Část kongresmanů půjde na sčítání hlasů volitelů US prezidenta „kanálem“

Avatar
Původní autoři

Ivan David

6. 1. 2021


Dnes se v Capitolu sejdou ke společnému zasedání členové Sněmovny reprezentantů a Senátu, aby provedli součet hlasů odevzdaných voliteli v jednotlivých státech USA pro oba kandidáty na prezidenta USA. Šéf ochranky Kongresu Paul Irving vyzval včera podle sítě amerických lokálních novin The Epoch Times kongresmany, aby k cestě do jednacího sálu využili tunel, který hlavní budovu, v níž se uskuteční jednání, spojuje s vedlejšími kancelářskými a garážovými objekty. V hlavním městě USA již včera začala série protestů proti podvodům při volbě prezidenta USA. Hlavní demonstrace se má uskutečnit dnes právě v době společného jednání obou komor Kongresu.

Na cestě do Washingtonu bylo včera podle odhadů The Epoch Times asi 1,5 milionu voličů úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Všechny letecké i vlakové spoje byly beznadějně vyprodané. Mnoho voličů naštvaných na podle nich nepochybnou krádež voleb bylo v noci na cestě autem z různých států USA. Stejně jako v minulosti se proti Trumpovým stoupencům chystají vystoupit „bojůvky“ z Antify a Black Lives Matter. Lze tedy čekat, že dnešek bude „žhavým dnem“ nejen v budově Kongresu, ale i na okolních ulicích, náměstích a parcích. Starostka Washingtonu D. C. Muriel Bowserová nařídila pracovníkům městských služeb, aby kolem Capitolu postavili barikády ze zátarasů posílené nákladními vozy. Na pomoc s udržením pořádku povolala kromě policistů i vojáky z Národní gardy.

Pořádný „rachot“ však bude i v největším jednacím sále Kongresu. Účast na společném zasedání obou komor včera na mítinku na podporu republikánských kandidátů do Senátu ve státě Georgia ohlásil prezident Donald Trump. Na volebním shromáždění jej včera pozdravily desítky tisíc voličů. Na rozdíl od Joea Bidena, na jehož projev na podporu „demokratických“ kandidátů se sjelo jen několik aut. 

