Svět ruskýma očima 599

Zajoch 

24. 2. 2021 Outsidermedia

Zánik západního světa? * Jaderná energetika nemá alternativu * Berlín a Washington připravují strategii transatlantického zásobování energiemi



Když se Velká Británie promění v neúspěšný stát

Vladimir Kudrjavcev
15. února 2021

Před pár lety se veřejné mínění na Západě zajímalo o dvě věci. Britský deník —..Daily Mail zveřejnily článek skotského novináře Gavina Eslera „Pomalá smrt Británie“, kde autor píše, že je velký unionista, ale dospěl k závěru, že Británie se blíží ke svému konci, přičemž neslyší poplašné zvonky. Je to umíráček.

Otázkou je, jak se bývalá vládkyně moří, impéria, jedna z vítězných zemí ve 2. světové válce a jeden z dlouholetých pilířů západního světa, mohl dostat až sem. Stojí na pokraji rozpadu s perspektivou, že se změní na geopolitický úlomek na zadním dvorku Evropy.

Jedním z argumentů novináře svědčícím o budoucím rozpadu Británie je rozčarování Skotů z brexitu. Oni nikdy nechovali velkou lásku k britské koruně. Avšak chaotický odchod Londýna z EU způsobil, že Edinburghu došla trpělivost. Ke všemu se přidala zmatená, panická a provokativní reakce britských vládnoucích kruhů v čele s politickým cvokem Johnsonem na přehnané nebezpečí koronaviru.

Nakonec se „předseda vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska stal premiérem jen Anglie a někdy jen jejích jednotlivých částí,“ uvádí se v článku Eslera. Kromě historicky svobodymilovného Skotska existuje ještě separatisticky naladěné Severní Irsko. I to se v důsledku brexitu nachází mezi bruselskou Scyllou a londýnskou Charybdou a k tomu je ještě problém rozděleného irského národa.

Esler poukazuje na nesourodost Spojeného království ve sféře zdravotnictví, vzdělávání a práva. Upozorňuje i na různé postavení královny v různých církvích různých členů království. Nyní se tyto rozdíly staly základem zrychlujícího se procesu štěpení země.

Podle Eslera je stále méně věcí, které spojují obyvatele různých částí Británie. V podstatě prý zůstal jen název. Podobný názor předložil i redaktor The Telegraph Chris Evan. Unie je v nebezpečí. Skotská národní strana se připravuje ke květnovému získání absolutní většiny ve skotském parlamentu a k odtržení Skotska od Spojeného království.

Bývalý premiér Gordon Brown, Skot, varuje, že se musí hledat sjednocující počátek, že je potřeba reformovat se, jinak Velká Británie riskuje proměnu na zkrachovaný stát. Jednota Spojeného království je nyní velkou otázkou.

Další publikací je rozhovor děkana Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Čhing-chua v Pekingu Jen Süe-tchunga pro časopis Spiegel. Vědec uvádí: „V historii všechna impéria upadají a v dalších tisíciletích to bude stejné. Velká impéria prožívají tři stadia: Rozkvět, stagnaci a úpadek. Úpadek USA mě neudivuje, je jen otázka jak bude probíhat. Spojené království bylo dlouho nejmocnější zemí světa, její upadání a chátrání trvalo dlouho, několik desetiletí. Sovětský svaz se tříštil jako sklenice spadlá na podlahu. Myslím, že USA se nejspíš budou rozpadat podle britského scénáře.”

Platí toto tvrzení i o USA ? Je zřejmé, že jejich vliv ve světě klesá, a to nejen kvůli narůstajícímu vlivu Číny. Ukázková je neúspěšná snaha USA o změnu režimu ve Venezuele. Dá se také předpokládat, že za snahou o svržení Erdogana v Turecku v roce 2016 byli Američané a opět neuspěli. U moci zůstává i Bašar Asad, kterého ohrožoval svržením ještě Obama. Samozřejmě, že se Sýrie jako stát zachránila zásluhou Moskvy, ale to je jen další důkaz oslabení USA. Dokonce i stará Evropa stále odvážněji mluví o vlastních zájmech lišících se od amerických. Tento „pád amerického impéria“ na světové scéně je těsně spojen s jeho domácími problémy a především s rozkolem vládnoucí třídy, což prohloubilo sociální rozpory v mnoha směrech – rasovém, ekonomickém i ideologickém.

