celému světu. Ta zčernalá žárovka je tím pádem špatné znamení, končí komentář Jaroslav Bašta..