K půlnoci v noci na dnešek mělo podanou písemnou přihlášku k přednesení protestu proti falšování voleb 100 republikánských poslanců. Dalších asi 50 si své námitky včera ještě precizovalo ve spolupráci s právníky. K podpoře stížnosti proti volebním podvodům ke včerejší půlnoci připojilo podle The Epoch Times své podpisy 13 senátorů. Zablokovat započítání zfalšovaných výsledků se touto cestou pokouší poslanci i senátoři nejen ze všech států, kde byly podvody odhaleny.
Podle pravidel jednání Kongresu musí každý zákonodárce, který chce vznést stížnost proti průběhu voleb, napadený problém popsat v projevu, který nesmí trvat déle než 5 minut. Jen předložení stížností proti falšování voleb, které budou obsahovat odkazy na jednotlivé zjištěné důkazy, tak zabere více než 12,5 hodiny čistého času. Pokud k tomu připočteme přestávky na oběd a večeři a čas, kdy se řečníci střídají a kdy je k řečništi volá předseda Senátu, lze očekávat, že ani dnes se Joe Biden nestane „zvoleným prezidentem“. 
Po přednesení volebních stížností se musí obě komory Kongresu rozejít k separátnímu jednání do svých zasedacích sálů. O každé námitce, kterou předložil poslanec s podporou senátora, musí být v obou komorách jednáno nejdéle 2 hodiny. Poté musí o každé námitce obě komory odděleně hlasovat. V rámci řešení procedurálního problému „jak projednat všechny stížnosti“ bude podle The Epoch Times navrhovat texaský republikánský senátor Ted Cruz provedení mimořádného volebního auditu. Ve lhůtě 10 dnů by jej měl vypracovat Zvláštní výbor Senátu pro vyšetření podvodů pro prezidentských volbách. Zřízení tohoto vyšetřovacího výboru prosadil před vánocemi ve Ve výboru pro bezpečnost a vnitřní věci jeho předseda Ron Johnson. K zahájení jeho činnosti do něj zbývá doplnit senátory z řad těch, kteří se výkonu mandátu ujali jako nováčci 3. 1. 2021. Vyšetřovací výbor má stejná pravomoci jako policejní orgány. 
Žádná „selanka“ však nebude ani samotné sčítání hlasů, které odevzdali volitelé na shromážděních v jednotlivých státech 14. 12. 2020. Ze šesti států přišly totiž 2 listiny s rozdílnými údaji. Ve státě Michigan nařídil soud, který projednává volební stížnosti, aby do Kongresu k sečtení zaslali svoji listinu volitelé Republikánské i Demokratické strany. S tím, že započítána má být jedna z nich až podle toho, jak dopadne pravomocný rozsudek v samotné věci volebních podvodů. V Georgii, Arizoně a Wisconsinu zmocnily republikánské volitele k zaslání hlasů do Washingtonu státní Kongresy. Ve státě Nevada toto zmocnění stihl odhlasovat pouze Senát místního Kongresu. Listiny volitelů z „Demokratické“ strany opatřili v těchto státech ústavou požadovanou pečetí guvernéři, zatímco listiny republikánských volitelů zpečetil místní Kongres. Z Pensylvánie odešla zpečetěná listina pouze „demokratických“ volitelů. Republikánští volitelé svůj součet zaslali bez státní pečeti, protože kvůli obstrukcím poslanců a senátorů za „demokratickou“ stranu státní Kongres nestihl včas problém doprojednat.
Úřadující viceprezident Mike Pence, který z titulu své funkce podle Ústavy USA předsedá Senátu a rovněž řídí společné zasedání obou komor Kongresu, tedy po projednání námitek proti volebním podvodům podaným poslanci a senátory, bude řešit problém „které hlasy z dvojitých sad započítat“. Respektive jestli neodložit v případě států z nichž přišly 2 obálky obě listiny. Což by znamenalo, že ani jeden z kandidátů nemá požadovaných 270 hlasů volitelů nutných ke zvolení do funkce prezidenta USA. V takovém případě by prezidenta, který má funkci vykonávat od 20. 1. 2021 musela zvolit Sněmovna reprezentantů. V ní mají sice těsnou převahu Demokraté. Podle Ústavy by se však poslanci museli rozdělit do delegací podle států, v nichž byli zvoleni. Ve státních delegacích by hlasovali o tom, kdo získá hlas za stát. Republikáni mají většinu ve více státních delegacích. Což by znamenalo pokračování Donalda Trumpa v Bílém domě další 4 roky.
Podle advokátky Jenny Ellisové, která zastupuje Donalda Trumpa v řízení o volební stížnosti před Nejvyšším soudem USA, může viceprezident Pence problém dvojích listin vyřešit „šalamounsky“. Z titulu funkce hlavního sčítače, kterou mu svěřuje 12. dodatek Ústavy USA, může vyzvat kongresy sporných států, aby hlasováním rozhodli, které listiny mají být započítány.
Proto, aby Pence takové rozhodnutí dokázal obhájit při případném hlasování o námitce proti jeho postupu je však důležité, jak dopadnou volby, které ve státe Georgie začaly včera večer našeho času. Ve hře jsou 2 senátorská křesla. Pokud by ve volbách uspěl aspoň 1 z dvojice republikánských kandidátů Kelly Loefflerová a David Perdue, udrželi by si Republikání v Senátu většinu. Hlasováním by tak mohli podpořit rozhodnutí Pence. 
Pokud by ve 2. kole senátních voleb v Georgii vyhráli Demokraté, nastal by v horní komoře Kongresu při hlasování pat. V tom případě by své rozhodnutí musel při hlasování o námitce rozhodnout sám viceprezident, jehož hlas se počítá pouze v případě nerozhodného výsledku. Senátní volby v Georgii jsou tak téměř stejně důležité jako samotná volba prezidenta USA, jejíž výsledek mohou zásadně ovlivnit. Podle rakouské televize ORF hrozí, že se i v této volbě budou opakovat některé problémy s falšováním voleb, které se nejen v tomto státě vyskytly již při loňské prezidentské volbě. Podle ORF oznámily volební úřady, že ještě před zahájením hlasování ve volebních místnostech došlo poštou 3 miliony korespondenčních hlasů. Na stát s 10 miliony obyvatel, z nichž je asi 6 milionů oprávněných voličů, jde o číslo, které vzbuzuje oprávněné obavy z padělání voleb.
Hrozí, že v Georgii se může opakovat problém s korespondenčním hlasováním, jehož úplnou historii zveřejnil včera řecký web pronews.gr. V reportáži z USA popsal putování 300 tisíc volebních lístků vytištěných v Michiganu na základě státní objednávky z Pensylvánie. Podle výsledků vyšetřování Patricka Byrnea však tyto lístky nikdy nezamířily do poštovních stránek voličů v Pensylvánii. I přes zákonný zákaz vyvážet hlasovací lístky ze státu byl celý kamion volebních lístků převezen do New Yorku, kde bylo do všech vyplněno jméno prezidentského kandidáta Joe Bidena. Vyšetřovatelé mají úředně ověřenou výpověď řidiče kurýrní společnosti UPS, který vezl kamion vyplněných „Bidenových hlasů“ z New Yorku zpět ke sčítání v okrese Lancaster v Pensylvánii. A navíc si balíky falešných hlasů natočil mobilním telefonem.
Policejní vyšetřovatelé v Georgii již stihli též zjistit, odkud se vzaly plné bedny „hlasů pro Bidena“, které byly vytaženy z pod stolů a na nacpány do sčítacích strojů firmy Dominion, v době, kdy bylo kvůli údajné poruše vodovodního potrubí oficiálně přerušeno sčítání v okrsku Fulton v Atlantě. Podle řeckého webu pronews.gr, který přebírá zpravodajství z USA od lokálních novin, vyšetřovatelé zajistili i průvodní dokumenty a faktury od čínské firmy, která falešné hlasovací lístky vytiskla! Zapojení čínských firem do falšování voleb zřejmě není náhodné. V prezidentské volbě i v druhém kole voleb senátorů za stát Georgia jde o miliony pracovních míst amerických občanů a miliardy dolarů zisků nadnárodních korporací. 
Poté, kdy Donald Trump po svém prvním zvolení zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z Číny, vzniklo v USA asi půl milionu pracovních míst. Před těmito volbami úřadující prezident avizoval, že pokud mandát obhájí, provede pomocí cel a množstevních omezení dovozu „úplné rozpojení trhů USA a Číny“. Dnes jsou z Číny do USA dováženy prakticky všechny druhy zboží. Nadnárodní korporace přestěhovaly do Číny stovky milionů pracovních míst. V Číně vyrábí levněji nejen kvůli nízké ceně práce, ale i kvůli tomu, že nemusí dodržovat přísné zákony na ochranu životních prostředí. Na vývozu levného zboží z Číny do USA vydělávají tisíce miliard dolarů, které navíc nikde nezdaňují. Na této obchodní politice, kterou Trump jako první US prezident začal bořit, tratí američtí pracující i federální a místní rozpočty.
V minulosti vznikly v mnoha zemích občanské války z méně vážných důvodů.