V rozpadu Británie je možno vidět komplexní obraz dezintegrace celého západního světa. EU těžce přetrpěla brexit a s bolestmi se snaží vyrovnat se s „virem nacionalismu“. Spojené království je na cestě k rozpadu. Amerika je stále častěji srovnávána se Sovětským svazem období jeho konce. O co jde?

Možná jde o vyvolanou masovou psychózu ze strachu před koronavirem. V takových podmínkách „tenká hmota“ praská. Zde ale platí myšlenka Willa Duranta: Velkou civilizaci není možno dobýt zvenčí, dokud se nezničí zevnitř.

Předem na světě není určeno nic. Nejednou se zdálo, že Rusko musí zahynout, zmizet, ale vždy našlo sílu se přeskupit a vstoupit do nového cyklu rozvoje. V určitém smyslu je možno totéž říci o EU, USA a Spojeném království.

Samozřejmě je těžko předpokládat, že by vládnoucí kruhy Anglosasů někdy skončily se svými nezodpovědnými akcemi a přestaly tak zhoršovat potíže západní civilizace a namísto toho začaly konstruktivně řešit problémy. Pokud nepřestanou, budou mít možnost „znovuzrození“?

Při pohledu na dění v Americe je známé světlo na konci tunelu strašidelné. Je těžké se zbavit myšlenek na to, že dejme tomu rok 2024 by se mohl dost podobat roku 1984.

Převzato z Fondsk.ru

***

Téměř ideální řešení energetické otázky

Anton Kaněvskij
19. února 2021

Na summitu o výrobě a industrializaci GMIS-2019 v roce 2019 porovnal Putin přání odmítnout jadernou energetiku ve prospěch alternativních zdrojů energie se snahou „obléci se do kůží nebo se přestěhovat do jeskyní”. Podle Putina bude sotva lidem příjemné žít na planetě posázené tyčemi s větrníky a pokryté několika vrstvami solárních panelů.

Takto prezident promluvil v době, kdy na Západě „letěl“ přechod na „uhlíkovou neutralitu“ – nulovým emisím CO2, v zájmu boje proti globálnímu oteplování. V tomto článku se nebude diskutovat o tom, jak skutečně souvisí zvýšení průměrné teploty na planetě s lidskou činností a jak je ovlivňováno přírodními cykly. Za pozornost stojí to, jak studená zima mezi lety 2020 a 2021 vedla k vážným poruchám provozu energetických soustav řady zemí.

V americkém státě Texas došlo k prudkému ochlazení z mínus dvou na mínus dvaadvacet stupňů Celsia. Tak se bez elektřiny ocitlo přes čtyři miliony osob. Byly zavřeny obchody s potravinami, školy a zastaven letecký provoz. Energetické společnosti nedokázaly uspokojit silný nárůst poptávky. Podobně dopadlo i Mexiko a další americké státy.

Na pokraji rozsáhlých výpadků v zásobování elektřinou při mimořádných mrazech balancuje Německo. Vypomáhá si dodávkami elektřiny z jiných zemí EU, hlavně z Francie, kde je rozvinutá jaderná energetika. Německá media píší: „Německo se nedávno ucházelo o titul světového vůdce větru a slunce. Jenže právě nyní není možno produkci zelené energetiky kupovat za žádnou cenu. Miliony německých slunečních panelů jsou pokryty sněhem a ledem a bezvětrné mrazivé počasí vedlo k tomu, že třicet tisíc německých větrníků vůbec nepracuje … Německé uhelné elektrárny, jimiž se v posledních dvaceti letech strašilo, jsou nyní považovány za důležité energetické zdroje dostupné bez ohledu na počasí. Do celonárodního blackoutu nezůstala žádná rezerva, takže se posedlost Němců nespolehlivým větrem a solární energií změnila na bombu, která tak tak, že neexplodovala.

Šéfredaktor amerických Fox News říká, že větrné turbíny zamrzly a elektrická síť přestala fungovat. Zelená energie se obhajovala do dne, kdy se venku ochladilo. Větráky chátraly a v Texasu zemřeli lidé. Zelená energie znamená nevyhnutelně výpadky proudu a méně spolehlivé energetické sítě.

Krize jasně ukázala problémy alternativní energetiky. Významná je i vysoká cena energie kompenzovaná „zeleným tarifem“ na náklady spotřebitelů. Větrné elektrárny by měly být napájeny zdroji založenými na tradičně vyráběné energii s nízkou setrvačností (s krátkou dobou spuštění i odstavení), aby se při bezvětří mohly operativně napojit do sítě. Tady se jedná o plynové turbíny, jenže ty jsou drahé a mají nižší účinnost než tradiční kotle. Takže opětné ne k využití obnovitelných zdrojů.

Solární panely mají ještě další nevýhodu. Špičky v síti jsou ráno a večer, kdy je malá intenzita světla, anebo světlo úplně chybí. Takže uprostřed dne mají energetici problémy s nadbytkem kapacity. Avšak i v běžných hodinách závisí výkon na povětrnostních podmínkách (oblačnost). Jsou zde zapotřebí kompenzační kapacity na úkor nízké účinnosti, kdy se spotřebovává veškerá úspora tradičních energetických zdrojů.

Alternativní zdroje jsou nejzranitelnější zejména tehdy, když je velká poptávka po elektřině. Právě Německo se ocitlo na pokraji blackoutu v létě 2019, kdy bylo velmi horko a bezvětří. Větrné elektrárny stály a spotřeba elektřiny vyletěla nahoru kvůli klimatizacím a ledničkám.

Jediným řešením je jaderná energie. Je to opravdu čistá energie. V běžném režimu je ekologicky absolutně bezpečná, bez škodlivého dopadu na životní prostředí a relativně levná, levnější než uhlovodíkové zdroje.

Energetické zdroje dostupné v dostatečném množství (uran) a vývoj rychlých reaktorů (v Rusku už pracují průmyslová zařízení) otevírají perspektivu k tomu, aby se atom stal nevyčerpatelným zdrojem energie při současné úrovni technologie. Tytéž technologie umožňují bezpečně a beze škod pro životní prostředí ukládat radioaktivní odpady.

U klasických „zelených“ způsobuje jaderná energetika ještě odmítavější reakci než uhlovodíková. Takový postoj rozdmychávají politici. Všechny tři velké havárie (Černobyl, Fukušima a Three Mile Island) byly na jaderných elektrárnách z jejich první generace postavených v šedesátých letech a počátkem let sedmdesátých. Nyní se staví jaderné elektrárny generace 3+, čtvrtá generace je na cestě. Zde je jiná úroveň bezpečnosti a technické dokonalosti.

Co se týká území obsazených v Černobylu a Fukušimě, jde o mnohem menší plochu, než je ta, kterou potřebují nové větrné a solární elektrárny, kde se zabírají velké plochy.

Zdravý rozum bez hysterie naznačuje téměř ideální řešení problému, který stojí před lidstvem. Jen jaderná energetika může být plynulým zdrojem energie a sloužit cílům ochrany klimatu planety. I když ne všude, jistě v mnoha zemích klesne skepse a strach z mírového atomu, stále více vlád bude zahajovat projekty v tomto odvětví. Rusko je v jaderných technologiích na světové špičce a je to pro něj ohromné plus.

Převzato z Fondsk.ru

***

Vektor k plynu: Proč USA nezavedly nové sankce proti Severnímu proudu – 2

Marija Vasiljeva
20. února 2021

Bylo oznámeno, že Berlín a Washington budou jednat o SP-2 v utajení. Bundestag ohlásil, že vlády obou zemí jsou v jejich společném zájmu v těsném kontaktu a hodlají vypracovat strategii transatlantického koordinovaného zásobování energiemi.

Postavíme společně

Ministerstvo zahraničí USA nenavrhlo Kongresu nové sankce proti SP-2. Oznámil to Bloomberg s odkazem na dokument ministerstva z 19. února. V dokumentu se hovoří jen o omezení ohledně ruské lodi Fortuna a společnosti, která ji má v majetku (KVT-Rus), proti nimž byly restrikce uloženy již Trumpovou vládou. Tentokrát nebyly evropské a německé společnosti zasaženy.

Podle agentury odráží rozhodnutí záměr ministra zahraničí Blinkena „neházet výzvy“ ruskému Gazpromu, aby neodtrhl Berlín od Washingtonu. Tento politik sepsal před třiceti lety knihu o konfliktech mezi EU a USA kvůli sibiřskému plynovodu. Nyní jsou všichni v naději, že dokáže smířit oceánem rozdělené partnery. Bylo oznámeno, že Berlín a Washington jednají o projektu.

Federální agentura SRN je v těsném kontaktu s vládou USA. Roderick Kiesewetter, člen Bundestagu za CDU a předseda parlamentního výboru pro kontrolu zpravodajských služeb SRN řekl, že v zájmu Německa je vypracovat strategii transatlantické koordinace zásobování energiemi, která bude zahrnovat otázku spolehlivých dodávek do Východní Evropy a zaručovat dostupnost energií pro celou Evropu. Podle něho bylo už od samotného začátku projektu potřeba těsněji koordinovat akce v budování SP-2 s „partnery“.

Vlády obou států nezveřejňují podstatu svých kontaktů. Vedoucí tiskové služby ministerstva zahraničí Ned Price 19. února na pravidelném brífinku řekl, že by „nechtěl charakterizovat soukromé úsudky“. Přitom oficiální zástupce ministerstva zopakoval, že Spojené státy považují SP-2 za „špatnou transakci“.


Medvědí služba

Řada zahraničních vydání s odvoláním na zdroje uvádí, že nová Bidenova vláda může vyjít vstříc SRN a od sankcí upustit, ovšem za určitých podmínek. Podle Financial Times se jedna z posuzovaných myšlenek týká vytvoření mechanismu, který by Německu umožnil přerušit dodávky přes SP-2, pokud by Rusko vyvíjelo nátlak na Ukrajinu.

Podle Nikolaje Zlobina, šéfa washingtonského Centra pro globální zájmy, by toto opatření mohlo být použito v případě, že by Rusko omezilo dodávky přes svůj přepravní systém. Tisková služba společnosti Nord Stream 2 AG odmítla „komentovat politické debaty“ a neodpověděla na dotaz, zda je Německo zplnomocněno takovou věc zavést.

Podle dotázaných politologů je to, že Spojené státy odmítly uložit nové sankce vůči SP-2, odůvodněno snahou nové americké administrativy narovnat vztahy s evropskými partnery. Pokud se opatření dotknou společností Evropské unie, bude muset vláda SRN platit obrovské penále.

Richard Weitz, vedoucí vědecký pracovník a ředitel Centra pro politické a vojenské analýzy v Hudsonově institutu, si myslí, že Bidenova vláda má složitý politický problém.

Z jedné strany kategoricky vystupuje proti SP-2, protože ten oslabuje energetický vliv Ukrajiny, přináší příjmy ruským společnostem a může posílit vliv RF v některých evropských zemích. Na druhou stranu chtějí USA zlepšit vztahy s Německem, takže budou muset docílit kompromisu.

Biden na konferenci o bezpečnosti v Mnichově 19. února oznámil, že se „Amerika vrátila“. Hlavním motivem setkání bylo obnovení transatlantických vztahů.

Politolog zdůraznil, že USA a Německo budou hledat kompromis, ale je třeba vědět, že jednání jsou dvoustranná a ruské zájmy v nich nebudou brány v úvahu.

Ruská jeřábová loď Fortuna sama klade potrubí na zbývajícím šestiprocentním úseku v dánských vodách.

Vedoucí republikán zahraničního výboru Kongresu McCall označil dokument ministerstva zahraničí USA za „zcela neodpovídající požadavkům“, nebyly tam zastoupeny žádné nové právní subjekty. Biden bude o této otázce jednat s kongresmany, mezi nimiž jsou i takoví, kteří nejsou ochotni se kvůli přátelství s Evropou smířit s dostavbou SP-2.

Převzato z Iz.ru